Období „divokých devadesátých let“ byla doba zázraků a časy, které jim těsně předcházely, byly děsné. Když se mohla odhodit šeď a uniformita (Máš-li dlouhý vlas, nechoď mezi nás! a podobné blbosti), rozlétla se vědomí do světa a mnozí se nestačili divit. A určitě je v tom mnoho vtipných situací, je škoda, že autor Ondřej Horák jich v knize Sametání pod koberec moc nepopsal, ale spíše se soustředil na obžalobu doby předcházející, z vět kape hořkost a je zde jen málo nadhledu, pokud nějaký. Z nadějně vypadající knížky, kde mohl hrát prim humor a nadsázka je tak spíše delší stížnost přerušovaná dělením jednotlivých témat. Je to čtení na několik večerů, ale po dočtení si zřejmě sami položíte otázku, jestli to vůbec bylo nutné.
Všechno.
Podcast by Pepik Hipik 