Křišťálové lebky patří mezi záhady, které se dají pevně chytit do ruky a jsou celkem fotogenické. Po světě jich lze najít několik, tvrdé jádro záhady tvoří dvanáct kusů lebek různé velikosti i tajemného vzhledu. Jejich majitelé měli v záloze historky plné tajemna a magie, až pro každou lebku jednu. Což ale přeháníme, protože křišťálových lebek existují na světě ve skutečnosti miliony kusů, jelikož se jedná o oblíbený sběratelský předmět. Ovšem svou popularitu si musely vysloužit a těší se jí dodnes.
Křišťálové lebky jsou přesně tím, co říká jejich název. Jedná se o zpodobnění lidské lebky z křišťálu, tj. odrůda křemene vyznačující se čirostí až výjimečně průhledností. Jejich tajemný vzhled a předpokládaný původ z nich samozřejmě udělaly absolutní záhadu až důkaz existence mimozemských civilizací. K lebkám se váže dušování jejich nálezců, že tyto vznikly ve střední Americe ještě před příchodem Kolumba a s ohledem na čistotu a preciznost zpracování se jistě musí jednat o velkou záhadu nebo minimálně zásah z hvězd. Ona předkolumbovská civilizace je samozřejmě mimořádně tajemná a zaniklá (jindy konkrétně Mayská). A existují dokonce i domněnky, že lebky pocházejí až ze samotné Atlantidy. Velmi odvážná teorie lebky považuje za formu počítačů stále zaznamenávajících informace. A existoval i názor, že lebky dokáží prodlužovat lidský život.
Vysvětlení vzniku, mimo onen tajemný um nebo zásah z hvězd, byla různá. Pokud se budeme držet původního předpokladu, že lebky z křišťálu vyrobila tajemná civilizace střední Ameriky, nikdo s určitostí nevěděl, jak se jí to mohlo s primitivními nástroji podařit, jelikož lebky si také držely pověst svého absolutně hladkého povrchu, tudíž je přece nemohl stvořit žádný nástroj pozemsky známými metodami. Tehdejší nadšení „badatelé“ v průběhu dvacátého století přicházeli s teoriemi, z nichž zajímavá byla metoda leštění, čili že lidé tehdy křišťál leštili tak, až z něj podobu lebky vyleštili. Případně, že křišťál roztavili a lebku vylili. S ohledem na fakt, že se stále teoreticky pohybujeme v předkolumbovské době ve střední Americe, jsou tyto teorie stejně fascinující jako existence lebek samých. A také jsou to nesmysly.
Britské muzeum a Smithsonův institut provedli zkoumání několika exemplářů elektronovým mikroskopem a došli k závěru, že se opravdu nejedná o tajemný předmět vytvořený dávnou civilizací, ale lebky pochází z 19. století a většinu jich zkoumání přiřklo jedné německé oblasti známé svou tradicí v řemeslném zpracování křišťálu. Elektronový mikroskop totiž odhalil to, co pouze oči smrtelníka nemohly, totiž stopy nástrojů. Když navíc půjdeme do zkoumání i historie, v oficiálních archeologických výzkumech se žádné křišťálové lebky ani jejich fragment nikdy nenašly a navíc takový předmět nefiguruje ani na žádných zachovalých freskách z dob, kdy měly lebky údajně vznikat a být užívány. Existoval dobrodruh jménem Hedges, který tvrdil, že svou úzkostlivě opečovávanou křišťálovou lebku nalezl v místech dávné existence Mayů, později se však prokázalo, že lebku obyčejně koupil od pašeráků cenných předmětů. Což příběhu jeho rodiny pevně spjatém s oním „cenným artefaktem“ ubírá dost na vážnosti.
Křišťálové lebky jako takové mohou působit tajemně a pro někoho i esteticky, jinak by se průmyslově nevyráběly dodnes. Pronikly také samozřejmým do kultury. Existuje množství knih na toto téma naplněné dohady a senzačními důkazy ohledně údajného původu křišťálových předmětů. Také čtvrtý film ze série o svérázném archeologovi Indianu Jonesovi s názvem Indiana Jones a království křišťálové lebky z roku 2008 jasně ukazuje na popularitu fenoménu. Křišťálová lebka se měla objevit také v legendárním seriálu Hvězdná brána. Tajemno kolem lebek je zažito velmi hluboko a i když dnes už je vysvětlení jejich původu spolu s datací vzniku celkem jasné a přesné, i tak vzbuzují pocit, že za nimi musí být něco více. I jejich znepokojivý vzhled a výraz může mást, pátrání však jasně ukázalo, že za nimi nestojí ani zástupy leštících Mayů ani mimozemská civilizace se svými technologiemi, ale obyčejná poptávka trhu a řemeslná šikovnost Němců v 19. století.
Podcast & blog by Pepik Hipik & Knižní kočka 