Podcast & blog by Pepik Hipik & Knižní kočka
Dobrodružství poznávání
Společnosti Neuralink, zaměřující se na výzkum a vývoj technologií spojených s rozhraním mozek–počítač (BCI), se v rámci klinické studie podařilo implantovat čip do mozku prvnímu člověku. Tímto úkonem se tak firma zařadila k dalším podobným úspěšným projektům (v minulých letech například Braingate).
Již tradiční festival přednášek, workshopů a výstav Týden mozku nabízí od pondělí 11. do neděle 17. března 2024 zajímavosti o nejsložitějším orgánu našeho těla. Těšit se můžete na celkem 63 akcí v Praze, Brně, Hradci Králové, Jihlavě, Karviné, Olomouci, Ostravě a Plzni. Vstup na všechny události je zdarma, na některé je třeba se předem registrovat. Z bohatého programu můžete vybírat na webových stránkách festivalu.
Nový výzkum naznačuje, že zdravý životní styl by mohl pomoci odvrátit demenci tím, že ve stárnoucím mozku vytvoří odolnou „kognitivní rezervu“.
Studie byla založena na pitvách mozku 586 lidí, kteří se dožili průměrného věku téměř 91 let. Výzkumníci porovnávali životní styl a duševní schopnosti jednotlivých osob na konci života s neurologickými příznaky demence, jako jsou mozkové bílkovinné plaky nebo změny v průtoku krve mozkem.
Společnost Neuralink miliardáře Elona Muska oznámila, že v neděli 28. ledna 2024 byl prvnímu člověku implantován její mozkový čip. Pacientovi se daří dobře, napsal podnikatel na své síti X.
Musk doplnil, že počáteční výsledky jsou slibné. Neuralink, který vyvíjí mozkové čipy, dostal loni od amerického Úřadu pro kontrolu potravin a léčiv (FDA) souhlas k první klinické studii na lidech. Tyto čipy mají v současné fázi výzkumu umožnit postiženým pacientům znovu se pohybovat a komunikovat. Musk s nimi má ale ještě větší plány.
Vědci pracující na studii PROTECT, které se mohli zúčastnit lidé starší 40 let, prověřili údaje od dospělých osob starších 40 let, aby zjistili, jaký vliv má hra na hudební nástroj – nebo zpěv ve sboru – na zdraví mozku. Do studie PROTECT, která probíhá již 10 let, se přihlásilo více než 25 000 lidí.
Tým zkoumal hudební zkušenosti účastníků a jejich celoživotní kontakt s hudbou spolu s výsledky kognitivních testů, aby zjistil, zda muzikálnost pomáhá udržet mozek bystrý i v pozdějším věku.
Výběr z domácích a zahraničních médií: popularizace vědy, technologické novinky, nové lékařské výzkumy, astronomie a kosmonautika, psychologie, historie, kyberbezpečnost, boj s dezinformacemi, klimatická změna a další témata.
Hlavní zpráva: Hackeři ukradli data uživatelů audioportálu a mobilní aplikace mujRozhlas. Jde až o 150 000 lidí. Český rozhlas uživatele postupně informuje a doporučuje jim změnu hesla.
Moderní děti se stále častěji vyskytují v digitálních světech. Žádné generace v minulosti něco takového nezažily, proto vědce zajímá, jak se taková zkušenost na dětech projevuje.
Děti narozené po roce 2000 prožívají začátek svého života obklopené digitálními technologiemi. Vědce logicky zajímá, jaké změny to působí – ať už k lepšímu, nebo k horšímu.
John Douglas Pettigrew, donedávna emeritní profesor fyziologie na Queenslandské univerzitě v Austrálii (zemřel v květnu 2019), byl rodákem z města s rozkošným jménem Wagga Wagga. Pettigrew prožil skvělou kariéru neurovědce a nejvíce se proslavil aktualizací hypotézy létajících primátů, podle níž jsou netopýři našimi vzdálenými bratranci. Zatímco pracoval na této myšlence, jako první objasnil, jak mozek vytváří trojrozměrnou mapu světa. Možná to zní jako něco, co je podstatě vášnivého vztahu hodně vzdálené, ale ukázalo se, že jde o klíčový koncept pro objasnění dopaminu a lásky.
Inteligence je podle definice dispozice pro myšlení, učení a adaptaci, projevuje se intelektovým výkonem. Ačkoliv by se mohlo zdát, že něco takového je obtížně měřitelné, lidstvo se o to už nějakou dobu se střídavými úspěchy pokouší.
V druhé polovině 19. století psychologové věřili, že existuje přímá souvislost mezi velikostí lebky a inteligencí. To zpopularizovalo kraniometrii, vědu zabývající se měřením lebek. Myšlenka, že „míra inteligence souvisí s velikostí lebky nebo hmotností mozku“, vedla francouzského antropologa Pierra P. Brocu (1824–1880) k tomu, že vážil mozky zemřelých velikánů.
Ovšem když náhodou nebyl mozek k dispozici, vypomohl si tím, že lebku zemřelého vyplnil olověnými broky a určil váhu podle nich.
Podcast & blog by Pepik Hipik & Knižní kočka