Mezi lidmi panuje mylná představa, že konspirační teorie jsou doménou méně inteligentních lidí. Skutečnost je ale krapet složitější.
Na otázku, proč lidé věří konspiračním teoriím, neexistuje jednoduchá opověď a jistě se jí budeme v budoucnu zabývat do hloubky a podíváme se na jednotlivé aspekty této problematiky. Nejdříve je ale třeba vyjasnit si jednu věc.
Víra v konspirační teorie, dezinformace atp. často nijak nesouvisí s mírou inteligence, jak se mnoho lidí mylně domnívá. Jistě jste někdy slyšeli větu jako „tomu může věřit jen naprostý hlupák“ a podobné. Lidé rádi zjednodušují a toto je přirozený přístup, jak zjednodušením získáme dojem, že „máme jasno“, a proto se tím nemusíme déle zabývat. Realita je ale trošičku složitější a vyžaduje hlubší poznání.
Co na to věda?
Dle vlastních mnohaletých zkušeností, ale i řady výzkumů, lze zcela s jistotou říci, že intelekt není to jediné, co hraje roli v tom, že člověk uvěří nějaké konspirační teorii nebo dezinformaci. Lidé věří konspiračním teoriím z různých důvodů: například hledají vysvětlení událostí, mají pocit nedostatku kontroly, nedůvěřují autoritám, touží po jedinečnosti a vzrušení a nebo zkrátka potřebují patřit do společenství s podobnými názory. K víře v konspirační teorie může navíc přispívat i lidské poznávání a předsudky (anglicky „bias“), jako je konfirmační zkreslení a heuristika dostupnosti.
Čili ne, víra v konspirační teorie a dezinformace nemusí nutně souviset s nízkou inteligencí. Lidé s různou úrovní inteligence mohou naletět falešným informacím a dezinformacím, stejně jako mohou naletět na internetový podvod. Při víře v konspirační teorie a dezinformace mohou hrát roli i další faktory, jako je emocionální stav, osobní zkušenosti a vystavení určité víře. Mnoho inteligentních lidí může navíc věřit konspiračním teoriím díky svým osobním zkušenostem a vlivu své sociální bubliny, protože si lépe dokáže odargumentovat svůj pohled na věc.
Nevycházím zde jen ze svých zkušeností, ale existují studie, které zkoumají vztah mezi inteligencí a vírou v konspirační teorie. Výsledky však bývají smíšené a nepřesvědčivé. Některé studie zjistily negativní korelaci mezi inteligencí a vírou v konspirační teorie, zatímco jiné nezjistily žádnou významnou korelaci.
Je důležité poznamenat, že inteligence je komplexní konstrukt, který nelze omezit na jediné měřítko a víra v konspirační teorie je ovlivněna řadou faktorů. Proto je obtížné učinit jednoznačné prohlášení o vztahu mezi inteligencí a vírou v konspirační teorie. Jedno lze ale říct s vysokou jistotou. Inteligence není ten jediný podstatný faktor.
Zde je několik odkazů na studie, které zkoumaly vztah mezi inteligencí a vírou v konspirační teorie:
- Goreis. A., Voracek M. (2019) A Systematic Review and Meta-Analysis of Psychological Research on Conspiracy Beliefs: Field Characteristics, Measurement Instruments, and Associations With Personality Traits https://doi.org/10.3389/fpsyg.2019.00205
- Uscinski, J. E., Parent, J. M. (2014). American Conspiracy Theories. Oxford University Press.
- Van Prooijen, J.-W., Acker, M. (2015). Belief in Conspiracy Theories and the Need for Cognitive Closure. Social Psychological and Personality Science, 6(8), 917–927. https://doi.org/10.3389/fpsyg.2013.00378
- Swami, V., Coles, Weiss L., Lay A., Barron D., Furnham A. (2015) Associations between belief in conspiracy theories and the maladaptive personality traits of the personality inventory for DSM-5 https://doi.org/10.1016/j.psychres.2015.12.027
Tyto studie poskytují různé pohledy na vztah mezi inteligencí a vírou v konspirační teorie a pro širší pochopení je třeba je číst v kontextu s dalšími výzkumy v této oblasti.
Inteligence tedy není to jediné, co hraje při víře v konspirační teorie roli, a proto bychom neměli odsuzovat ty, kteří konspiračním teoriím podlehnou. Stejně tak bychom se neměli vůči konspiračním teoriím cítit imunní. Jakmile se totiž považujeme za imunní, stáváme se méně ostražití, a tedy ve výsledku i více náchylní k manipulaci.
Pokud tedy dále budeme k obětem dezinformací či konspiračních teorií přistupovat pouze jako k „nějakým hlupákům“, ničemu tím nepomůžeme a problém tu stále zůstane a může se jen zhoršovat.
A jak takové konkrétní manipulace mohou vypadat si ukážeme příště.
Autor: Antonín Šlajch
Blogger, streamer a popularizátor vědy a kritického myšlení. V současné době působím jako autor pro Vědátora. V případě, že se vám jeho tvorba líbí, můžete autora podpořit třeba tak, že mu koupíte kávu ZDE nebo podpoříte projekt Vědátor na Startovači.
Podcast by Pepik Hipik 