Děti, které jsou zvyklé pravidelně pít nápoje s obsahem kofeinu jako je například coca-cola nebo energetické drinky, mají horší paměť, jsou impulzivnější a v dospělosti můžou být náchylnější k závislostem. Zjistili to vědci, kteří u dvou tisícovek amerických dětí ve věku devět a deset let testy zkoumali jejich paměťové schopnosti a mozkovou aktivitu.
Odborníci zveřejnili výsledky své studie v adiktologickém magazínu Substance Use & Misuse.
Děti, které přiznaly, že nápoje s kofeinem pijí pravidelně, v testech paměti zaostávaly za svými vrstevníky, kteří tyto nápoje nepijí. Mezi těmito dvěma skupinami byl značný rozdíl i při porovnání mozkové aktivity – konzumenti kofeinu vykazovali nižší aktivitu v přední mozkové kůře, což je jev často vídaný u jedinců, kteří mají diagnostikovanou poruchu pozornosti (ADHD) nebo trpí závislostí na alkoholu či drogách.
Děti zvyklé na kofein jsou také náchylnější vyzkoušet alkoholické nápoje.
Zdroj (1): Iniciativa Sníh
Zdroj (2): ČTK
Zdroj (3): The Times
Zdroj (4): Substance Use & Misuse
Use of psychotropic substances in childhood has been associated with both impulsivity and other manifestations of poor executive function as well as escalation over time to use of progressively stronger substances. However, how this relationship may start in earlier childhood has not been well explored. Here, we investigated the neurobehavioral correlates of daily caffeinated soda consumption in preadolescent children and examined whether caffeinated soda intake is associated with a higher risk of subsequent alcohol initiation.
Každý desátý mladý Čech má sklon k rizikové konzumaci energetických nápojů
Sycené nealkoholické nápoje, které jako hlavní ingredienci obsahují vodu, kofein a cukr nebo sladidla. Tak by se daly stručně charakterizovat energetické nápoje. Dále mohou obsahovat stimulační látky jako taurin, rostlinné extrakty, například z guarany a ženšenu a další stimulanty. Přidány bývají i vitamíny, obvykle skupiny B. Takové nápoje bývají takzvanou energetickou bombou z hlediska obsahu cukru, problémem ale může být i obsah kofeinu a dalších stimulantů. Při přílišné konzumaci tak organismus zažívá jak nadměrný příjem energie, spojený s rizikem rozvoje mnoha nemocí, tak i vysoký obsah kofeinu, na který je právě dětský organismus citlivý. Stimulanty jako kofein mohou přinést narušení zdravého spánku, úzkosti, podrážděnost, celkové změny chování a v krajním případě i poruchy srdečního rytmu.
„Sledujeme, že mezi mladými získávají energetické nápoje na popularitě. Potvrdila nám to i Mezinárodní výzkumná studie o zdraví a životním stylu dětí a školáků s tím, že více než každý desátý mladý do 18 let má sklon k rizikové konzumaci. Zároveň se na trhu objevují i nápoje se stále vyššími obsahy kofeinu a stimulantů. Cítíme tedy jako nutné varovat, že tyto nápoje nejsou rozhodně prospěšné a v případě překročení limitů pro konzumaci mohou zdraví dětí doslova poškozovat,“ varuje ředitelka Státního zdravotního ústavu MUDr. Barbora Macková, MHA.
„Výrazně nadměrná konzumace energetických nápojů může u mladých osob způsobovat akutní zdravotní problémy, například nepravidelný srdeční rytmus, dechové obtíže, úzkost nebo nevolnost. Množství kofeinu ve dvou běžných plechovkách energetického nápoje překračuje maximum doporučené Evropským úřadem pro bezpečnost potravin (EFSA) pro děti a adolescenty. Problémem je i velmi vysoký obsah cukrů. Energetické nápoje se počítají mezi slazené nápoje a s jejich konzumací jsou tak spojena všechna rizika nadměrného příjmu cukru, “ potvrzuje nutriční epidemioložka SZÚ MUDr. Eliška Selinger.
Podíváme-li se blíže na negativní účinky jednotlivých ingrediencí, pak nadměrný příjem přidaného cukru přispívá ke vzniku zubního kazu a také k rozvoji nadváhy a obezity a s nimi spojenými onemocněními, včetně srdečních chorob, cukrovky nebo některých druhů rakoviny. Podle doporučení Světové zdravotnické organizace (WHO) je tolerovatelný příjem volného cukru (tedy cukru, který není přirozeně obsažený v potravinách jako ovoce, mléko nebo zelenina) 25 gramů na den. Tato hranice by ale měla být viděna jako “horní tolerovatelná” – cukr přidávaný do potravin a nápojů během výroby není nutnou součástí výživy. Obecně tak panuje shoda, že příjem cukrů přidávaných do nápojů a potravin by měl být co nejnižší. V rámci hodnocení je také třeba brát v potaz, že většina tohoto “povoleného cukru” je obsažena v potravinách, které nakupujeme. Přidaný cukr v nápojích je pak viděn jako ještě více problematický, protože v tekuté formě snadno zkonzumujeme velmi vysoké množství, jelikož nejsme limitováni pocitem sytosti.
„V rámci snah o snížení obsahu cukru se mnoho výrobců rozhodlo nahrazovat cukry sladidly. Sladidla jsou látky, které simulují sladkou chuť, ovšem bez obsahu kalorií. Sladidla používaná v nápojích a potravinách musí projít testováním bezpečnosti a následně je na jejich obsah stanoven bezpečný limit. Bohužel, nový výzkum v posledních letech začal tento přístup problematizovat. Ukázalo se, že dopady sladidel na snížení váhy nejsou tak významné, jak se očekávalo, zejména z dlouhodobého hlediska. Navíc některé studie upozorňují na možné negativní zdravotní dopady, a to i v množství, které se běžně vyskytuje v produktech. I přestože celá problematika bude jistě ještě předmětem dalšího výzkumu, již teď nejnovější doporučení WHO radí, aby lidé místo využívání sladidel spíše redukovali sladkou chuť jako takovou,“ připomíná doktorka Selinger.
Co se týká kofeinu, jeho obvyklý obsah v energetických nápojích se pohybuje mezi 80-150 mg ve čtvrtlitrové plechovce. Pro srovnání, hrnek kávy obsahuje zhruba 60-90 mg kofeinu, hrnek černého čaje asi 50 mg.
„Kofein mnozí z nás vyhledávají, protože zvyšuje pozornost a redukuje potřebu spánku. Spánek je ale pro vyvíjející se dětský nebo dospívající organismus důležitý. Narušení zdravého spánku může mít negativní dopady na fyzické i psychické zdraví dětí a dospívajících. K negativním projevům nadměrného příjmu kofeinu tak patří třeba úzkosti, podrážděnost, celkové změny chování, zažívací potíže, ale i bolesti na hrudi, pocitově výrazné bušení srdce, vysoký krevní tlak a v krajním případě i poruchy srdečního rytmu,“ popisuje dále lékařka a ředitelka SZÚ Barbora Macková.
Zatímco pro zdravého dospělého člověka není konzumace třeba kávy sama o sobě problematická, u těhotných, dětí a dospívajících je situace jiná, protože organismus je na cizorodé látky mnohem citlivější a bezpečná množství jsou tak nižší. Dle doporučení EFSA pro dospělé netěhotné osoby je obecně bezpečná jednorázová dávka kofeinu asi 200 mg, tedy zhruba 3 mg na kilogram váhy. Od 100 mg jednorázového příjmu ale může docházet k narušení spánku, zejména pokud je kofein konzumován před spaním. Bezpečný celodenní příjem kofeinu je pak stanoven na 400 mg (5,7 mg/kg váhy). V případě těhotenství je ale maximální celodenní bezpečná dávka stanovena na 200 mg. Pro děti je to pak 3mg/kg váhy. Například 13leté dítě vážící 45 kg by tak nemělo zkonzumovat více než 135 mg kofeinu za den. Adolescent vážící 60 kg by neměl vypít více než 180 mg.
Do některých nápojů mohou být přidávány i vitamíny a minerální látky. Pro zdravého člověka, který nemá žádné speciální dietní potřeby nebo onemocnění, která by vyžadovala speciální přístup, neexistují vědecké důkazy, že by užívání vysokého množství vitamínů nebo minerálů mělo jakékoliv prokázané pozitivní účinky. Zdrojem vitamínu i minerálů je a má být především pestrá strava. Zejména u některých látek, jako například u vitamínů A nebo D, pak v případě nadměrného příjmu hrozí i předávkování. Problémem může být i vysoký příjem mnohých vitamínů a minerálních látek v případě některých onemocnění, např. při poruše funkce ledvin.
„Mnohé nápoje jsou také marketingově prezentovány jako zdravé varianty, i přestože jejich složení tomu zcela neodpovídá. Zároveň barevné a vizuálně lákavé obaly přitahují dospívající a děti, zejména pokud tyto vídají v reklamách v televizi, ale i na internetu, například skrze své oblíbené influencery. Dopady marketingových aktivit na děti jsou tak výraznější než u dospělých, což potvrzují i odborné studie. Mnozí mladí se dokonce domnívají, že tyto nápoje jsou bezpečné, protože by se jinak neprodávaly. Zdá se tedy, že dospívající a děti mohou rizika spojená s vyšší konzumací těchto nápojů výrazně podceňovat,“ doplňuje možný vliv reklamy doktorka Eliška Selinger.
„Každému spotřebiteli je na etiketě výrobku dostupná informace kolik kofeinu, cukru či sladidel a dalších stimulantů obsahuje. Děti a dospívající by rozhodně neměli překračovat maximální dávky 3mg/kg váhy u kofeinu a příjem přidaného cukru by měl být co nejnižší. K tomu připočtěme účinky jiných přidaných stimulantů, jejichž dlouhodobé dopady na dětský organismus jsou často neznámé. Apelujeme zejména na rodiče, aby s dětmi o rizicích konzumace energetických nápojů promluvili a pokud možno jim zdůraznili, že ideální je se těmto nápojům vyhnout,“uzavírá ředitelka SZÚ.
Pokud mají spotřebitelé podezření, že některý z výrobků na trhu by měl být z hlediska obsahu látek a účinků na zdraví konzumentů podroben zkoumání, mohou takový výrobek ohlásit na k tomu příslušné Státní zemědělské a potravinářské inspekci.
Zdroj: Státní zdravotní ústav
Studie: Školáci pijí méně limonád. Ale objevili energetické nápoje
Spotřeba slazených nápojů u českých dětí dlouhodobě klesá. Za posledních 12 let se počet školáků, kteří denně pijí limonády, snížil na polovinu. Premiérově se naše studie zaměřuje i na energetické nápoje. Zjistili jsme, že více než desetina mladých Čechů má sklon k jejich rizikové konzumaci. Na třicet tisíc českých školáků ve věku mezi 13 a 15 lety je tak ohroženo jak řadou zdravotních rizik spojených se zvýšenou konzumací těchto nápojů, tak dalšími faktory, které s jejich pitím podle našich zjištění souvisí – ať už jde o kouření, opakovanou opilost, agresivitu nebo potíže se spaním.
Kdy se stává pití energetických nápojů a limonád rizikem?
Za pomyslnou hranici, kdy mají mladí lidé s konzumací energetických nápojů problém, se standardně považuje vypití jednoho nápoje týdně. Naše studie je v tomto ohledu méně „přísná“ a tuto mez posouvá až ke dvěma nápojům za týden. U slazených limonád sledujeme, zda je školáci pijí každý den.
Proč si všímáme energetických a slazených nápojů?
Protože časté pití energetických nápojů stojí podle zahraničních výzkumů za řadou zdravotních problémů, jakými jsou zvýšený krevní tlak, srdeční příhody či arytmie, poruchy stravování, diabetes 2. typu, změny chování, agresivita nebo deprese. Slazené nápoje nás zajímají jednak kvůli jejich stále vysoké oblibě mezi školáky, jednak kvůli jejich spojení s obezitou nebo kazivostí zubů.
Klíčová zjištění
Jak často pijí naši školáci energetické nápoje a slazené limonády? Sáhnou po energetickém nápoji častěji chlapci, nebo dívky? Mohou mít na konzumaci energetických nápojů a limonád vliv majetkové a sociální poměry rodiny? A ve kterém kraji se tyto nápoje pijí nejčastěji? Odpovědi (nejen) na tyto otázky najdete v naší prezentaci.
Mladí Češi pijí méně limonád
Od roku 2006 se zmenšuje počet každodenních konzumentů slazených nápojů. Zatímco ještě v roce 2006 pila denně limonády téměř třetina českých školáků ve věku od 11 do 15 let, o dekádu později se jejich počet ztenčil na 14 % – tedy zhruba na polovinu.
Energetické nápoje? Velké téma pro 30 tisíc dětí
Každý desátý mladý Čech – přesně 10,9 % – má sklon k rizikové konzumaci energetických nápojů (minimálně dva nápoje do týdne). Každý den pak popíjí energetické nápoje 3,3 % školáků. Naopak téměř 60 % českých dětí energetické nápoje nepije vůbec.
Dycky Ústí! aneb Energetické nápoje v regionech
Vysokou spotřebu energetických nápojů jsme zaznamenali ve třech krajích. Žebříčku vévodí Ústecký kraj, mezi rizikové konzumenty energetických nápojů zde patří každý pátý školák (20,5 %)! Vysoká čísla ale vykázal také Liberecký a Karlovarský kraj. Naopak nejméně často si tento druh nápoje kupují děti v Praze (7,7 %).
Limonády a energeťáky – rizikový faktor životního stylu
Všimli jsme si, že časté popíjení energetických a slazených nápojů se váže k dalším faktorům charakteristickým pro rizikové chování školáků – jde především o kouření, opakovanou opilost a konzumaci marihuany. Ve skupině dětí se zvýšenou spotřebou obou typů nápojů tak najdeme významně více kuřáků nebo konzumentů alkoholických nápojů. V případě energetických nápojů je tato vazba velmi silná, u limonád o něco méně.
Nápoje a životní styl
Studie poukazuje také na silný vztah mezi častým pitím energetických nápojů (a limonád) a výskytem depresí, častých bolestí hlavy nebo stavů nervozity či podrážděnosti. Konzumenti těchto nápojů také tráví podstatně více času u obrazovky počítače a mají horší vztah k učení a ke škole.
Zdroj: Zdravá generace
Podcast & blog by Pepik Hipik & Knižní kočka 