Mladí a zlí

Příběh psaný z pohledu dvou osob v několika časových rovinách je hrůzným vhledem do života dospívajících lidí, kteří si dokáží během několika chvil vytvořit vzájemně ze života pekelnou výheň jen pro něčí pobavení. Prchavé, zbytečné, a když se jim podaří překročit tu tenkou linii života a smrti, náhle nikdo nic neví. Náhle se nic nemělo stát. Kniha není náročná jako celek, ale čtenáři mající doma už nějakého toho potomka dá zabrat nepříjemnými asociacemi hlodajícími v mysli. Protože Amelia byla vždy hodné dítě. Jednoho se však rozhodla překročit svůj stín a už jí nikdy nebylo souzeno se vrátit…


Jsou knihy, které Vás potkají v různých fázích života. Některé přijdou moc brzy (povinná četba navždy) a už se k nim nemáte potřebu nikdy vracet (zdravím Vyhoďme ho z kola ven), jiné si Vás najdou v ten pravý čas a tnou do živého.

Proto pro ten pravý hrůzný zážitek doporučuji tuto knihu k přečtení každému rodiči, nejlépe tomu, co má vůči svému potomkovi nějaké ty výčitky svědomí (takže prakticky většině). Protože Případ Amelia je „masakr“ kniha.

K ději samotnému.

Kate je vynikající právnička pracující ve význačné právnické firmě a za roky dřiny tu má své jméno i pověst pevné. V souvislosti s tím ovšem poněkud rodičovsky šidí svou dospívající dceru Amelii, která kdysi přišla na svět nečekaně a ne úplně šťastného prostředí. Kate si však kdysi dokázala navzdory všemu a všem své děťátko vybojovat a i když Amelia pociťuje samotu více, než by bylo dobré, jejich vztah je funkční. Kate svou dceru bezmezně miluje a Amelia miluje svou maminku. Jasně, jejich vztah je poznamenán velkým pracovním vypětím Kate, ale její dcerka to nikdy neznala jinak.

Jejich společný život plyne a plyne, až ten Ameliin skončí na chodníku vedoucím kolem školy, kam dívka dopadne bez naděje na přežití.

Zde se zastavím. Než přijde obligátní křik ohledně spoileru, tohle je napsáno i v anotaci vydavatele a je to úvod k ústřední zápletce knihy, která přinese mnohem více šoku. Tak tedy dál.

Kate tím skončí život, jak jej posledních patnáct let znala, protože důvod, proč to všechno dělala, leží pod plachtou na zemi v nepřirozené pozici. Začne noční můra, jakou si nikdy nedokázala představit.

Život však plyne dál a i když každý jeho den, hodina, minuta, bodají do srdce rezaté hřebíky viny a pochybnosti, Kate se snaží čelit nové realitě. Má sice velkou podporu okolí, ale uvnitř cítí jen nikdy nekončící prázdno. Její holčička spáchala sebevraždu… Jenže i tato její nově nabytá a dost otřesná jistota vezme brzy za své. Kate dostane informaci. Krátkou zprávu. Několik slov. Sdělujících, že její dcera se nezabila. (Ano, i tohle stále najdete i v anotaci.)

A Kate se rozhodne. Do té doby mírná, byť pevná žena, překročí svůj stín a razí si cestu za pravdou o Ameliině smrti, ale hlavně o jejím životě, s razancí buldozeru. A každý krok, který na této cestě učiní, bude mučivou cestou do vlastního svědomí a za hnusem, jaký si nedokázala nikdy představit.

Tady to zastavím, protože cesta Kate za pravdou o dceřině tragické smrti je ústředním motivem knihy, hlavním pilířem a opravdu to stojí za to. Autorka dávkuje události postupně, a když už má čtenář pocit, že to jakž takž rozdýchal, dostane další pecku na solar.

Příběh je vyprávěn v několika rovinách a je to velice zajímavé. První z pohledu Kate, její příběh započíná dnem, kdy přišla o Amelii a pokračuje dál obdobím po její smrti a, jak už asi všem došlo, cestou za pravdou, proč se to všechno muselo i nemuselo stát. Je to bolestné čtení, Kate se po mnoha letech usilovné práce zastavila a rozhlédla a osud jí nabídl pohledy, které nikdy nechtěla vidět. Možná ale měla. Ještě doplním, že příběh je vyprávěn z pohledu třetí osoby a sem tam protknutý jejími deníkovými zápisy a emaily z období kolem narození Amelie.

Další rovina patří Amelii a jedná se o několik týdnů před její tragickou smrtí. Amelia o svém životě vypráví sama za sebe v první osobě. Její slova a činy jsou doplněny útržky z chatů, sociálních sítí, SMS zpráv. Nabízejí tak zajímavý obraz jejích myšlenek. Opravdu jsem měla pocit, že šmíruju skutečnou dospívající dívku a mnohokrát jsem měla chuť mezi stránky vrazit ruku a vytáhnout ji ze všech těch hnusů, do kterých se pomalu nořila. Jenže její motivace nebyla ani hloupost ani nic takového. Jednala z pozice člověka, který touží jen po jednom. Nebýt už sám. Ale přitom se stále opájí iluzí, že má vše pod kontrolou. Jestli ta chvíle někdy v této části Ameliině života existovala, vzala brzy za své.

A pak velmi kouzelné čtení z anonymního školního časopisu, typické drbárny, která koluje po Ameliině střední soukromé škole. Z pohledu dospělého je to celkem humorné čtení, na druhou stranu, v období dospívání by asi pro drtivou většinu mladých byla noční můra dostat se jmenovitě do takového plátku a ruku na srdce, když se někdo v zaměstnání stane obětí drbů, je mu z toho zle. Na druhou stranu, onen newsletter dodává příběhu další rovinu.

Když se všechny tyto drobečky na cestě spojí, dorazí jejich sledováním Kate po cestě ke zdrcující pravdě. Odhalováním každé slupky života její dcery, která byla v jejích očích vždy jen malou poslušnou holčičkou, Kate dojde, jak se její dítě trápilo ve světě sice zatím jen omezeném dospíváním a ohraničeným školu, jenže v tu chvíli to byl celý její vesmír. A velice brzy začnou hlodat otázky, když tohle měla celou dobu před očima, jak to mohla přehlédnout? A dalo se to vůbec vidět?

Je to neskutečně silný a velice dobře napsaný příběh několika týdnů, které v životě mladé a do té doby zcela bezproblémové dívky změnily vše a nikdo z dospělých to nemohl zastavit. Amelia se chytila do sítě svých vlastních snů a přání, která nebyla nijak nemožná ani příliš troufalá.

Kniha není náročná, není to Shakespeare ani Hemingway, i tak to však není úplně odpočinkové čtení. Pokud už máte doma dítě, budou vás napadat nepříjemné asociace. Co se asi děje v tom malém světě našich dětí, do kterého nemáme přístup, ale kterým oni každý den naplno žijí?

Většinou nic hrozného. Není nutná paranoia. Ale co když…



Napsat komentář

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

Logo WordPress.com

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s