Časopis Živa je populárně vědecký časopis přinášející příspěvky z biologických oborů. Navazuje na odkaz svého zakladatele Jana Evangelisty Purkyně. Několik článků si můžete přečíst zdarma online.
Živa 1/2024
Datum vydání 8. února 2024
Obsah čísla
Autor: Vojtěch Tláskal
Od jejího popsání v roce 1999 bylo bakterii z rodu Sodalis věnováno hodně výzkumu. Může za to nevšední prostředí, které obývá – donedávna jsme ji nacházeli jen jako striktního symbionta hmyzu. Uvnitř hmyzího těla se specializovala na vykonávání několika funkcí a ty nepotřebné u ní zanikly, což se projevilo např. redukovaným genomem. Od roku 2012 jsou však tyto bakterie nalézány také jako volně žijící v půdě nebo v rostlinných pletivech. Jak vypadá u volně žijících zástupců rodu genová výbava a co nám může prozradit o evoluci celé dnes již bakteriální skupiny? Článek v PDF ke stažení
Síťové uspořádání cévní soustavy a hydrodynamický provoz rostlin napříč strukturními úrovněmi
Autor: Martin Bouda
Čím jsou rostliny větší, tím více k úspěšnému zásobení svého těla vodou potřebují účinnou a spolehlivou cévní soustavu. Vlastnosti takového systému musejí být koordinovány na různých úrovních – od jednotlivých buněk až po celé rostliny. Organizace cévní soustavy, tedy sítě vodivých pletiv rozvádějících vodu s rozpuštěnými látkami skrz tělo cévnaté rostliny, zprostředkovává propojení hydrodynamických vlastností jednotlivých částí do fungování celku. Funkce jednotlivých složek je zároveň ovlivněna jejich propojením s okolními síťovými prvky. Interakce mezi hydrodynamickým odporem jediné dutiny cévy nebo cévice (lumen) a její zapojení do sítě odporů systému, mezi anatomií jednotlivých orgánů a celkovou architekturou či růstovou formou rostliny, nebo mezi komplexitou cévního svazku a odolností rostliny vůči suchu ukazují, jak důležitou roli hrají síťové vlastnosti cévní soustavy v evoluci rostlin.
Turiony vodních rostlin I. Vznik a ekofyziologické charakteristiky
Autor: Lubomír Adamec
Turiony (zimní pupeny) jsou orgány stonkolistového původu vznikající u mnoha vytrvalých vodních rostlin a slouží k bezpečnému přezimování jedinců klesnutím ke dnu. Jde o dormantní, tuhé zásobní orgány se sníženým metabolismem, obsahují chlorofyl a v průběhu zimy se oddělují od mateřské rostliny, která uhyne. V článku jsou řešeny otázky vzniku, morfologie a ekofyziologie turionů.
Více či méně skryté změny lučního porostu
Autor: Hana Skálová, František Krahulec
I když se to na první pohled nezdá, představují luční společenstva poměrně dynamické systémy. Změny v meziroční četnosti druhů na úrovni centimetrů mohou vyústit v několikaleté cyklické změny ve složení společenstva i v dlouhodobé změny celého porostu odrážející změny prostředí. Příkladem toho je pravidelný vysoký podíl bobovitých rostlin (Fabaceae), ke kterému dochází každých zhruba 8 let, klesající nároky porostu na vlhkost a kyselost půdy. Článek v PDF ke stažení
Autor: Ruy José Válka Alves
Čeleď veloziovitých (Velloziaceae), v současnosti řazená do řádu pandánotvarých (Pandanales), má přes 300 rozlišovaných druhů, z nichž zhruba třetina je známa pouze z jednoho botanického sběru (typu). V Novém světě zahrnuje rody Barbacenia (včetně Ayltonia a Burlemarxia) se 102 druhy, Vellozia (125), Nanuza (3) a Barbaceniopsis (4). Článek shrnuje část bádání o této fascinující čeledi, jež vyšla v on-line knize Vellozias – Pandas of the Plant World (Alves 2023). Je popsána jejich dlouhověkost a pomalý růst zjištěný při dlouhodobém sledování populací, zvláštní morfologické a fyziologické adaptace na oheň, období sucha, vzácná pozorování jejich interakcí s opylovači a ničení jejich přírodních stanovišť.
Téma navazuje (s opravami) na článek Velozie – rostliny vyžadující oheň (Živa 1989, 4).
Rašeliniště severovýchodu USA, tentokrát nejen pohledem středoevropské geobotaniky
Autor: Tomáš Kučera
Rašeliniště na severovýchodě USA mají podobný charakter jako v severní, resp. východní Evropě. Hostí podobné skupiny druhů s převahou vřesovcovitých keříčků (Ericaceae) a šáchorovitých rostlin (Cyperaceae) a řada druhů zde má tzv. sesterské, tedy vikariantní zástupce (rojovník, kyhanka, brusnice, suchopýr, ostřice, i zástupci dalších skupin). Zejména vřesovcovitých roste v Nové Anglii zhruba dvojnásobný počet druhů než v severní a východní Evropě. Příčinou je odlišný směr horských masivů a poloha Středozemního moře, které v Evropě tvoří přirozenou bariéru severojižní migraci dřevin během ledových dob. Většinu druhů vřesovcovitých, které se v Evropě přirozeně nevyskytují, zde ale pěstujeme jako okrasné rostliny.
Tabulku s rody a druhy vřesovcovitých keřů a keříčků zastoupených na severovýchodě USA a v severozápadní, střední až východní Evropě najdete jako pdf přílohu pod obrazovou galerií.
Cena rodiny Hildprandtů 2024 – pro studenty středních škol
Článek v PDF ke stažení
Občanská věda – bez systémové podpory, silou jednotlivců
Autor: Markéta Zárybnická, Jakub Trojan
Občanská věda se stala populárním prvkem volnočasových aktivit široké veřejnosti a důležitým nástrojem vědeckých výzkumů. Její rychlý rozvoj však v některých zemích, včetně České republiky, předběhl její ukotvení v rámci institucionální podpory, což komplikuje využití všech dostupných benefitů, zejména ve vzdělávání. Ačkoli tedy některé výzvy úspěšně překonáváme, jiné stále čekají na svou příležitost. Článek v PDF ke stažení
Nečekaná signalizace: líhnutí vajíček listonoha letního je chemicky modulováno dospělci
Autor: Alžbeta Devánová, Jan Sychra, Jindřiška Bojková, Michal Horsák
Velcí lupenonozí korýši produkují dormantní vajíčka, jejichž líhnutí je ovlivněno více faktory, včetně chemických signálů vylučovaných příslušníky vlastního druhu. Pomocí laboratorního experimentu jsme sledovali vliv chemických signálů listonoha letního (Triops cancriformis) na líhnutí vajíček vlastního druhu. Zjistili jsme, že více larev se vylíhlo v přítomnosti chemických signálů a počet vylíhlých larev se zvyšoval se stoupající koncentrací signálů. Pozorovaná odpověď může snížit pravděpodobnost kanibalismu ze strany dospělých jedinců, případně může být odpovědí na signalizaci dospělců, že podmínky prostředí jsou vhodné, a tedy se vyplatí vylíhnout.
Pestřenka trubcová – co víme o larvách pestřenek ze zahnívajících vod
Autor: Martin Rulík, Hana Martinková
Příspěvek na příkladu pestřenky trubcové (Eristalis tenax) shrnuje dosavadní poznatky o vodních larvách pestřenek, živících se saprofágně organickou hmotou. Larvy mají velmi zajímavou biologii i životní cyklus a vyznačují se celou řadou adaptací, které jim umožnují žít v prostředí bohatém na rozkládající se organickou hmotu. Larvy jsou rovněž dobrými bioindikátory kvality vodního prostředí.
Jak prokázat zavlečení aneb Konec štírů v Čechách
Autor: Milan Řezáč
Článek hodnotí výskyt štíra kýlnatého (Euscorpius tergestinus) v České republice. Tento druh je na naše území občas zavlékán. Lokalita u Slapské přehrady objevená na konci 50. let 20. století a monitorovaná až do 90. let však byla dlouho považována za pozůstatek původního výskytu. Zde předkládáme fakta umožňující tuto hypotézu zavrhnout. Výskyt vznikl úmyslným vysazením a dlouhodobým přežíváním. Přirozený výskyt tohoto druhu ve střední Evropě je nereálný.
Ptačí budky jako zimoviště pro pavouky
Autor: Ondřej Machač
Hnízdní budky se často používají k podpoře ptáků hnízdících v dutinách stromů, ale jsou také atraktivní jako úkryt pro mnoho bezobratlých, zejména pro přezimování. Jednou z nepočetnějších skupin bezobratlých v ptačích budkách jsou pavouci. Mnoho stromových druhů pavouků využívá k přezimování dutiny stromů, ale také hnízdní budky. Jejich početnost a druhové spektrum se zvyšuje s přítomností hnízdního materiálu, druhem dřeviny a strukturou kůry (borky) stromů. V listnatých lesích jsou v budkách nejpočetnější pavouci z rodů zápředník (Clubiona) a listovník (Philodromus), dále šplhalka keřová (Anyphaena accentuata), snovačka pokoutní (Steatoda bipunctata) a křižák podkorní (Nuctenea umbratica). Ptačí budky jsou oblíbeným úkrytem mnoha druhů pavouků. Lidé zavěšováním budek na stromy podporují nejen hnízdící ptactvo, ale i přezimující pavouky. Článek v PDF ke stažení
Poznámka k aktivitě mloka skvrnitého při nízkých teplotách
Autor: Lubomír Hanel, Jiří Pokorný
Mlok skvrnitý (Salamandra salamandra) je lesním druhem obojživelníka, který obývá listnaté nebo smíšené lesy s přítomností drobných potůčků nebo pramenišť. Zimu tráví v různých zemních úkrytech nebo v jeskyních. Během zimních oteplení mohou být mloci aktivní. Větší aktivita mloků bývá zaznamenána při teplotách nad 5 °C. Dne 18. prosince 2018 byl u obce Kaliště (okres Praha-východ) zaznamenán během dne výskyt tří jedinců mloka skvrnitého při teplotě +1 °C a drobném mrholení. Pozorování mloka skvrnitého při takto nízkých teplotách nebývá běžné.
Autor: Ivan Rehák, Petr Velenský, Veronika Zahradníčková, Iva Martincová
Želva obrovská (Aldabrachelys gigantea) z atolu Aldabra byla člověkem na konci 19. století bezmála vyhubena. Díky ochranným opatřením se jí podařilo v její původní domovině zachránit. Navíc s pomocí člověka osídluje i další ostrovy, aby zde jako „ekologický inženýr“ zvrátila degradaci ekosystémů způsobenou vyhubením původních druhů želv. Významná populace (okolo 400 jedinců) existuje také v lidské péči v institucích Evropské asociace zoologických zahrad a akvárií. Demograficky a geneticky má obrovský potenciál, který je ovšem zatím nedostatečně využit. Proto byl pro její management zřízen speciální program, jehož koordinací byla pověřena Zoo Praha. Článek v PDF ke stažení
Článek se věnuje ptačí fauně ostrova Tenerife. Kromě stručného představení přírodních podmínek a vegetační pásmovitosti jsou zde uvedeny konkrétní lokality vhodné k pozorování konkrétních ptačích druhů, včetně endemitů. Internetové přílohy obsahují soupis ptačích druhů ostrova a dále soupis lokalit včetně souřadnic. Článek je zároveň míněn jako praktický návod.
Autor: Redakce
Článek v PDF ke stažení
Jan Křtitel Boháč – profesor přírodovědy
Autor: Otakar Brázda
Před třemi sty lety, 4. června 1724, se v Žinkovech v západních Čechách narodil Jan Křtitel Boháč, významný český přírodovědec z éry osvícenství. Jeho otec Bartoloměj Antonín Boháč byl správcem žinkovského panství, které patřilo hraběti Františku Václavu Vrtbovi. Jan vystudoval jezuitské gymnázium v Klatovech a v listopadu 1740 se zapisuje v Praze na filozofická studia, jejichž absolvování bylo podmínkou pro přijetí na univerzitu. Článek v PDF ke stažení
Debaty bez cenzury 3 Cluby J. E. Purkyně 2022–2023
Článek v PDF ke stažení
S Robinem Böhnischem k 60. výročí Krkonošského národního parku
Autor: Josef Fanta
Ohlédnutí k výročí založení Krkonošského národního parku v r. 1963, ale i pohled do doby přítomné a budoucí přinášejí lesnický a krajinný ekolog prof. Ing. Josef Fanta, CSc., který stál u zrodu národního parku (až do normalizace byl zástupcem ředitele, po revoluci se velmi zasloužil o záchranu a obnovu místních lesů), se současným ředitelem PhDr. Robinem Böhnischem, absolventem Střední lesnické školy v Trutnově, oboru biologie a občanské výchovy na Univerzitě Hradec Králové a biologie s didaktikou na Univerzitě Karlově. V letech 2003–17 byl členem Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR a místopředsedou, později předsedou sněmovního výboru pro životní prostředí. V r. 2018 obdržel Cenu Josefa Vavrouška. Článek v PDF ke stažení
Autor: Ivana Jongepierová
Článek v PDF ke stažení
S Františkem Krahulcem nejen o krkonošských loukách
Autor: Hana Skálová
V polovině roce 2023 vyšla v Nakladatelství Academia kniha Louky. Dobrodružství poznávání (viz recenze v tomto čísle Živy). Její základ vychází z dlouholetého zkoumání krkonošských luk, které inicioval již koncem 70. let minulého století František Krahulec a do jehož výsledků dáváme nahlédnout i na str. 13–15 tohoto čísla Živy. Především díky našemu kamarádovi a bývalému kolegovi z Botanického ústavu Akademie věd Stanislavu Březinovi se podařilo „převyprávět těžkou impaktovou vědu“ způsobem, který osloví každého zájemce o přírodu. Kniha shrnuje významné poznatky od samého počátku do současnosti, ukazuje jejich širší souvislosti a vysvětluje, jak jsou tyto poznatky důležité pro praktické hospodaření v krajině. Kromě krkonošských luk jsou přiblíženy i další typy luk České republiky. Vydání knihy zároveň poskytlo příležitost pro rozhovor dvou z autorů nejen o výzkumu luk v Krkonoších. Prof. RNDr. František Krahulec, CSc., působí v Oddělení evoluční biologie rostlin a RNDr. Hana Skálová, CSc., v Oddělení ekologie invazí Botanického ústavu AV ČR. Článek v PDF ke stažení
Autor: Michal Souček
Článek v PDF ke stažení
Doyenka české a slovenské ekologie Milena Rychnovská – 95 let
Autor: Jan Květ
Článek v PDF ke stažení
K jubileu Jiřího Krále a Miloslava Studničky
Článek v PDF ke stažení
Autor: Jana Martínková, Tomáš Herben
Článek v PDF ke stažení
Nejen postavou velký pětasedmdesátiletý antropolog Jaroslav Brůžek
Autor: Jana Velemínská
Článek v PDF ke stažení
Rok má krok, přejde prvé než zvíš, ať ho neprospíš
Autor: Anna Černá
Článek v PDF ke stažení
Akademie věd ČR ocenila šest výzkumů, které přispívají nejen k prestiži české vědy v zahraničí
Článek v PDF ke stažení
Oldřich Fejfar (1931–2023), český paleontolog světového věhlasu
Autor: Ivan Horáček, Jan Wagner, Stanislav Čermák, Boris Ekrt, Jiří Mlíkovský, Martin Sabol
Článek v PDF ke stažení
Žáci a studenti jako občanští vědci
Autor: Jan Votýpka, Karel Šťastný, Redakce
Článek v PDF ke stažení
Projekt Evropské občanské vědy
Autor: Jakub Trojan
Článek v PDF ke stažení
Ptáci Online: příběhy ptačích domácností
Autor: Markéta Zárybnická, Vlastimil Osoba, Petr Kubizňák, Tomáš Kotek, Jan Kuchař
Článek v PDF ke stažení
Jak využít přípravný text 58. ročníku BiO
Autor: Benedikt Janda
Článek v PDF ke stažení
Nařízení Evropské unie o obnově přírody: mírný pokrok v mezích zákona
Autor: Jan Plesník
Článek v PDF ke stažení
Ochrana a/nebo obnova přírody: 2024 – rok posunu v Evropské unii?
Autor: Pavel Kovář
Článek v PDF ke stažení
Autor: Tomáš Diviš
Článek v PDF ke stažení
Pavel Kocourek, Petr Dolejš, Alena Kovaříková: Atlas rozšíření mnohonožek v České republice
Autor: Ivan H. Tuf
Článek v PDF ke stažení
Autor: Vladimír Hula
Článek v PDF ke stažení
Podcast & blog by Pepik Hipik & Knižní kočka 