Po deseti letech startuje komplexní průzkum sexuálního chování obyvatel ČR. Zaměří se na sexuální zdraví a zmapuje nové trendy
Za poslední dekádu nejsou k dispozici žádná data o sexualitě obyvatelstva ČR.
V Česku přitom mezi lety 1993-2013 probíhaly unikátní průzkumy tohoto typu, realizované Sexuologickým ústavem 1. LF a VFN. Poslední však proběhl přesně před deseti lety. Proto nyní startuje komplexní průzkum sexuality CzechSex, který jako první v ČR respektuje mezinárodní doporučení pro metodiku provedení reprezentativních výzkumů sexuality a genderu.
Jeho cílem je shromáždit údaje nejen o sexuálním chování a nových trendech, jako sexualita v on-line prostoru, trendy v seznamování a partnerském soužití, ale také o sexuálním zdraví a pohodě, výskytu potíží v oblasti sexuality nebo zkušenostech se sexuálním násilím v on-line a off-line prostoru. Inovativní je také respektujícím přístupem k oblasti genderové identity a sexuální orientace a důrazem na pozitivní vnímání sexuality.
Výzkum CzechSex vede Centrum pro sexuální zdraví a intervence Národního ústavu duševního zdraví, sběr dat bude probíhat od listopadu 2023 do března 2024 a bude realizován ve spolupráci s vítěznou agenturou MindBridge consulting.
„Sběr dat bude probíhat dvěma způsoby on-line formou a osobním dotazováním, při němž budou tazatelé*tazatelky kontaktovat osoby vybrané na základě kvót. V případě souhlasu s provedením rozhovoru respondenta navštíví tazatel*ka vybranou osobu v domácnosti a po úvodních otázkách neintimního rázu nechá odpovídající*ho vyplňovat údaje o sexualitě v soukromí za použití tabletu. Všichni respondenti*tky jsou unikátní a pro výzkum v zásadě nepostradatelní. Celkově bude osloveno na 6000 lidí,“ říká Kateřina Klapilová, vedoucí Centra pro sexuální zdraví a intervence NUDZ a vedoucí výzkumu CZECHSEX. Výzkumníci přitom důsledně dbají na anonymitu: odpovědi jsou vedeny pod kódy, nelze je spojit s žádnými identifikačními údaji, všechny části týkající se intimity a sexuality vyplňuje respondent*ka sám a v soukromí, tazatel poskytuje pouze technickou podporu a nemá přístup k vyplněným odpovědím.
Proč vlastně zkoumat sexuální zdraví?
Sexuální duševní a tělesné zdraví jsou navzájem propojeny a výrazně se ovlivňují.
Podle WHO je sexuální zdraví stav fyzické, emoční, duševní a sociální pohody ve vztahu k sexualitě.
„Nejde jen o tělesné fungování, ale také o pocity, které lidé zažívají během sexuálních aktivit, možnost prožívat sexualitu bez nátlaku, násilí, stigmatizace či strachu nebo úzkosti a moci svobodně vyjadřovat svou genderovou identitu nebo sexuální orientaci. Sexuální zdraví zahrnuje také pozitivní sebehodnocení a respekt vůči partnerovi*partnerce. Důležitou složkou je také ochrana proti pohlavně přenosným nemocem nebo neplánovanému těhotenství. Celonárodní výzkumy poskytují klíčová data pro nastavování péče a edukace v oblasti sexuálního zdraví. CzechSex je v ČR prvním výzkumem, který se soustředí na sexuální zdraví, potěšení a well-being a který mapuje potřeby péče v této oblasti,“ popisuje Kateřina Klapilová.
Jednou z oblastí, na něž se průzkum zaměří, je mapování problémů se sexuálním zdravím. Mezi ně patří například sexuální dysfunkce nebo pohlavně přenosné choroby.
„Podle posledního průzkumu sexuálního chování v ČR z roku 2013 trpělo nějakou poruchou 11,3 % žen a 12,5 % mužů. U žen byla nejčastější sexuální dysfunkcí nedostatek sexuální touhy (36,8 %), u mužů pak erektilní dysfunkce (36,5 %). Zajímavostí určitě je, že u žen se pouhá absence orgasmu samozřejmě nepovažuje za sexuální dysfunkci,“ vysvětluje Petr Weiss ze Sexuologického ústavu 1.LF a VFN, autor předchozích průzkumů. Z posledního průzkumu sexuálního chování populace ČR (2013) například vyplývá, že orgasmu nikdy nedosahuje 4,2 % českých žen.
Ani v oblasti sexuálně přenosných nemocí nejsou k dispozici aktuální data. Z podkladů krajských hygienických stanic vyplývá, že v ČR v posledních letech probíhá alarmující nárůst výskytu syfilidy a naopak se zdá, že se daří poměrně úspěšně zvládat výskyt viru HPV.
„Situace se v současnosti mění, nemáme však reprezentativní údaje ze strany občanů samotných a nemáme údaje o tom, jak se mění jejich chování vzhledem k užívání péče v této oblasti a sexuálním chování, které může s šířením těchto nemocí souviset. V souvislosti s mezigenerační proměnou vzorců chování potřebujeme pochopit vztahy mezi konkrétními vzorci sexuálního chování a přenosem nemocí mimo jiné i pro efektivní alokaci financí na vzdělávání v prevenci sexuálně přenosných onemocnění,” říká Renáta Androvičová z Centra pro sexuální zdraví a intervence NUDZ.
Nové technologie, nové trendy i citlivý přístup k LGBTQ+
Průzkum se samozřejmě zaměří i na nové trendy, například na to, jak se do oblasti sexuality promítají nové technologie.
Z on-line výzkumu realizovaného nedávno agenturou Behavio vyplynulo, že 21 % českých párů se seznámilo online. Po seznámení přes přátele (22 %) je to tedy nejčastější způsob seznámení v Česku.
„V rámci nového celonárodního reprezentativního výzkumu se dále zaměřujeme na zkušenosti se seznamováním přes internet – jaké má takové seznamování výsledky? Kolik lidí našlo na seznamce sex a kolik dlouhodobý vztah? Dotazník zároveň jako první mapuje vztahovou diverzitu v Česku. Jako jeden z výrazných trendů nejen v Generaci Z pozorujeme vyšší otevřenost k alternativním vztahovým formám, ať už je to single život, různé formy konsensuální nemonogamie, přátelství s výhodami nebo tzv. situationship. V průzkumu zkoumáme prevalenci různých vztahových forem, ale také spokojenost v rámci vztahu, sexu nebo jak se lidé cítí zamilovaní,“ popisuje Markéta Šetinová, socioložka a zakladatelka Institutu Moderní láska.
Dotazník se bude zabývat také sextingem, tedy vytvářením a sdílením vlastních či cizích nahých fotografií a videí, nebo konzumací pornografie a případných problémů s ní spojených.
Zásadní aktualizaci přináší průzkum v kontextu sexuální a genderové identity a sexuální orientace, neboť je poprvé v souladu s mezinárodními standardy. Navíc je rozšířen o otázky, které výzkumníkům umožňují ptát se nejen na dvě nejčastější kategorie pohlaví (muž a žena), ale je také citlivý ke zkušenostem transgender a dalších genderově rozmanitých osob a rovněž umožňuje lidem s tzv. intersex variacemi pohlavních znaků, aby se ke svému tzv. intersex statusu mohli*y přihlásit. Vědci věří, že průzkum přispěje k většímu porozumění vlivu negativních faktorů souvisejících s diskriminací a stigmatizací na duševní zdraví a sexuální život LGBT+ lidí v české společnosti.
Určitou souhrnnou kapitolou jsou tzv. sexuální milníky. Třicetiletá kontinuita od prvního průzkumu nabízí porovnání s předchozími studiemi v ČR, ale i v zahraničí.
„To nám umožní lépe pochopit načasování vývoje sexuality, ale také prozkoumat, jak moc jsou tyto milníky pevné či proměnlivé mimo jiné ve spojitosti s dobou a sociokulturním prostředím. Jedná se například o věk první menstruace, masturbace, líbání, zamilování se či pohlavního styku. Z nedávného on-line výzkumu Lásky a Intimity (2020) realizovaného pod záštitou NUDZ a FHS UK totiž například vyplývá, že se sice u mužů a žen liší průměrný věk první masturbace (14 let vs. 18 let), ale u žen je tento milník zároveň výrazně ovlivněn věkovou kohortou. Ženy, kterým je nyní mezi 50 a více let, totiž uvádí průměrný věk 23 let, zatímco ženy ve věku 20–30 let začaly masturbovat již ve 14 letech,“ uzavírá Klára Bártová z Centra pro sexuální zdraví a intervence NUDZ.
Více informací o průzkumu CzechSex naleznete na webu www.intimitavcr.cz.
Projekt CzechSex
je plně financován Grantovou agenturou ČR. Mezi další tuzemské spolupracující instituce patří: Sexuologický ústav VFN UK, Institut pro psychologický výzkum MU, Fakulta humanitních studií UK, Sexuologická Společnost ČLS JEP, Česká společnost pro sexuální medicínu nebo Národní program pro HIV/AIDS při Státním Zdravotním Ústavu. Tým projektu CzechSex se skládá z předních českých a zahraničních odborníků specializovaných na jednotlivé oblasti sexuálního zdraví, chování a intimity. Vzájemná spolupráce umožňuje komplexní pohled na sexualitu a intimitu českých obyvatel a efektivní využití informací ve všech zkoumaných oblastech.
Anna Ševčíková: Sex je organizátor společnosti a my si to hrozně málo uvědomujeme
Co s námi dělá pornografie? Mají kvůli ní mladí lidé více sexu? Kdy už je její sledování závislost? A je sex po padesátce známkou fungujícího vztahu a zdravého stárnutí? Na tyto a další otázky odpověděla Anna Ševčíková, která lidskou sexualitu dlouhodobě zkoumá. „Nastupující téma je konsensuální nemonogamní soužití, bude čím dál víc probublávat a dostávat se do povědomí široké veřejnosti. Netvrdila bych ale, že je to indikátor nějakého stavu společnosti. Naráželi jsme na to v minulosti, v současnosti a budeme i do budoucna,“ uvedla pro Heroine.
Méně sexu, víc porna. Vědci mapují vztahy Čechů
Čeští vědci, kteří se intimitou a sexem zabývají, však doposud nemají data k tomu, aby mohli měnící se trendy v sexualitě mapovat. Poslední výzkum sexuálního chování Čechů proběhl v roce 2013, tedy před deseti lety. A právě nyní spouští tým expertů z Národního ústavu duševního zdraví (NÚDZ) unikátní průzkum CzechSex, který by měl v období od listopadu do března oslovit reprezentativně vybraných šest tisíc Čechů a nechat je odpovídat na ty nejintimnější a velmi podrobné dotazy. Za INPSY je součástí projektu i Anna Ševčíková a spol.
Petr Weiss: Sexuální atraktivita mužů a žen
Články v nejrůznějších časopisech a internetových magazínech nás nesutále zásobují informacemi o tom, co je přitažlivé a krásné, no prostě „sexy“. Ženám radí, jak se oblékat a líčit, aby zaujaly muže na první pohled, mužům zase napovídají, co na sobě zdůraznit, aby se zalíbili ženám.
Odkud se tyto rady ale berou? Co je na nich pravdy? Opravdu existuje nějaký vrozený smysl pro to, co považujeme za sexuálně atraktivní? A čím je to dáno? Host dalšího Science Café v Praze, prof. PhDr. Petr Weiss, Ph.D, na tyto otázky odpoví. Ve své práci se zaměřuje na kritéria výběru a sexuální strategie mužů a žen z hlediska evoluční biologie a evoluční psychologie.
Záznam Science Café o významu tělesné vůně s podtitulem „JAK SI JDEME POD NOS ANEB TĚLESNÁ VŮNĚ, ČICH A SEXUALITA“
Vůně, parfémy, aroma, vonné látky, pachy i zápachy nás obklopují, ovlivňují nás a tvoří neodmyslitelnou součást našich životů, aniž si to často uvědomujeme. Ačkoliv čich lidí a hlavně jejich vzájemná čichová komunikace patří mezi témata, která se dotýkají každého z nás, problematice zatím věda věnovala pozornost jen sporadicky. V příspěvku bude nastíněna většina dosud zjištěných zajímavostí o kráse a kouzlu lidské tělesné vůně a čichové komunikace u lidí.
Mgr. Pavlína Lenochová:
Zabývá se čichovou komunikací lidí. Ve své diplomové práci se zaměřila na metodiku sběru vzorků tělesné vůně a na problematiku ovlivnění tělesné vůně různými složkami potravy.
V současné době se s kolegy zabývá výzkumem kvality tělesné vůně těhotných žen a vlivem této vůně na okolní jedince. Dále se věnuje problematice vlivu parfému na atraktivitu tělesné vůně a otázce parfému v kombinaci s tělesnou vůní celkově. Zároveň začíná s výzkumem vlivu stresu na kvalitu tělesné vůně.
Podcast & blog by Pepik Hipik & Knižní kočka 