Hlavně nes(z)kapat

Sbírka Žádná kapka není ta poslední autora Mausera de Vadera je jeho druhým výletem z duše i temnoty, kde však odhaluje mnoho důvodů, proč stále žít, proč krok po kroku překonávat každodenní úděl osudu, který máme každý dán jiný, ovšem každý v něm máme i jiný odstín naděje i krásy. Autor navazuje na své velmi úspěšné Třetí nástupiště, a přitom není stejný. Obrací se tentokráte skrze předmět každodenní potřeby, každému důvěrně známé umyvadlo, ke každému čtenáři a prostřednictvím kapek svých očíslovaných básní dávkuje krásu, kterou ve svém údělu může vidět každý. V jeho básních nalezneme životní touhu i zklamaní, strach i bídu dnů, ale také vždy důvod opět vstát, zase o něco silnější. Tak jako je silnější i tato sbírka, která pro mě bude navždy nedočtenou knihou, protože si ji nikdy nebudu přát dočíst. A vždy se k ní budou vracet s novou bolestí i nadějí.

Další

Vyzrálé verše zkušených

Nedávno jsem slyšela v nejmenovaném pořadu zpěváka Tomáše Kluse si povzdechnout, že prý už poezie nemá v dnešním světě místo, lidé ji nečtou a s verši to jde celkově do kytek. To může. Ale když se jeden ohne a mezi ony rostliny hrábne, může zde najít velmi zajímavou sbírku básní, veršů či volných asociací. A přímo v ní samotné najít dokonce ještě něco více. I odraz sama sebe.

Další