Výběr včelí matky neboli královny je mnohem komplikovanější, než se doposud zdálo. Kalifornští vědci ho v nové studii přirovnávají k porodu středověkého panovníka.
Tag Archives: včely
Včely a zemědělství: Ekonomické a etické aspekty opylování
Včely nezajímají jen včelaře a vědce, kteří se zabývají biodiverzitou. Někteří je chtějí lépe pochopit, aby je mohli efektivněji využít v intenzivním zemědělství. Připomíná nám to antropolog a včelař Robin Mugnier, který vydává knihu Des abeilles au travail (Včely v práci, nakladatelství La Découverte, 2026).
Fascinující fakta o včelách a jejich roli v ekosystémech
Na první pohled nenápadný hmyz, bez kterého by ale nefungovala většina suchozemských ekosystémů ani moderní zemědělství. Včely a další opylovači mají klíčovou roli při produkci potravin i udržování biologické rozmanitosti. I proto OSN ustanovila 20. květen Světovým dnem včel. Podívejte se na šest fascinujících faktů o jejich životě – od „včelí klimatizace“ až po přehlížené samotářské druhy, kterým pomáhají vědci z ČZU.
Včely a počítání: Co ukazuje nový výzkum
Včely medonosné mají překvapivou schopnost rozlišovat počty objektů, přestože jejich mozek je velmi malý, velikosti sezamového semínka. Vědci z italské Univerzity v Trentu zkoumali, zda včely skutečně počítají, nebo zda jen reagují na to, jak složitě obrázek vypadá. Předchozí studie ukázaly, že včely dokázaly správně přiřadit symboly k číslům v 75 až 80 procentech případů, ale skeptici tvrdili, že možná jen reagují na vizuální složitost obrázků.
Proč by včely medonosné mohly škodit původním stromům
Včely medonosné jsou sice technicky vzato introdukovaným druhem, ale i přesto si myslíme, že je můžeme vnímat jako něco pozitivního. Jsou hnacím motorem světově špičkového medového průmyslu a hrají zásadní roli při opylování plodin, jako jsou kiwi, jablka a jetel. Jejich přínos se odhaduje na více než 5 miliard dolarů ročně. Podle nového výzkumu Univerzity v Aucklandu však mohou také přispívat k ničení původních stromů. Více zjistíte v rozhovoru Radio New Zealand, kde byl hostem Dr. David Pattemore, vedoucí vědec z Novozélandského institutu pro bioekonomické vědy.
O čem sní včely a čmeláci
Článek Planting Seeds for Bumblebee Dreams na webu bioGraphic se zabývá uvažováním o krásách přírody a výzkumem spánku včel a čmeláků, konkrétně jejich hlubokého spánku, a jak tento stav ovlivňuje jejich paměť. Vědci zjistili, že když včely spí a jsou vystaveny určitému pachu, který souvisí s učením, lépe si pamatují, co se naučily. Tento efekt je podobný tomu, co bylo pozorováno u lidí, což naznačuje, že hluboký spánek včel může sloužit ke zpracování vzpomínek.
O lesních včelařích
První zmínka o včelařství v lesích pochází z roku 1057 a byla zachycena v zakládací listině litoměřické kapituly. Lesní včelaři vybrali si v rozsáhlých lesích příhodné stromy, jež si známkovací sekerou označili a časem vyhloubili. Stromy ty byly od lesních zřízenců chráněny a brtník, jenž je osadil, platil z nich jisté dávky, buď medem, voskem, nebo i penězi.
Hmyzem roku jsou samotářské včely
Česká společnost entomologická vyhlašuje v roce 2024 Hmyzem roku samotářské včely. Veřejnost chceme seznámit s jejich krásou a významem, ale také poukázat na problematiku úbytku těchto volně žijících opylovačů. V ČR žije okolo 580 druhů samotářských včel. Jejich svět je vskutku fascinující, plný barev, tvarů i vůní. Patří sem hedvábnice, pískorypky, čalounice nebo třeba ploskočelky. Některé samotářky překvapí i svou velikostí – temně černé drvodělky dosahují délky přes dva centimetry, drobná nicotěnka nejmenší naopak dorůstá jen pár milimetrů. Mnohé druhy jsou pestře zbarvené či pronikavě voní, jedny hnízdí v dutých stoncích a další zase v ulitách hlemýžďů. Pojmem „samotářské včely“ se zjednodušeně označují volně žijící druhy včel, řada z nich však žije velmi společenským životem. Některé, třeba dobře známí čmeláci, dokonce tvoří sociální společenství s dělnicemi a královnou. Jiné druhy naopak vsadily na parazitismus a chovají se jako kukačky v hnízdech jiných druhů včel.
Houba sluka svraskalá v boji proti vybraným včelím patogenům
Skupina Aleny Krejčí z Katedry molekulární biologie a genetiky PřF JU otestovala účinek houby sluky svraskalé (Cortinarius caperatus) proti vybraným včelím patogenům.
Zjistili, že alkoholový extrakt z této houby přidaný do včelího krmení potlačuje rozvoj infekce viru deformovaných křídel, který je v našich podmínkách jedním z hlavních faktorů způsobujících úhyny včel. Antivirový účinek sluky svraskalé byl otestován nejen v laboratorních podmínkách, ale také v kmenových včelstvech, čímž je studie unikátní a prakticky aplikovatelná.
Blog & Podcast by Pepik Hipik & Knižní kočka 