Prosinec – měsíc tlustého střeva

Střevo je svalová trubice, která dosahuje značných rozměrů. Celková délka střeva je asi sedm metrů. Obzvláště pozoruhodná je vnitřní struktura tenkého střeva. Jeho vnitřní stěna se totiž vyznačuje velkým množstvím tenkých a dlouhých výběžků – tzv. klků, které mnohonásobně zvětšují vnitřní povrch této části trávicího traktu. Živiny se tak mohou vstřebávat daleko účinněji, než kdyby byl povrch hladký. Kdyby se vnitřní povrch tenkého střeva dal „narovnat“, odpovídal by ploše asi 200 metrů čtverečních.

Na střevech rozlišujeme několik funkčních jednotek, přičemž každá z nich má své speciální úkoly. Tradiční je dělení na tenké střevo a tlusté střevo. Celkově plní střeva celou řadu důležitých funkcí. V tenkém střevě pokračuje proces trávení: složky potravy se dále rozkládají na jednodušší látky a vstřebávají se do krevního oběhu. Tlusté střevo reguluje a řídí přísun tekutin do těla. V neposlední řadě se střeva podílejí na správném fungování imunitního systému.

Tlusté střevo (po obvodu) a tenké střevo (uvnitř) – schematický nákres. Vyznačeny jsou všechny tři části tlustého střeva: slepé střevo, tračník a konečník. Tračník se dále člení na vzestupný tračník, příčný tračník, sestupný tračník a esovitou kličku. (Zdroj: depositphotos.com)

Tlusté střevo (intestinum crassum) navazuje na tenké sstřevo, zpětně se v něm vstřebává voda, mastné kyseliny s krátkým řetězcem a elektrolyty. Tlusté střevo se dále člení na slepé střevo (caecum), tračník (colon) a konečník (rectum). Z konečníku je zbývající střevní obsah transportován dále do řitního kanálu (canalis analis), a řitním otvorem (anus) pak vylučován z těla ven.

V porovnání s tenkým střevem je tlusté střevo obzvláště hustě osídleno biliony bakterií. Ty vytvářejí tzv. střevní mikrobiotu, která je u každého člověka velmi individuální. Bakterie střevní mikrobioty – tzv. enterobakterie – mají celou řadu důležitých funkcí. Rozkládají například rozpustnou vlákninu na mastné kyseliny s krátkým řetězcem (SCFA), které následně pozitivně ovlivňují průchod střevního obsahu. Bakterie v tlustém střevě rovněž produkují mj. vitamin K.

Ve stěně tlustého střeva se nacházejí mimo jiné tzv. intersticiální Cajalovy buňky, které regulují pohyby střeva (jeho peristaltiku) tak, aby se střevní obsah postupně posouval směrem ke konečníku. Peristaltika podléhá dennímu rytmu (tzv. cirkadiánnímu rytmu), takže například v noci je střevo méně aktivní než ve dne.

Při průchodu tlustým střevem se střevní obsah postupně zahušťuje, čímž vzniká stolice. Na konci tlustého střeva již stolice obsahuje jen velmi málo vody. Jakmile se stolice dostane do konečníku, spustí se tzv. defekační reflex, což pociťujeme jako nucení na stolici (a obvykle co nejrychleji vyhledáme nejbližší toaletu).

Zdroj: Iniciativa Sníh | NZIP


Zdravé střevo

Podle starého přísloví se říká, že „smrt leží ve střevě“. Skutečné dobré zdraví se ve velké míře odvíjí od správné funkce střev. Je takřka k neuvěření kolik lidí trpí potížemi se svými střevy. Mnozí lidé trpí zácpou, průjmy, plynatostí apod. K tomu, aby mohlo střevo správně a dobře fungovat potřebuje mechanické podněty z potravin obsahující celulózu, dále potřebuje správné složení střevních bakterií (střevní flóry). Mechanický podnět je možno řídit přívodem zbytkových látek. Doporučuje se, aby tyto látky byly přijímány denně, aby bylo tenké i tlusté střevo stimulováno k činnosti. Nedostatečné rytmické samostatné pohyby střeva – střevní peristaltika může být vyvolána také poruchou funkce slinivky břišní nebo žlučníku. V některých případech jsou příčinou křeče společného vyústění žlučníku a slinivky břišní do tenkého střeva, které zabraňují trávicím šťávám dostat se do střeva a podněcovat ho k činnosti.

Střevní flóra

Citlivým místem je také střevní flóra, která je částečně přilnuta ke sliznici střeva a částečně se nachází volně ve střevě. Bakterie na sliznici jsou významné z toho důvodu, že produkují stále nové generace, které zpracovávají potravinovou kaši a současně zabraňují usídlení patogenních (choroboplodných) bakterií. Pokud dojde ke změně střevní flóry vlivem léků nebo v důsledku jiných příčin, náhle lze najít bakterie, které ve střevě nemají být nebo v něm chybějí. Takový stav se nazývá dubióza. Cizí bakterie produkují jedovaté látky, například toxické aminy, které procházejí přes střevní stěnu a zatěžují detoxikační funkce jater a ledvin a současně mohou vést k poruše mozkových funkcí.

Duševní problémy

Duševní problémy mohou také působit na funkci našeho trávení. Neurotickými reflexy, které si vůbec neuvědomujeme, působíme na funkci střeva, dochází ke vzniku křečí a vysušení jeho sliznice. Vzhledem k tomu, že obsah střeva se potom neposouvá dále, nemohou se rapidně přibývající toxiny, které vznikají v procesu trávení vylučovat. Z těchto důvodů je nezbytné při střevních těžkostech léčit nejen látkovou výměnu, ale také i psychiku jedince.

Rovnováha

U velké většiny lidí je přirozené společenství mezi člověkem a bakteriemi narušeno. Rovnováha mezi člověkem a bakteriemi se neustále porušuje požíváním sterilizovaných a denaturovaných potravin, nesprávným způsobem života a stravování, zátěží ze životního prostředí, jedy a nadužívání léků. Důsledkem je nedostatečné zásobení těla vitaminy, jeho osídlení choroboplodnými zárodky a postupující ochromování obranných sil organismu Jestliže pak ve střevě převažují choroboplodné bakterie, nemají tkáně dostatek kyslíku a jedy a odpadové látky se nemohou dostatečně rychle odbourávat a vylučovat. Posléze může dojít k tzv. autointoxikaci (sebeotravě), která se projevuje nedostatečnou vitalitou, únavou, depresí, nedostatečnou schopností koncentrace, agresivitou nebo stavy úzkosti.

Pochody v imunitním systému

Pochody v imunitním systému lidského těla byly po dlouhou dobu posuzovány pouze z hlediska infekcí a obrany proti nim. V současné době je již dostatečně známo, že existují tělesná spojení mezi pochody látkové výměny a imunitním systémem. Takřka 80 % imunitního systému, který je rozprostřen po celém těle, je umístěných ve stěnách tenkého i tlustého střeva. Velké množství imunoglobulinů, což jsou bílkovinová tělíska s obranným systémem proti jedovatým látkám. Až na druhém místě jsou játra, ledviny, lymfatický systém, plíce a povrch kůže.

Nevhodné stravování

U mnohých lidí ztrácí střevo v důsledku špatného stravování velkou část svých pohybových schopností. Rovněž zatvrdlé látky ve střevech mohou zabraňovat normální peristaltice a tím dalšímu posouvání střevního obsahu. Aby si lidé pomohli od těchto potíží, musí brát stále silnější a silnější projímací prostředky, které však stále více mění střevní funkce.

Osídlení „špatnými bakteriemi“

Základy nesprávného osídlení střev „špatnými bakteriemi“ mohou vznikat již v kojeneckém věku (např. vlivem léků, které užívá matka). V mladém nebo středním věku vznikají tyto dubiózy často po užívání antibiotik bez následné sanace střevní mikroflóry. S přibývajícím věkem (asi od 50. roku) dochází ke změně střevní flóry, což vede ke zvýšenému riziku rakoviny střev. Důležitou úlohou střeva je odbourávání žlučových kyselin a cholesterolu. Jestliže není vytvořena normální optimální hodnota pH pro enzymy zúčastněné na tomto procesu, nemůže dojít k dostatečnému odbourávání cholesterolu. Místo toho dochází ke výšení cholesterolu v krvi.

Zdroj: ČPZP


Napsat komentář