Zdravotničtí odborníci znovu potvrzují, že antiparazitární lék ivermektin nedokáže vyléčit rakovinu ani jiné nemoci. Reagují tak na šíření nepravdivých příspěvků na internetu, které propagují jeho údajné pozitivní účinky. Experti agentuře AFP řekli, že použití tohoto léku k jiným než schváleným účelům znamená „hrubou nedbalost“ a je „nebezpečné“, protože výzkum jeho možných dalších použití stále probíhá. Nepravdivé a nepodložené tvrzení o ivermektinu se šíří na internetu od začátku pandemie covid-19.
Desítky tisíc českých uživatelů sdílely od začátku roku na Facebooku příspěvky (zde či zde) obsahující seznam dvanácti údajných pozitivních účinků léku ivermektin. Někteří dokonce sdíleli tento příspěvek z března 2024.
Tento lék – jenž je v České republice vydáván pouze na lékařský předpis pro onemocnění, která nezahrnují covid-19 – má podle příspěvků léčit celou řadu různých zdravotních problémů včetně rakoviny, chránit srdce, posilovat svaly či regulovat hladinu inzulínu a cholesterolu v těle.
Příspěvky se objevily v různých evropských jazycích a vykazují znaky automatického překladu. Například ve španělštině měly přes 70 000 sdílení. Šířily se také ve slovenštině, němčině, maďarštině či holandštině.
Objavily se přibližně ve stejné době, kdy americký herec Mel Gibson šířil nepodložená tvrzení o údajných účincích ivermektinu na léčbu rakoviny.
Nepravdivá tvrzení o ivermektinu se šířila zejména během covidové pandemie. Tento lék se stal obzvláště populárním mezi lidmi, kteří byli skeptičtí vůči vakcínám, přičemž byl falešně propagován jako „zázračný lék“.
Zdravotní odborníci však i nejnovější tvrzení o ivermektinu odmítli a zdůraznili, že jeho údajné přínosy – mimo rámec klinicky ověřených použití – jsou „nepodložené spekulace“ nebo „zcela vymyšlené“.
Podle Evropské agentury pro léčivé přípravky (EMA) „jsou v EU tablety obsahující ivermektin schváleny k léčbě některých parazitárních infekcí způsobených červy, zatímco kožní přípravky obsahující ivermektin jsou schváleny k léčbě kožních onemocnění, jako je růžovka“.
Dle aktuální české databáze registrovaných léků pro lidi obsahují léčivo ivermektin přípravky Soolantra a Loutol dostupné pouze na lékařský předpis (archiv). Soolantra je krém určený k léčbě zánětlivých lézí rosacey neboli růžovky u dospělých, zatímco Loutol je tableta na léčbu svrabu a dalších parazitů napadajících trávicí soustavu a lymfatické uzliny.
„Nepodložené spekulace“
Článek zavádějícím způsobem tvrdí, že ivermektin léčí různé autoimunitní onemocnění a záněty, posiluje svaly, může léčit Crohnovu chorobu, alergie, chrání srdce, regeneruje nervový systém a reguluje hladinu inzulínu a cholesterolu.
Odborníci však zdůrazňují, že tento lék by neměl být používán na nemoci, na které nebyl testován.
„Použití ivermektinu není u uvedených onemocnění indikováno“, řekl AFP Dr. Markus Zeitlinger, vedoucí Klinického farmaceutického ústavu Vídeňské univerzity, 29. dubna 2025.
Dr. Akos Heinemann, vedoucí výzkumu na Katedře farmakologie Lékařské univerzity v Grazu, pro agenturu AFP 29. dubna 2025 uvedl, že „pokud by byl ivermektin skutečně vhodný k léčbě onemocnění, která jste zmínili, byly by provedeny příslušné klinické studie a příslušné přípravky by byly schváleny. Farmaceutický průmysl by si takovou příležitost určitě nenechal ujít“.
„[…] Ivermektin prokázal svou klinickou účinnost pouze proti určitým parazitárním infekcím a svrabu. Všechno ostatní jsou nepodložené spekulace založené na vědecky neobhajitelných údajích, nebo jsou to prosté výmysly. Předepisování nebo užívání ivermektinu mimo schválené indikace je hrubou nedbalostí,“ dodal Heinemann.
Dr. Monika Redlberger-Fritz, výzkumná pracovnice Virologického centra Lekářské univerzity ve Vídni, potvrdila 29. dubna 2025 agentuře AFP, že „ivermektin má být používán pouze v souladu s povoleními; žádná další použití nejsou indikována“.
Potřeba dalších klinických studií
Nejznepokojivější tvrzení v příspěvku se týká údajné schopnosti ivermektinu zabíjet rakovinné buňky a bránit tak šíření rakoviny. Příspěvěk ovšem neuvádí žádné důkazy.
Účinnost ivermektinu při léčbě rakoviny je v současné době předmětem vědeckého výzkumu, avšak podle odborníků oslovených AFP jsme stále daleko od toho, aby byl považován za alternativu k existujícím léčebným metodám.
Studie in vitro a na zvířatech od poloviny 90. let 20. století prokázaly, že molekula ivermektinu může mít protinádorové vlastnosti.
Jérôme Hinfray, vedoucí vědeckých informací Francouzské ligy proti rakovině, řekl agentuře AFP v březnu 2025: „Vědci prokázali, že molekula může mít antiproliferační vlastnosti, které zpomalují vývoj rakovinných buněk, a antimetastatické vlastnosti bránící šíření rakoviny v organismech zvířat, která byla předmětem experimentu.“
Takovéto studie však nelze zobecnit na lidi, u nichž jsou nutné další vědecké výzkumy a klinické studie. „Údaje získané z experimentálního modelu na myších nelze v žádném případě přenést na léčbu lidí,“ uvedl Claude Linassier, onkolog a ředitel oddělení prevence, organizace a péče ve Francouzském národním onkologickém institutu. „Než může být lék použit k léčbě rakoviny, musí projít třemi typy klinických výzkumných studií.“
„Tvrzení, že ivermektin je účinný při léčbě rakoviny, je rozhodně nepravdivé nebo přitažené za vlasy a není podloženo žádnými vědeckými údaji. Je to obzvláště nebezpečné, protože tato nepravdivá informace, kterou lidé šíří, aniž by si to uvědomovali, doporučuje neobvyklé a proto potenciálně toxické dávky,“ upozornil.
Možné vedlejší účinky
Text, který se v současné době šíří na sociálních médiích, tvrdí, že ivermektin „má pouze příznivé účinky“, ale ve skutečnosti má i možné vedlejší účinky.
EMA varuje, že ačkoli je ivermektin „obecně dobře snášen v dávkách schválených pro jiné indikace“, v případě vyšších dávek „nelze vyloučit toxicitu“.
Důkazem toho, že užívání ivermektinu určeného pro zvířata může být obzvláště nebezpečné, je fakt, že v České republice se jím během covidové pandemie předávkovalo hned několik lidí. Také na Slovensku se v roce 2021 předávkovali dva Slováci, kteří museli být v kritickém stavu hospitalizováni v Košicích.
Poškození vakcínou?
Virální příspěvek také nepravdivě tvrdí, že ivermektin „zabraňuje škodám způsobeným léky vytvořenými pomocí technologie mRNA, blokuje vstup spike proteinu do buněk, a pokud byl člověk očkován, může si sám léčit očkováním již napáchané poškození způsobené mRNA vakcínami prostřednictvím spike proteinů“.
Jedná se o variaci na neustále se opakující nepravdivé tvrzení, že spike proteiny produkované v těle po očkování mRNA vakcínou se v něm volně pohybují a způsobují škody, či dokonce mohou infikovat jiné osoby. Agentura AFP tato tvrzení vyvrátila v několika článcích, například zde nebo zde.
Jak jsme vysvětlili v tomto článku z dubna 2025, Evropská agentura pro léčivé přípravky považuje mRNA vakcíny na základě údajů shromážděných po podání miliard dávek po celém světě za účinné a bezpečné.
Zdroj: CEDMO
Středoevropská observatoř digitálních médií (Central European Digital Media Observatory, CEDMO) je mezinárodní multidisciplinární konsorcium při Univerzitě Karlově, jehož činnost je realizována s podporou Evropské komise pod výzvou DIGITAL-2023-DEPLOY-04 (číslo projektu 101158609).
Již od roku 2021 se CEDMO zaměřuje na aktivity spojené s digitální transformací a informačními poruchami primárně ve střední Evropě. Expertní tým tvořený technicky i humanitně zaměřenými vědci, výzkumníky, žurnalisty, odborníky na ověřování faktů, média či mediální gramotnost identifikuje a zkoumá hlavní zdroje a příčiny nežádoucích informačních jevů a poruch za účelem navrhování opatření a doporučení, která umožní občanské společnosti, veřejným institucím a soukromému sektoru reagovat na klesající důvěru v klíčové orgány a která zároveň pomohou těmto sílícím vlivům lépe odolávat.
Konsorcium v současné chvíli tvoří třináct členů, jež se společně zasazují o posílení několika klíčových oblastí, kterým se projekt dlouhodobě věnuje.
Rychlé reagování na dezinformační narativy a průběžné ověřování faktů mají na starost nejen zkušení profesionálové z mezinárodní zpravodajské agentury Agence France-Presse (AFP), ale také český Demagog.cz, slovenský Demagog.sk a polský Demagog.pl. Jejich aktivity doplňuje holandské uskupení Bellingcat, které se zaměřuje na ověřování informací pomocí veřejně přístupných zdrojů (OSINT).
Výzkumníci z Kempelen Institute of Intelligent Technologies (KInIT) (Slovensko) a z Českého vysokého učení technického (ČVUT), kteří disponují bohatými zkušenostmi s generativní umělou inteligencí, NLP a strojovým učením, vyvíjejí metody a nástroje pro účinnější a rychlejší práci fact-checkerů, pro odhalování tzv. deepfakes, pro hodnocení dodržování Nařízení o digitálních službách (DSA) či pro účely posilování mediální gramotnosti.
Hlavní dezinformační narativy, jejich dopad na společnost a demokratické fungování států střední Evropy zkoumá polská Univerzita sociálních a humanitních věd (SWPS) společně s odborníky z Univerzity Karlovy. Slovenský GLOBSEC se zaměřuje na aktivity spojené se zvýšením odolnosti státu vůči dezinformacím a posílení mediální gramotnosti pomocí edukativních workshopů. Společně s dalšími partnery, jako jsou AFP, český Demagog.cz, slovenský Demagog.sk a polský Demagog.pl, se také věnuje regulačním aktivitám. Posílení a zkvalitnění aktivit mediální gramotnosti má na starost polský výzkumný ústav NASK za pomoci slovenské PR agentury Seesame, která se současně podílíi na komunikačních aktivitách projektu. Technickou infrastrukturu pak v rámci konsorcia zajišťuje Athens Technology Center (ATC) z Řecka.
Vedení CEDMO zajišťují tři hlavní orgány:
Poradní výbor je složený ze seniorních expertů z různých odvětví. Vyjadřuje se k celkovému směřování projektu, zajišťuje vhled do nejnovějšího vývoje různých oborů a dohlíží na to, aby práce strategického a projektového výkonného výboru byla v souladu s projektovými pravidly a principy.
Strategický výbor zodpovídá za strategické vedení projektu, řídí a koordinuje výzkum, tak, aby dosáhl předpokládané kvality výstupů, a zajišťuje, aby byly splněny stanovené projektové cíle, včetně dodržení všech etických, právních a finančních závazků.
Projektový výkonný výbor zajišťuje implementaci projektových výstupů a skládá se ze zástupců jednotlivých partnerských institucí. Zajišťuje, aby byly dokončeny a odevzdány všechny předpokládané výsledky projektu. Funguje také jako prostředník mezi členy CEDMO a EDMO.
Uvedené spektrum aktivit zajišťované mezinárodním multidisciplinárním konsorciem dále díky dotační podpoře z Národního plánu obnovy (název projektu CEDMO 2.0 NPO, číslo projektu: MPO 60273/24/21300/21000) rozšiřují čeští partneři sdružení při Českém vysokém učení technickém v Praze, mezi něž patří kromě tří členů výše představeného evropského konsorcia (Českého vysokého učení technického, organizace Demagog.cz a Univerzity Karlovy) také Masarykova univerzita v Brně, Univerzita Palackého v Olomouci a médium veřejné služby — Česká tisková kancelář. Podrobnější informace k výstupům z tohoto projektu najdete v příslušné sekci.
Podcast & blog by Pepik Hipik & Knižní kočka 