Když Artur potkal Thálii

Seznam sedmi patří mezi skvělou akční duchařinu, která i když nerozvine všechny potenciály nastíněných dějových linek, strhne čtenáře s sebou až do samého závěru. Jednotlivé postavy se svou osobností Vám přirostou k srdci a žijete s nimi jejich příběh a prožíváte veškerá příkoří. A to s mrazením v zádech, protože děsivá atmosféra knihy je vykreslena skutečně mistrně. I když se dnes jedná už o starší knihu, stále stojí za to se po ní podívat a užít si ji.


Cesty knih jsou opravdu nevyzpytatelné a je pravdou pravdoucí, že jen cestou svých zájmů bych se k výtisku tohoto příběhu nikdy nedostala. Už jen z toho důvodu, že beletrie zasazená do Anglie 19. století je skutečně hodně mimo můj zájem. Ale stalo se a černá kniha s velkou rudou sedmičkou na první straně přistála na mém přeplněném stole.

A já po přečtení několika prvních stran mohla uznat, že tato náhoda se dost povedla.

Příběh pojednává o jedné dnes již ne tak notoricky známé, ale kdysi skutečně žijící, postavě lékaře a hlavně spisovatele, Artura Conana Doyla. Pro neznalé, tento muž stvořil postavu Sherlocka Holmese, anglického detektiva staré školy, kterého v nejednom novém filmovém zpracování zahrál Robert Downey Jr. Pro větší zájemce existují i jiné filmy, třeba verze z roku 1988 v hlavní roli s Jeremy Brettem. Také dnes se Sherlockem Holmesem naleznete celkem ucházející adventuru pro trénování mozku na PC či jiných herních konzolích.

Věřím, že už je většina z Vás v obraze. Tak tedy popojedem.

Příběh sám zastihne mladého Doyla, kterak studuje ve svém bytě obskurní a velice tlusté spisy jedné ruské občanky zabývající se novými trendy v náboženství, když je mu doručen vzkaz. Naléhavý, důležitý. Je pozván na tehdy velice módní povyražení znuděných boháčů i zoufalých chudých, tj. spiritistickou seanci. Na těchto setkáních se skupina lidí snažila spojit s duchy zemřelých, zpravidla pomocí výjimečně citlivého člověka, média, jehož hlasem či celým tělem zemřelý dával najevo svou existenci, ať už v jakémkoliv světě. Na toto téma byly napsány stohy knih a mnoho z nich v našem rodném českém jazyce. Doporučuji.

Pokud se nebudete bát, minimálně se od srdce zasmějete. Ale k věci.

Doyle se tedy neohroženě na tuto seanci vypraví a zde pomalu má konkretizace děje končí, protože události následujících stránek jsou natolik šokující a šílené, plné děsu a tajemna, že by si je každý čtenář měl prožít sám a poprvé. Dále tedy budu už jen obecně mlžit o ději a vynášet soudy.

A soudy to budou lehké, protože tohle je duchařina, jak se patří, a ještě švihnutá Jamesem Bondem své doby. Kniha je skutečně strhující a na pořádnou jízdu možnostmi 19. století na britských ostrovech jí nechybí nic. Tajemný cizinec, děsivá monstra, spiknutí se samotným peklem sahajícím tak daleko, že čtenář jen může zírat a hltat stránku za stránkou. A přitom se i bát, nadávat a modlit za osudy hrdinů, kteří Vám skutečně k srdci přirostou. A to hodně.

Autor Vás prožene Londýnem i kolem něj, a to napříč společenskými vrstvami. Navíc Vám až do konce nedá spát a nebudete tušit, kdo je kdo a kdo za čím stojí. Když už s Doylem nabydete jistoty, že jinak to být přece nemůže PRÁSK! Všechno je jinak a do hry vstupují ti, co se zdáli být již navždy ztraceni a hrají kartami falešnějšími než jejich černá srdce. A přitom v tom není žádné klišé.

Na stránkách Vás čeká nejenom akční jízda, ale také záhady strašidelných domů, monstra putující v temnotách a hrdinové tak šedí, že se je budete přát sami vybarvit pro to šílení, abyste zjistili, na čí straně tedy kdo stojí. Když se k tomu připočítají zkazky o temné rodinné historii, je to koktejl, který se Vám nebude chtít odkládat a budete jej chtít vypít do dna. A zároveň si přát, aby nikdy neskončil.

Mark Frost prostě píše dobře. Sakra dobře. Příběh je vyprávěn z pozice vypravěče a povětšinu času jste v hlavě zoufalého a zmateného Doyla, kterému se život rozblemcl během jednoho večera a nyní se řítí vstříc světu, o jehož existenci sotva jen snil.

Mám jen jednu výtku. Některé linie příběhu vyšumí do ztracena, i když by jejich rozuzlení mohlo být zajímavé. Je pravdou, že příběh je skutečně velmi mnohovrstevnatý a všechny linie se vysvětlit nemohou, ale například Blavatská by mohla dostat více místa a mnohé přízraky ve tmách také. Ovšem pak se lze jen dohadovat, zda by děj zase nepůsobil příliš roztahaně.

Pokud ovšem chcete skvělou duchařinu říznutou pořádnou akční jízdou s dávkou skepse hlavního hrdiny, neváhejte a sáhněte po velmi povedené číslici sedm.

V tomto případě je opravdu šťastná.


Napsat komentář

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

Logo WordPress.com

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s