Rostliny uvažují jako architekti, aby si zajistily dostatek vody, zjistil tým vědců z institutu CEITEC brněnské Masarykovy univerzity a odborníků z dalších pracovišť. Hormony cytokininy brání předčasnému zpevnění buněčných stěn v cévních svazcích, čímž zajišťují optimální vývoj vodivých pletiv. Pokud stěna předčasně ztuhne, cévy mají menší průměr a vedou méně vody. Objev může mít význam nejen pro porozumění růstu rostlin, ale i pro jejich šlechtění a adaptaci na sucho.
Tag Archives: Rostliny
Rozmanitost rostlin pomáhá ukládat uhlík do půdy – ale ne všude stejně
Půda může hrát důležitou roli v boji proti změně klimatu – dokáže totiž ukládat obrovské množství uhlíku. Půdní procesy v rozdílných ekosystémech, jako jsou např. lesy, louky či pole, však fungují různě a do hry vstupuje mnoho vlivů. Vědci z Biologického centra Akademie věd ČR společně s kolegy z Německa a USA se nyní zaměřili na to, jaký vliv na ukládání uhlíku do půdy má rozmanitost rostlin. Ve své přehledové studii, která vyšla na začátku července v prestižním časopise Nature Communications, hledali odpověď na otázku, proč někdy větší počet druhů rostlin ukládání uhlíku výrazně podporuje, jindy však téměř vůbec.
Botanická zahrada hl. m. Prahy | FASCINACE ROSTLINAMI – Příběhy živoucích pokladů
Počátek pěstování exotických rostlin z dalekých zemí je možné dát do souvislosti s rozvojem objevitelských výprav raného novověku a značnou odvahou mnoha statečných mužů, kteří na svých cestách po souši i po moři trávili nekonečně dlouhé měsíce nebo i roky. V dosud neprozkoumaných krajinách hledali nové druhy rostlin, které by přivezli s sebou domů, a uspokojili tak stále se zvyšující poptávku jejich obdivovatelů a sběratelů z těch nejvyšších vrstev společnosti. S rozšiřujícím se sortimentem šla ruku v ruce též potřeba vytvářet co nejlepší podmínky pro dlouhodobé uchovávání teplomilných rostlin v chladném podnebí Evropy. Začal se tak psát příběh vědecké zvídavosti a rozvoje nových technologií.
Evoluční skok bez pravidel: Jaká prostředí osidlují rostliny s dvojnásobným genomem?
Studie Filipa Koláře z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy a Patricka Meirmanse z Univerzity v Amsterdamu právě vyšla v prestižním časopise PNAS. Výzkum ukazuje, že zdvojení genomu významně ovlivňuje ekologickou niku rostlin, ale obtížně předvídatelným způsobem.
Inovativní plodiny pro udržitelnější hospodaření s vodou
Stres způsobený suchem je jedním z nejvýznamnějších limitujících faktorů rostlinné produkce na celém světě, přičemž se tento problém stále zhoršuje v důsledku klimatických změn. Z tohoto důvodu se vědci dlouhodobě zaměřují na klíčovou vlastnost rostlin, známou jako efektivní využití vody (Water Use Efficiency, WUE). Tato vlastnost umožňuje rostlinám růst i při omezeném množství dostupné vody, čímž jim pomáhá snížit negativní dopady sucha. Zvýšení WUE však u většiny plodin bývá spojeno s poklesem produktivity za podmínek přítomnosti dostatečného množství vody.
Překvapivá rozmanitost rostlin v suchých oblastech světa
A u evoluce ještě zůstaneme. Studie mezinárodního konsorcia téměř stovky vědců, otištěná v srpnu v časopisu Nature, nabízí naději ve stínu klimatické změny. Vědci zkoumali, jak se rostliny vyrovnávají s měnícími se klimatickými podmínkami v suchých oblastech. Ve své studii sledovali celkem 20 chemických a morfologických znaků u 301 druhů rostlin v suchých oblastech šesti kontinentů, a došli k závěru, že právě tyto lokality vedou k nevídanému navýšení diverzity sledovaných znaků u jednotlivých rostlin. Zdá se tak, že častý předpoklad, že globální změnou je ohrožena diverzita rostlin, nemusí být pravdivý.
Vědci odhalili nové spojení mezi buněčným transportem a obranou rostlin proti chorobám
Bílkoviny komplexu exocyst regulují přepravu látek ven z buňky. Podle nové studie rovněž spolupracují s proteiny zvanými MLO, čímž ovlivňují odolnost rostlin proti patogenům.
Odborníci z České republiky a Německa publikovali tento objev v prestižním časopise The Plant Cell. Jedním ze dvou sdílených hlavních autorů práce je George Caldarescu, doktorský student z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy, a na počátku tohoto výzkumu stál během práce na doktorátu Ivan Kulich, také bývalý zaměstnanec našeho ústavu.
Riziko vyhynutí všech 328 565 známých druhů kvetoucích rostlin
Umělá inteligence předpověděla, jak ohrožené jsou druhy rostlin. Vyhynutí hrozí skoro polovině
Tým vědců z britské Královské botanické zahrady v Kew předpověděl riziko vyhynutí všech 328 565 známých druhů kvetoucích rostlin. Obrovské množství dat dokázali zpracovat díky využití umělé inteligence.
Tento nástroj umožní úplně každému, kdo si vybírá svou první pokojovou rostlinu, aby si druh vyhledal a zjistil, jestli mu nehrozí ve volné přírodě vyhynutí. Stejně ale stránky může využít i zahrádkář, zemědělec nebo vědec, kterého zajímá perspektiva nějakého druhu kvetoucí rostliny. To je cílem projektu, který chce vytvořit takovou databázi pro veřejnost – teď vyšla studie, z níž bude web jednou čerpat.
Rostliny se mohou přizpůsobit klimatickým změnám, aniž by změnily svoji DNA
Vysoké teploty, sucho, nedostatek živin… Klimatické změny ovlivňují také rostliny. Jak se mohou adaptovat, aby přežily v nových podmínkách? Mezinárodní tým pod vedením vědců z Botanického ústavu AV ČR prokázal, že se klonální rostliny mohou přizpůsobit změně klimatu, aniž by změnily svoji DNA. Umožňuje jim to epigenetická paměť. Výsledky studie publikoval časopis New Phytologist.
Jitka Klimešová: Co letos stálo za přečtení?
Loni jsem si na tomto místě dala závazek sledovat více produkci přírodovědeckých knih vydaných v Česku. Toto předsevzetí mě stálo dost místa v knihovně, ale zato jsem mohla zodpovědně přispět do ankety Živy o nejpozoruhodnější přírodovědnou knihu (zde).
Samozřejmě mě potěšilo, že někteří účastníci ankety zmínili moje dílko. Dále mě potěšilo, že jsem se trefila do převládajícího názoru, že za přečtení stojí knihy Pralesy a jezera mladších prvohor. Když uhlí bylo ještě zelené (autoři: S. Opluštil, J. Zajíc, J. Svoboda, Academia) a Planeta Praha. Průvodce nečekaně pestrou přírodou města (J. A. Šturma, O. Sedláček, P. Šípek, D. Storch, Jakost 2022). Obě knihy jsou zajímavé i jako nakladatelské počiny. Ta první je nádherná obrazová publikace, která bude zdobit v knihovně ještě desítky let a pořád bude stát za to v ní listovat. Ta druhá je skromná, brožovaná, vesele napsaná i ilustrovaná a počítá s tím, že ji vyčtete z podoby. Než se tak ovšem stane, očekávám, že vyjde nové doplněné vydání, protože fenomén, který popisuje je měnlivý a bude potřebovat aktualizaci.
Podcast & blog by Pepik Hipik & Knižní kočka 