Covid proniká do mozku i svalů. Následky pacienty vyřazují z běžného života

Covid proniká do mozku i svalů. Následky pacienty vyřazují z běžného života. V Česku se jim ale nikdo speciálně nevěnuje. V rozhovoru pro Zdravé Zprávy to řekl přednosta Plicní kliniky LF UK a FN v Hradci Králové Vladimír Koblížek.

Dosud se v souvislosti s covidem-19 hovořilo o tom, že poškozuje plíce a lidé po nemoci i delší dobu trpí kašlem a dušností. Vy ale zmiňujete i jiné následky.

My dnes víme, že ty plicní formy se většinou po dlouhé době vyléčí. Nyní se ale setkáváme s pacienty, a čím dál víc, kterých není tolik, ale existují, kteří mají neurologické postižení a těžkou únavu.

Na co konkrétně si tito pacienti stěžují, co je bolí?

Jsou to lidé, kteří jsou unavení, nemohou pracovat, někdy mají obtíže s chůzí. V podstatě jsou vyřazeni z běžného života. Jde o nízká procenta populace, co mají po covidu-19 tato neurologická postižení, ale existuje to. A je to svízel stran léčby a je to také svízel stran toho, že nevíme, jestli to úplně vymizí.

S postižením plic po covidu-19 si tedy lékaři poradí lépe, než se zmiňovanými neurologickými následky?

Postcovid úplně nezmizel. Funkce plic zregenerovat se je veliká. Velká část pacientů se úplně zlepší za dva nebo tři roky. I ti, kteří měli těžké postižení plic. A je v podstatě jen malá část pacientů, kteří měli postcovid dlouhodobě. I je ale pravdou, že nízké desítky pacientů se v důsledku postcovidu mohou dopracovat i k plicní transplantaci.

Na koho se mají tito pacienti ohledně léčby obracet?

Psychiatricko-neurologická postižení, případně těžká únava, takové stavy, kdy pacientům těžko funguje koordinace autonomního nervového systému se zbytkem těla, to jsou věci, se kterými si léčebně nevíme rady. A upřímně řečeno, ani ti pacienti se nemají v České republice, kam obrátit. Protože se tomu nikdo speciálně nevěnuje.

Virus se tedy nedostává pouze do plic, ale také do mozku pacientů?

Ano, virus může u někoho přetrvávat v mozku nebo může jít o změny v mozku nastartované covidem, i když už tam virus samotný být nemusí. Virus se mohl přímo do mozku dostat jednak z krve a jednak z vláken čichového nervu. Což je přímá cesta z nosu do mozku.

Existují na tyto následky infekce covid-19 léky?

Mozek je pro nás teď tajemství a nevíme, u těch pacientů s těžkými neurologickými projevy, co s tím. Běží klinické studie, kdy se ve světě zkouší různé léky. Zatím ale nevím, že by se něco takového zkoušelo v Čechách.

To není moc dobrá zpráva pro pacienty…

Zatím by bylo dobré, aby se našlo několik center v ČR, která by se dokázala o tyto neurologické pacienty postarat. My se toho nezříkáme. My jsme o tom nevěděli, ale sami pacienti se nám díky médiím ozývali. A budeme muset něco v tomto ohledu vymyslet. Celou zemi v tom ale sami nespasíme, je třeba, aby se tomu věnovalo více pracovišť.

Jak vlastně poznáte, že zmiňovaná neurologická postižení zavinil covid-19?

Je to časová shoda, a ti lidé to tomu připisují. Ano, částečně mohou mít pravdu, částečně ji mít nemusí.

O jakou skupinu pacientů jde a jak se léčí?

Je to velmi heterogenní skupina lidí, kteří mohou být starší i mladší. A zdá se, že jich je možná více mladších. Nejprve je musíme pořádně vyšetřit, doporučujeme jim rehabilitaci, která není prázdné slovo. Rehabilitační techniky jsou schopné pomoci s mnohými věcmi. Ale u těch závažných neurologických stavů víceméně léčebně tápeme.

Jak reagují farmaceutické firmy, vyvíjí nějaké léky?

Léky, které by prošly klinickými studiemi, nejsou. I když v zahraničí už probíhají studie. Někteří z pacientů, kteří se na nás obrátili, tak sami bez nás si domluvili účast v klinických studií v zahraničí. Což je trošičku hanba našeho zdravotního systému.

Kolik pacientů u nás může neurologickým postižením po covidu trpět?

Ti, kteří mají to těžké neurologické poškození, tak to mohou být v podstatě nižší promile, čili je to málo lidí, ale velmi těžce poškozených. My jsme o nich donedávna nevěděli, oni se nám sami přihlásili. Naše fakultní nemocnice jim chce pomoci a budeme rádi, když v té aktivitě nebudeme sami.

Zdroje: Zdravé zprávy | Iniciativa Sníh

---

Články v médiích na podobné téma:

Zdravotnický deník: Dlouhý covid? Roste počet Američanů s poruchami paměti

Studie odhadují, že až 30 procent lidí, kteří onemocněli covidem, má několik měsíců po onemocnění nějaký stupeň kognitivního postižení. Za příznak „dlouhého covidu“ je označil například šéf výzkumu a vývoje ve V.A. St. Louis Health Care System a klinický epidemiolog na Washington University v St. Louis, Ziyad Al-Aly. Stejně věc vidí i ekonom ve Federální rezervní bance New Yorku Richard Deitz. „Takto se čísla nechovají, nezačnou najednou takto prudce růst,“ řekl po analýze dat. Takovému postižení se nyní začalo přezdívat „mozková mlha“.

„Nejde jen o mlhu, ale v podstatě je to poranění mozku,“ cituje deník doktorku Monicu Verduzco-Gutierrezovou, vedoucí katedry rehabilitační medicíny na University of Texas Health Science Center v San Antoniu. „Dochází k neurovaskulárním změnám. Je tam zánět. Jsou zde změny na magnetické rezonanci,“ dodala.

Madeline Millerová: JAK LONG COVID VYKOLEJIL MŮJ ŽIVOT

SCIENCEmag | Neurologické následky COVID-19 asi nejsou přímým důsledkem infekce mozku

Vědci si stále nejsou jisti, jak u COVID-19 vznikají neurologické příznaky. Je to proto, že virus SARS-CoV-2 přímo infikuje mozek? Nebo jsou tyto příznaky důsledkem zánětu ve zbytku těla? Studie Charité-Universitätsmedizin Berlin nyní přinesla důkazy podporující druhou teorii.

---