Kluci mají penis, holky zase vagínu! Většinou…

Trans a gender jsou slova, která poslední léta vyvolávají mnoho emocí, mnohými je jejich význam považován za výstřelek poslední doby. Že problém vlastní sexuální identity už řešilo nemálo prvorepublikových sportovkyň odhaluje biografický příběh Zdeny Koubkové, která vlastnímu tělu utéct nedokázala.


To není jen výkřik z jednoho amerického filmu o policistovi v předškolním vzdělávacím zařízení, ale i všeobecné přesvědčení z dob, od kterých neuplynulo ani ne sto let. Protože je to přeci tak jasné, nikdy to nemohlo být jinak a nic mezi tím přece není přípustné.

Mnoho dotčených by si to i moc přálo, bohužel příroda má s námi a našimi těly často jiné úmysly a podobné „hříčky přírody“ stále vznikají a dotýkají se osudu více lidí, než by bylo konzervativním částem společnosti milé.

A právě jedním z takových dotčených byla v české historii právě Zdena Koubková, atletka původem ze slezského Paskova, vyrostla a dospěla v Brně a vrcholu kariéry dosáhla v Praze. I když, kariéry… Posuďte sami.

Kniha pojednává o životě jedné z nejvýznamnějších českých atletek meziválečných časů, tedy Zdeně Koubkové. Tato mladá žena, původem z chudé rodiny, začíná od prvních stránek knihy s bohatou dobovou fotodokumentací vyprávět svůj život, bez nadbytečné nostalgie vykreslí léta dětská, dospívání, pokusy o vyučení na profese květinářky či prodavačky, což se jí ani v jednom případě nepovede dokončit, a právě v Brně nenápadný start a koketování s atletikou. Zdena je totiž od dětství sportovně velmi nadaná a právě v běhu, různých skocích a dalších disciplínách na i kolem běžeckého oválu, nalezne životní radost a naplnění. Je výbornou sportovkyní se zajímavými výsledky a neváhá pro zlepšení kondice opustit částečně i dívčí řady a trénovat raději s muži, jejichž tréninky jí vyhovují lépe.

Tím však vzniká živná půda pro pomluvy a úskoky ženských spolu-sportovkyň, které jaksi nedokážou vidět, že Zdeně opravdu nejde o to, najít si mezi sportujícími muži ženicha, ale skutečně jen o to dát si více do těla, což čistě v jejich řadách už pro její tvrdou fyzičku není možné. Na druhou stranu, pokud se podíváme na fotografii Zdeny Koubkové, ať na obálce knihy nebo i jinde na internetu, musí nám tato ženská svárlivost přijít i zpětně směšná, protože Zdena již tehdy vypadala více jako někdo, koho by si chtěly namluvit spíše ony samy, ale nepředbíhejme.

Stejně jako láska i svárlivost může být slepá a ono nekvetlo pouze toto jedno podezření…

Zdena se tedy v rámci své životní pouti dostane až do hlavního města a začne pracovat, trénovat i sportovat pod hlavičkou Vysokoškolského sportu Praha, kde dosáhne mnoha českých i mezinárodních úspěchů, překonává rekordy, pilně pracuje, ale bojí se…

Nejenom v okolí Zdeny, ale i v ní samé, klíčí a vzrůstá stále větší a větší strach. Hrůza ze sebe sama, z problému, o kterém léta ví, ale přísná katolická výchova jí brání o něm více mluvit, svěřit se. Ovšem také moc dobře ví, že vyhrané medaile patří po větším právu sportovkyním, které zůstávají za ní, než jí samotné. Že má stále menší a menší právo závodit jako žena…

Zdena dokáže toto vše, včetně samozřejmě dalších pomluv i v Praze, překonávat, hřebíčkem do rakve jejího přísného sebeovládání je však kniha, kterou o její osobě má sepsat spisovatelka Lída Merlínová, svého času známá a lehce kontroverzní spisovatelka (erotické romány, homosexuální tématika, na první polovinu 20. století celkem síla). Osudová kniha má popsat nelehký Zdenin osud a zpopularizovat ženský sport, místo toho vznikne snůška blábolů, ve kterých je Zdena něco jako žárlící hormonální mašina, která přebírá muže vidlemi. Kniha nebyla jediný důvod, ale jejím vznikem přetekl pohár trpělivosti některých, a Zdena byla nemilosrdně vyhozena ze všech svých pozic a ze dne na den zůstala bez prostředků, práce, bydlení i možností. Poražena se vrací zpět do rodného Brna a rozhoduje se začít odznova.

Jenže se vším všudy. Zdena se totiž rozhodne postoupit ve svých 22 letech lékařskou prohlídku, která má navždy změnit nejenom osud její, ale výrazně otřást i atletikou až do základů. Zdena totiž není Zdena, ale i Zdena…

Milovníci Cimrmana jistě zaplesají, mladý člověk z Koubkovic rodiny však prodělává jeden z největších otřesů ve svém životě, po kterém však paradoxně velmi touží. Lékařské prohlídky ukazují ve třetí části knihy jasný fakt. Zdena trpí hermafroditismem, není tedy skutečným podvodníkem, ale hříčkou přírody, která se však stává pro další život neúnosnou. Rozhodnutí je jasné. Zdena podstoupí první z řady nezbytných operací a stává se právoplatně mužem, Zdeňkem Koubkem. Česko žasne, atletičtí funkcionáři skřípou zuby. Jeden mladý člověk však již konečně může s jistotou směřovat svůj osud beze strachu a po byrokratických tahanicích a získaném povolení i beztrestně obléct kalhoty.

Ehm, ano, žena si nesměla v těchto časech legálně obléct kalhoty, mimo jiné. Toliko asi k těm zlatým létům, do kterých se chce tolik lidí vrátit…

V poslední části knihy autor přiblíží další Zdeniny současnice, Slovenku Štefanii Pekarovou, ze které se později stal Štefan Pekar a pak původem Polku, později Američanku, Stellu Walsh (ne, původní polské rodné jméno sem vypsat nedokážu), která svým zjevem také nebudila dojem ženy. Což taky nebyla. Ani muž. Po jejím tragickém úmrtí pitva prokázala, že její tělo se v této fázi vývinu zastavilo někde na půli cesty. Její rekordy však na rozdíl od dvou předtím jmenovaných ze ženského sportu smazány nebyly, a pokud neznáte podrobnější historii její osoby, je pro vás Stella Walsh dle tabulek ženskou rekordmankou své doby. Sice ženské pohlavní ústrojí neměla, ale to jsou asi detaily…

Kniha je velice zajímavá, sice se zde nemluví pouze a jen „o tom“, lze zde najít velmi zajímavé informace o soudobém sportu, propagaci sportu i mezi ženami, které stále ještě byly v ústraní a vyhrazovaly tento prostor pouze mužům a hlavně o rozervanosti jedné mladé duše, které osud dal podivně na vybranou. Při narození prohlášena za ženu, po dosažení dospělosti se stala mužem. Ani dnes to nemají lidé s touto diagnózou jednoduché, naopak, ovšem v časech mezi světovými válkami se jednalo doslova o něco hrozného, skandálního. Jakoby za to mohla…

Pokud tedy máte zájem o sport i jisté abnormality, neváhejte po knize sáhnout. Já sportovní nadšenec nejsem, naopak. Nedobíhám ani tramvaj, to ji raději nechám ujet, ale i tak mě kniha zaujala a neměla jsem potřebu žádnou pasáž přeskočit. Úryvky z knihy o Zdeně, jež jsou spíše parodií na její skutečný život, jsou také zajímavým svědectvím literární módy své doby, a když v poslední třetině knihy čtenář zabředne do lékařských i byrokratických problémů, jaké tělo Zdeně nachystalo, je těžko tomu uvěřit. Zdeněk se však naštěstí stal legálně tím, kým se cítil být a prožil poté dlouhý život, víceméně bez zátěže své minulosti, o které téměř nikdo později nevěděl. Atletika, byť je to smutné, úplně českým sportem nehýbe ani dnes. A ne, fér to není.

Jedná se o svědectví o jednom nevšedním osudu a rozhodně by byla škoda jej minout. Ne kvůli senzačním odhalením, ale pro tu možnost alespoň trochu pochopit ten strašný vnitřní boj, jaký mnoho lidí prožívá dodnes. A to je škoda si nechat utéct.


Odkazy:


Napsat komentář

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

Logo WordPress.com

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Google photo

Komentujete pomocí vašeho Google účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s