
Řada lidí s dlouhotrvajícími zdravotními komplikacemi v návaznosti na onemocnění covidem-19 se po cvičení cítí unavená a trpí bolestmi. Vědci tvrdí, že znají příčinu; na vině jsou podle něj biologické změny, jako je vážné poškození svalů, mitochondriální problémy a přítomnost mikrotrombů v těle, které takzvaný dlouhý covid provázejí.
„Opravdu se potvrzuje, že v těle se při této nemoci děje něco špatného,“ uvedl autor studie Rob Wüst z amsterdamské univerzity Vrije pro britský deník Guardian. Předpokládá se, že jen ve Spojeném království trpí takzvaným dlouhým covidem asi dva miliony lidí a u mnoha z nich dochází ke zhoršení příznaků po dobu několika týdnů po jediném cvičení.
Studie publikovaná v odborném časopise Nature Communications zahrnovala 25 pacientů s dlouhým covidem, kteří uváděli, že po cvičení pociťují malátnost, a 21 lidí, kteří tuto nemoc také prodělali, ale plně se z ní zotavili. Žádný z účastníků nebyl s onemocněním hospitalizován, přičemž všichni byli předtím, než se nakazili, fit, zdraví a v produktivním věku.
Výzkum nemocných
Každý z účastníků strávil asi deset až patnáct minut na rotopedu a týden před i den po mu byly odebrány vzorky krve a provedena biopsie kosterního svalstva. Ačkoli mezi jednotlivými pacienty výzkumníci našli značné rozdíly, v průměru měli lidé s dlouhým covidem menší cvičební kapacitu než zdraví účastníci.
Když vědci analyzovali vzorky tkáně odebrané před cvičením, zjistili, že osoby s dlouhým covidem měly ve svalech větší podíl bílých vláken než zdraví účastníci. Tato vlákna obsahují méně struktur produkujících energii, takzvaných mitochondrií, a méně kapilár. Tým také zjistil známky toho, že mitochondrie u lidí s dlouhým covidem nepracují tak dobře jako u zdravých účastníků.
Tato zjištění částečně vysvětlují, proč mají lidé s dlouhým covidem horší schopnost cvičit, uvedl Wüst. Porovnání vzorků odebraných před a po jízdě na rotopedu odhalilo, že u osob s dlouhým covidem se po cvičení zhoršila funkce mitochondrií. Tito účastníci měli po cvičení mnohem více poškozených tkání a známek toho, že se tělo pokouší o opravy. „To může vysvětlovat například bolesti svalů, které tito pacienti po cvičení pociťují,“ řekl Wüst.
Nová zjištění podle něj zdůrazňují, že lidé s dlouhým covidem by neměli podstupovat intenzivní cvičení. „Poškozuje svaly, zhoršuje metabolismus a může vysvětlovat, proč cítíte svalovou bolest a únavu až několik týdnů po cvičení,“ dodal.
Mitochondriální dysfunkce může hrát roli v únavě, kterou někteří lidé s dlouhým covidem pociťují, uvedla Betty Ramanová z univerzity v Oxfordu, která se na studii nepodílela. „I když je pravděpodobné, že únava je spojena s těmito metabolickými abnormalitami, mohou hrát roli i další faktory, například přetrvávající zánět,“ dodala.
Zdroj: ČT 24 – Věda
Původní studie: Muscle abnormalities worsen after post-exertional malaise in long COVID
A subgroup of patients infected with SARS-CoV-2 remain symptomatic over three months after infection. A distinctive symptom of patients with long COVID is post-exertional malaise, which is associated with a worsening of fatigue- and pain-related symptoms after acute mental or physical exercise, but its underlying pathophysiology is unclear. With this longitudinal case-control study (NCT05225688), we provide new insights into the pathophysiology of post-exertional malaise in patients with long COVID. We show that skeletal muscle structure is associated with a lower exercise capacity in patients, and local and systemic metabolic disturbances, severe exercise-induced myopathy and tissue infiltration of amyloid-containing deposits in skeletal muscles of patients with long COVID worsen after induction of post-exertional malaise. This study highlights novel pathways that help to understand the pathophysiology of post-exertional malaise in patients suffering from long COVID and other post-infectious diseases.
ČT 24 – Věda: Dlouhý covid po sobě zanechává jizvy. Projevuje se to v řadě orgánů, ukázal výzkum
U lidí žijících s dlouhým covidem, kteří byli kvůli těžkému průběhu nemoci hospitalizováni, je podle nové britské studie vyšší pravděpodobnost poškození některých vnitřních orgánů.
ČT 24 – Věda | Nejasnosti kolem dlouhého covidu přetrvávají i čtyři roky po začátku pandemie
Nemoc covid-19 dnes mnozí lidé berou skoro jako rutinní nepříjemnost podobnou chřipce a jiným sezonním nákazám. Čtyři roky po prvních zprávách o novém respiračním onemocnění jsou však jeho trvalejší dopady, známé jako „dlouhý covid“, stále záhadou pro lékaře i pacienty, napsal deník The Washington Post.
iRozhlas | Jako první stadium demence, líčí muž život s long covidem
V Česku není long covid oficiální diagnózou, a to i přestože jím trpí zhruba deset procent lidí, kteří prodělali covid-19. Někteří si postcovidového syndromu nevšimnou, jiné zcela vyřadí z provozu. „Mám zhruba deset procent energie, co jsem měl jako zdravý člověk. Velkou část energie strávím na holé žití,“ popisuje Adam Hrubý, který prodělal covid v roce 2020.