Mnohdy má člověk zafixovanou věc jako pravdivou a je to pro něj tak důležitý fascinující fakt, že si jej nenechá narušit nikdy ničím a jakékoliv zpochybnění je jako rudý hadr před obličejem býka (mimochodem, býk červenou barvu není schopen rozpoznat). Pro někoho jsou to teze rasismu a xenofobie, pro jiného jediné pravdy o výchově dětí a pro mě to byl fakt o městě Centralia v Pensylvánii a jeho napojení na legendu příběhu kolem fiktivního města Silent Hill. A pochybnosti vzbudil jeden malý nevýznamný příspěvek na sociálních sítích…
Znáte to. Někde vidíte nějaký příspěvek a máte neodolatelnou touhu k němu napsat kus své životní pravdy, a ještě to sdílet, aby o tom přece každý věděl. Pro mě to byla krátká zpráva veřejnoprávního média, že městečko Centralia v Pensylvánii stále hoří. Pro upřesnění, městečko Centralia hoří už několik desítek let a díky tomu už žádné městečko Centralia ani oficiálně neexistuje. Pouze vzpomínky lidí, kteří se odtamtud více či méně dobrovolně museli odstěhovat. Ve městě se totiž poněkud pálily odpadky, kde neměly a poněkud od toho chytily obrovské podzemní zásoby antracitu (bylo to hornické městečko, ti lidé o těch podzemních zásobách moc dobře věděli, hornictví je živilo), což je uhlí, které hoří velmi dobře a velmi dlouho. Hlavně, pokud podpálíte obří zásoby a příliš dlouho otálíte s jejich uhašením. Pod zemí tam hoří dodnes a dodnes tam přímo z Matičky Země vyvěrají prudce jedovaté plyny vzniklé hořením. Vypadá to hrozně, ale je to tak úžasné postapo, že to vzrušuje mnoho lidí s bujnou fantazií.
A já byla skálopevně přesvědčena, že mezi takové patřili logicky i tvůrci legendy Silent Hill, která utvářela hororovou odnož filmového i herního průmyslu. Navíc na to odkazovalo tolik odkazů a webů, že to snad ani nemohlo být jinak. Tak jsem si onen příspěvek nasdílela se stopadesátým uvedením své pravdy. Byla jsem nadmuta a opájela jsem se svou znalostí.
Jenže mi do toho někdo hodil vidle a v reakci na mou nasranou agresivitu si ještě dovolil doplnit důkaz, že on má pravdu a já ne. Vztek se změnil ve zmatek. Co teď. Kdo má teda pravdu.
Nechala jsem to chvíli zrát a pak se vydala po stopách.
Je důležité vědět, že pokud zadáte do vyhledávače jakoukoliv souvislost mezi zaniklou Centralií a fiktivním Silent Hill, uvidíte všude tlustá rovnítka v dlouhé řadě. Ale pokud pátráte v anglofonním světě dál, naleznete příspěvek ze sociální sítě X, který toto skutečně boří:
Příšerný strojový překlad textu výše.
Tento člověk zřejmě opravdu ví, o čem mluví, s ohledem na fakt, co má uvedeno v BIO, i když ta prezentace moc důvěryhodně nezní, v herní bublině je to zřejmě okázalá vizitka:
Náhle se mi před očima mlátily dvě protichůdné informace, kdy stovky odkazů křičely, že Centralia je předobraz Silent Hill a malý post jednoho z herních tvůrců, který to vztekle popírá. Jenže někdo na to musel přece nějak přijít. Kde je tedy pravda?!
Po chvíli hledání bylo jasné, že jakkoliv to zní divně, pravda bude někde uprostřed, ale je nutné si uvědomit dvě roviny fiktivního příběhu města. A dopomohl mi k tomu tento článek v italštině na jednom graficky dost otřesném webu:
Herní tvůrci zde vyjadřují svou únavu z šíření dezinformace, že je herní prostředí Silent Hill inspirováno tím pitomým hořícím městem, když to není přece pravda. A že zablokují každého, kdo přijde s opakem (jak jim rozumím). Takže je to jasné, kauza je uzavřena!
Není. Jiný článek zase srdceryvně popisuje cestu nějakých nadšenců, kteří si prolezli ruiny, které měly inspirovat ten úžasný film Silent Hill:
We Went To The Abandoned Town That Inspired The Silent Hill Movie
In 2006, Konami followed in Resident Evil’s footsteps by adapting its own horror franchise, Silent Hill, to film. The result is a horror movie that should be seen, though many consider it bad. After all, it utilizes Sean Bean without even having the decency to kill him off in a gruesome manner! But the most interesting thing about the Silent Hill movie is not the film itself, but its source material–and I don’t mean the game franchise…
Hra a film. Bingo. Tvůrci filmového ztvárnění se skutečně inspirovali Centralií, ve filmu padá z nebe popel a nemnozí živí se dusí spalinami. Opuštěné město je kulisou zla a daní za lidské chyby a chamtivost.
Ve hře měl padat sníh a celkově k tomu přistoupili tvůrci úplně jinak. Odstřihli se od představ v Centralii a použili jiné mechanismy a svou vlastní fantazii. Pak celkově chápu, že je neustálé zmínky o Centralii štvou, protože místo jejich usilovné práce je jim pouze do obličeje vmetáno, že se prostě koukli do Pensylvánie a bylo vymalováno. Jenže nebylo.
Vznikla dvě poučení. Pokud řeknete, že Silent Hill je inspirováno Centralií a někdo přiběhne, že ne, pravdu máte oba, ale musíte si uvědomit, o čem přesně kdo mluví a co hájí. Film je, hra nikoliv. Využijte to jako šanci dělat se chytřejšími, než jste.
Druhé je trochu hůře přiznatelné. Pokud na něčem skálopevně trváte a někdo vám přijde rozdupat bábovičky, řešení není v tom pokusit se mu dupnout na nohu ještě hůře. Za prvé zřejmě bude hbitější a uhne, a navíc budete vypadat jako blbec. Jako já. Lepší je se zhluboka nadechnout a zkusit zjistit, kde je pravda.
Ona může být opravdu zase někde uprostřed a může to být zajímavé zjištění, o které se zbytečnou agresivitou můžete skoro připravit. Tak jako já. Než podléhat přehnaným emocím z protichůdné informace, ověřte si ji. Pak je možné v klidu argumentovat. Třeba to nebude mít cenu, ale je lepší si být jistý a nepohřbít to hned v úvodu trvání třeba i na dezinformaci.
Ale pokud to vidíte jinak a celé výše uvedené považujete za blábol, neváhejte mi sem naládovat zdroje podpírající toto vaše tvrzení, moc ráda si je projdu.
Podcast & blog by Pepik Hipik & Knižní kočka 