Dá se hurikán zničit atomovou bombou? Deset otázek a odpovědí o tropických bouřích
I ve 21. století zůstávají hurikány rizikem, s nímž se lidstvo nedokáže vypořádat. Co o nich vlastně víme?
Hurikány, tajfuny a cyklóny patří mezi ty nejnebezpečnější přírodní jevy. Jsou smrtící, špatně předpověditelné a neexistuje proti nim jiné obrany než útěk. Přesto toho o nich víme pozoruhodně málo.
1. Co je to hurikán?
Hurikán je jeden z lokálních názvů pro takzvanou tropickou cyklonu. Jde vlastně o oblast tlakové níže, která má podobu víru s typickým okem uprostřed. Vzniká, když se voda v moři ohřeje na teplotu nad 26 stupňů.
„Může vzniknout nad tropickým oceánem, kde se odpařuje velké množství vodní páry. Jak vzduch stoupá, ochlazuje se a vodní pára kondenzuje – vznikají oblačné kapičky. Přitom se uvolňuje teplo, které umožňuje, aby vzduch stoupal do výšek přes 15 kilometrů,“ popisuje Miloslav Müller z Katedry fyzické geografie a geoekologie Přírodovědné fakulty Univerzity Karlovy.
V případě velkého uskupení bouřkových oblaků to vede k poklesu tlaku vzduchu při zemi. Začne vát dostředivý vítr, který je Coriolisovou silou stáčen, takže vzduch proudí dokola, a to stále rychleji, jak tlak vzduchu dále klesá. „Ve fázi plného vývoje se uprostřed objevuje oko, tedy uzavřená oblast bez oblačnosti. Ta zde chybí proto, že na rozdíl od okolních oblaků v prostoru oka dochází k sestupům vzduchu,“ říká Müller.
2. Jaký je rozdíl mezi hurikánem, tajfunem a cyklonem?
Jde o ten stejný meteorologický jev, tedy tropickou cyklonu, jen se v různých oblastech Země nazývá různě:
Severní Amerika: hurikán. Název pochází zřejmě od Mayského boha větrů Huracana.
Asie: tajfun. Do Asie se toto slovo dostalo z řečtiny, kde označovalo mytologického obra Týfóna.
Indický oceán: cyklon. Poprvé toto slovo použil britský obchodník Henry Piddington roku 1848. Vycházel z řeckého slova kykloun, které znamená pohybovat se v kruhu.
3. Co má hurikán společného s tornádem?
Tornádo sice vypadá podobně jako hurikán, ale má s ním vlastně – kromě ničivosti – společného poměrně málo. Vzniká jen nad pevninou a je také mnohem menší – vzniká tím, že se prudký výškový vítr překříží s teplým přízemním větrem. Když se srazí, začne se vzduch otáčet.
4. Jak přesně umíme předvídat vznik a cestu hurikánu?
Ještě před sto lety zabíjely hurikány na Floridě tisíce lidí. Dnes jsou to maximálně desítky osob – a to je Florida mnohem více zalidněná. To vše je důsledek velmi přesných detekčních a předpovídajících modelů, díky nimž se lidé mohou včas evakuovat z trasy hurikánu – jiná obrana proti hurikánu v podstatě neexistuje.
Dnes je model sledování hurikánů založen na kombinaci obrovského množství senzorů, pozorovacích míst na zemi, ve vzduchu i na vodě a pochopitelně také satelitních snímků. Spolupracuje na tom v USA řada institucí – od NASA přes NOAA (National Oceanic and Atmospheric Administration – taková „vodní“ NASA) až po vojenské letectvo.
Od roku 2002 má NOAA díky superpočítačům, které tato data vyhodnocují, model, jenž předvídá vznik hurikánů na pět dní dopředu – do té doby byla schopná předpovídat dopředu pouhý den. Od roku 2013 mají v NOAA další dva superpočítače (oba jsou v seznamu padesáti nejrychlejších počítačů světa), díky nimž je výpočet příchodu a změn trasy hurikánů ještě přesnější.
Největší problém spočívá dnes v měření rychlosti větru hurikánu: letadla i drony jsou tak malé, že je hurikán zničí, než stihnou data změřit a odeslat. Nepřesnost v odhadu rychlosti hurikánů je tedy asi 10 km/h, což je pro přesnou předpověď stále příliš.
5. Proč mají hurikány tak divná jména?
Hurikány mají svá jména – systém, jak se označují, ale vznikal dlouhá desetiletí. Původně se bouře označovaly jménem světce, jehož den se zrovna slavil. První systém vytvořil Australan Clement Wragge na konci 19. století – cyklony pojmenovával písmeny řecké abecedy, když mu došla, tak dívčími jmény. Poté, co australská vláda odmítla udělat z Wraggeho ředitele státního meteorologického ústavu, pojmenovával hurikány podle politiků, které neměl rád.
Od II. světové války se hurikány pojmenovávaly systémem americké armády – tedy trojmístným kódem složeným ze tří písmen hláskovací abecedy (například Able-Baker-Charlie).
Dnes se používá standardizovaný systém, ve kterém se bouře v průběhu roku pojmenovávají jmény postupně podle abecedy (první bouře roku má jméno začínající na A, druhá začínající na B atd.). Používají se zpravidla anglická, francouzská či španělská jména, neboť toto jsou nejčastější jazyky v místech, kde se tropické cyklony vyskytují.
Původně se (v souladu s anglickou gramatikou) používala zásadně ženská jména, od roku 1978 se používají i mužská, se ženskými se pravidelně vyřadí. Jména se mohou opakovat, ale když se ukáže, že je bouře opravdu velmi vážná, její jméno se ze seznamu vyřadí a žádná další se tak již jmenovat nesmí.
6. Jaké nejsilnější hurikány jsme pozorovali?
Na tuto otázku neexistuje jediná správná odpověď – síla tropického cyklonu se dá totiž měřit různými způsoby. Za největší a nejintenzivnější se označuje tajfun Tip z roku 1997. Tlak tehdy poklesl na rekordních 870 mbarů, ale více řekne jeho rozloha: byl velký asi jako polovina území USA.
Nejrychlejším hurikánem v dějinách byla Patricia roku 2015. Zasáhla jih Mexika a změnila se na sílu 5 během pouhých 24 hodin.
Síla hurikánu se dá také popsat tím, jak silně ničil. Jedním z těch nejsilnějších z tohoto hlediska byl hurikán přezdívaný Long Island Express, který zasáhl roku 1938 Novou Anglii.
Byl výjimečný v tom, že šlo o extrémně rychlý hurikán. „Normálně“ se pohybují rychlostí asi 20 kilometrů v hodině, ale tento byl víc než čtyřikrát rychlejší – nedalo se na něj tedy připravit ani mu uniknout. Připravil o život 682 lidí a zničil 57 000 domů.
Rekordní v počtu lidských obětí se stal cyklon Bhola, který zasáhl roku 1970 dnešní Bangladéš, tehdy ještě Pákistán. Samotná bouře nebyla extrémně silná, vítr měl rychlost „pouhých“ 185 km/h, ale způsobil velké záplavy, které zabily téměř 500 tisíc lidí.
7. Hrozí Evropě hurikán?
Střední Evropa je v naprostém bezpečí před všemi druhy tropických cyklonů. K Evropě se sice taková bouře dostat může, ale k nám už ne. Proč?
„Když hurikán dosáhne pevniny, rychle ubývá na síle, protože ztrácí svůj zdroj energie – kontakt s teplým mořem,“ popsal v rozhovoru pro New Scientist Mark Saunders, expert na fyziku klimatu z Benfieldova střediska v Londýně.
Sebesilnější hurikán z Atlantiku by se ochladil natolik, že by k nám do střední Evropy dorazil už v podobě pouhé tlakové níže – tedy silnější přeháňky s deštěm.
Ze stejných důvodů přestávají být hurikány a tajfuny nebezpečné, jakmile dosáhnou kontaktu s pevninou – nemají odkud doplňovat svou energii a rychle se vyčerpávají. Nejhorší je situace, kdy se bouře přehání podél pobřeží – tehdy škodí, způsobuje povodně, a přesto má sílu na to, aby mohl postupovat dál.
8. Přibude hurikánů?
Názory vědců na tuto otázku se liší, převažuje však názor, že ano. Jak jsme už popisovali, získávají cyklony energii z teplé oceánské vody – když bude teplota moří stoupat, dá se očekávat, že by měly přibývat i hurikány a také by mohly být silnější.
Zda se to už nějak projevuje, zkoumal tým Aslaka Grinsteda z Institutu Nielse Bohra z Kodaňské univerzity. Dospěli k názoru, že za posledních 90 let se počet silných hurikánů přibližně zdvojnásobil a že extrémní hurikány přicházejí častěji v teplotně výjimečných letech.
9. Existují hurikány i na jiných planetách?
Ano, cyklony jsou jev, který známe dokonce z několika planet Sluneční soustavy. Nacházejí se především na plynných planetách, ale byly zaznamenány také na Marsu. Jedním z nejznámějších vesmírných cyklonů bylo „Čarodějovo oko“ na Neptunu.
10. Proč nezničíme nebezpečný hurikán pomocí atomové bomby?
Současný člověk si z filmů zvykl na to, že sebesložitější problém se dá vyřešit jadernou explozí. Každoročně se v sezoně hurikánů objeví minimálně jedno vážně myšlené zamyšlení nad tím, že hurikány by se daly zničit právě takto.
Nedaly. Síla hurikánu je totiž mnohem silnější, než si představujeme. Plně vyvinutý hurikán, jako je třeba současný Matthew, může uvolnit tepelnou energii až 20×1013 wattů a jen asi 10 procent tohoto tepla převede na sílu větru. Uvolňuje průběžně tolik tepla, jako kdybychom každých 20 minut odpalovali atomovou bombu tisíckrát silnější než ta, co dopadla na Hirošimu.
Navíc by to vůbec nefungovalo: jaderná exploze sice vytvoří šokovou vlnu, ale ta nijak nezvýší barometrický tlak. Tedy s hurikánem by to nic neudělalo. Objevily se už i myšlenky na to, že by se takto daly ničit alespoň tropické deprese, tedy teprve vznikající hurikány, které ještě nenabraly sílu: problém je v tom, že ročně jich jen nad Atlantikem vznikne asi 80 – ale jen 5 z nich se stane hurikánem.
Vlastnosti hurikánů se zkoumají řadou způsobů – senzory na lodích, satelitech i dronech. Existuje ale také tým pilotů, kteří se spouštějí se svými letadly co nejblíže srdci bouře.
Americká vládní organizace NOAA (National Oceanic and Atmospheric Administration) má letku dvou letadel, jejichž posádky je pravidelně vedou do hlubin hurikánů, které se blíží ke Spojeným státům. Říkají si Hurricane Hunters – neboli Lovci hurikánů.
Takhle pozdě na podzim ještě nikdy Mexický záliv žádný hurikán nezasáhl. Může za to výjimečně teplá voda v oceánu, která dává tropické bouři výjimečnou sílu. A ničivost. Americká Florida se nedlouho po řádění ničivé bouře Helene chystá na příchod hurikánu Milton.
„Je to prostě neuvěřitelný, neuvěřitelný, neuvěřitelný hurikán. Za deset hodin klesl jeho tlak o 50 milibarů,“ popsal pro stanici NBC6 hurikán Milton floridský meteorolog John Morales. Pak se mu zlomil hlas a vědec se roztřásl. „Omlouvám se. Je to prostě strašné,“ řekl Morales poté, co si během vysílání udělal krátkou pauzu. Podobně hodnotí bouři, která na pevninu USA plnou silou udeří ve středu, i řada jiných expertů.
Podcast & blog by Pepik Hipik & Knižní kočka 