Stromy pohlcují a účinně odstraňují přízemní ozon z ovzduší, čímž zlepšují jeho kvalitu, nicméně za suchých podmínek ho přijímají méně. Výzkum vědců z CzechGlobe – Ústavu výzkumu globální změny AV ČR ale ukázal, že i v období extrémního sucha v roce 2018 se množství odstraněného ozonu nezvýšilo a zlikvidovaly ho jiné procesy. Experti to považují za dobrou zprávu.
Přízemní ozon vzniká důsledkem automobilové dopravy a spalováním fosilních paliv, znečišťuje ovzduší, a tím představuje hrozbu pro přírodu i lidské zdraví. I proto vědci v současnosti zkoumají vliv sucha na koncentrace přízemního ozonu, konkrétně se zaměřili na léta 2018–2020. Přišli na to, že i za největšího sucha se množství odstraněného přízemního ozonu nezvýšilo, a to navzdory tomu, že ho stromy v takových podmínkách pohlcují méně.
„Z prvních výstupů je velmi zajímavé, že toky ozonu zůstaly i za extrémního sucha roku 2018 nezměněny, ačkoli většina ozonu nešla do průduchů rostlin. Část šla na oxidaci těkavých organických látek, část na oxidaci NO na NO2a většina pravděpodobně ulpěla na površích půdy, kmenů, listů,“ vysvětluje Stanislav Juráň, který se v Ústavu globální změny AV ČR měřením toků přízemního ozonu a jeho dopadu na vegetaci zabývá. „Je to tedy dobrá zpráva, kdy v budoucím sušším klimatu můžeme očekávat, že ačkoli stromy nebudou schopny pohltit za sucha tolik ozonu, dojde k jeho odstranění jinou cestou,“ dodává Stanislav Juráň.
Přízemní ozon má vliv na fixaci uhlíku rostlin, tedy na proces, který přispívá ke správnému průběhu fotosyntézy. „Dopady na vegetaci jsou negativní. Například na Bílém Kříži snížil přízemní ozon fixaci uhlíku rostlinami až o 24,8 % proti času před průmyslovou revolucí. V Košeticích, když zrovna bylo pole oseto směsí jílku vytrvalého a jetele, se fixace uhlíku snížila o 13,5 %,” vyjmenovává konkrétní dopady Stanislav Juráň.

Denní průměry toků ozonu v porostu horského lesa smrku ztepilého v lokalitě Bílý Kříž, Moravskoslezské Beskydy 1. 6.–31. 8. 2018. V období dostatečné vláhy (modrý graf) je dominantní složkou tok ozonu do průduchů jehlic stromů (91 % celkového toku), zatímco za extrémního sucha (červený graf) se snižuje (50 % celkového toku).
Zdroj: AV ČR (Ústav výzkumu globální změny – CzechGlobe)
Činnost Ústavu výzkumu globální změny – CzechGlobe je zaměřena na problematiku ekologických věd, konkrétně na problém Globální změny (GZ), která svou podstatou a možnými důsledky přesahuje základní tématické segmenty: atmosféra – ekosystém – socio-ekonomický systém. GZ se stala ekologickým, sociologickým a technickýmproblémem současnosti s globálním dosahem, a jeho řešení protovyžaduje hluboké odborné poznání.
GZ se vyznačuje i významnou ekonomickou a politickou dimenzí, což podstatně ztěžuje racionální rozhodování a zvyšuje potřebu objektivní znalostní základny pro potřeby jak soukromých subjektů tak i pro státní správu, samosprávu a jejich orgány. Výše uvedené fakty byly hlavními motivy pro ustavení centra excelence, jehož činnost se odvíjí jak z tradice výzkumu v ČR, tak i z velmi silné provázanosti na evropský a světový výzkum GZ.
Z hlediska regionálního dopadu CzechGlobe redukuje problém nedostatečného propojení vědecké a aplikační sféry, využívá potenciálu vzdělanosti v ekologických a eko-inženýrských oborech, čímž zvyšuje atraktivitu příležitostí v regionu, produkuje nové inovační postupy v oboru „clean energy“ a „eko-inženýrství“, čímž vytváří potenciál vzniku nových zařízení a technologii, a přispívá ke zlepšení environmentálního vzdělávání na všech stupních.