Riziko vyhynutí všech 328 565 známých druhů kvetoucích rostlin

Umělá inteligence předpověděla, jak ohrožené jsou druhy rostlin. Vyhynutí hrozí skoro polovině

Tým vědců z britské Královské botanické zahrady v Kew předpověděl riziko vyhynutí všech 328 565 známých druhů kvetoucích rostlin. Obrovské množství dat dokázali zpracovat díky využití umělé inteligence.

Tento nástroj umožní úplně každému, kdo si vybírá svou první pokojovou rostlinu, aby si druh vyhledal a zjistil, jestli mu nehrozí ve volné přírodě vyhynutí. Stejně ale stránky může využít i zahrádkář, zemědělec nebo vědec, kterého zajímá perspektiva nějakého druhu kvetoucí rostliny. To je cílem projektu, který chce vytvořit takovou databázi pro veřejnost – teď vyšla studie, z níž bude web jednou čerpat.

Další

Úpadek ve Frankfurtu

Užívání cracku na ulici, zápach moči, všude odpadky

Frankfurtská nádražní čtvrť se propadá do chudoby. Otevřeně se zde konzumují drogy. Obyvatelé si stěžují na zanedbanost „jako v Harlemu v 70. letech“, obchody se zavírají.

Další

Lekce Alfonsiny Strady

Alfonsina Strada byla první ženou, která se zúčastnila závodu Giro d’Italia, a to v době, kdy byla nerovnost mezi pohlavími velmi výrazná.

Dne 6. dubna 1924 se v Itálii konaly parlamentní volby, v nichž měli volební právo pouze plnoletí občané mužského pohlaví. Skutečnost čistě mužského složení volebního orgánu (který měl odměnit Benita Mussoliniho) neslouží ani tak ke zdůraznění – pokud to vůbec bylo potřeba – zaostalosti italské společnosti po první světové válce, jako spíše k vysvětlení výjimečnosti toho, co se mělo stát o měsíc později. Desátého května totiž odstartoval dvanáctý ročník Giro d’Italia a mezi jeho účastníky byla i žena (i když to zpočátku věděl jen málokdo): jmenovala se Alfonsa Rosa Maria Moriniová, provdaná za pana Stradu a známá prostě jako Alfonsina Strada. Cesta, která tuto ženu přivedla k účasti na nejvýznamnějším cyklistickém závodě Itálie, začíná už dávno předtím.

Další

Dunning-Krugerův efekt: 7 fází zkresleného sebehodnocení a jak se s ním vyrovnat?

Dunning-Krugerův efekt je fenomén pojmenovaný podle psychologů Davida Dunninga a Justina Krugera, kteří toto chování popsali poprvé v roce 1999. Efekt odhaluje, proč někteří lidé s nižšími schopnostmi či znalostmi mají tendenci přeceňovat své kompetence. Podívala jsem se na 7 stádií tohoto efektu a zkusím přijít na to, jak se šesti.

Daniel D. Novotný se vyjádřil k této problematice otázkou: „Je to mimořádně rozšířený jev, i u velmi inteligentních a vzdělaných lidí. Mají sklon z toho, že znají nějakou oblast, okamžitě přeskočit na poučování o oblasti jiné. Co s tím?“

Další

Peru vyhlásilo stav ohrožení zdraví kvůli epidemii horečky dengue

hiclipart.com

Peru v pondělí 26. února 2024 vyhlásilo na většině území země stav nouze, protože vlna veder a silné deště vedly k nárůstu případů horečky dengue. Počet úmrtí na tento virus v této jihoamerické zemi se letos zvýšil na 32, uvedl v pondělí ministr zdravotnictví Cesar Vasquez. Podle Vasqueze se také celkový počet případů za prvních osm týdnů roku zvýšil z 24981 za prvních sedm týdnů na 31300.

Další

Jaké jsou nejčastější mýty spojené s očkováním?

Vakcíny jsou všeobecně považovány za jeden z největších objevů lidstva. Světová zdravotnická organizace hovoří o desítkách milionů případů osob ochráněných před úmrtím nebo dopady potlačení závažných infekčních chorob pouze a jedině podáním očkovacích látek. Navzdory tomu celosvětově sílí hnutí proti očkování.

Další

Užívání konopí je spojeno se zvýšeným rizikem infarktu a mrtvice

Analýza 430 000 dospělých osob v USA zjistila, že užívání konopí, nejčastěji jeho kouřením, konzumací nebo vaporizací, je významně spojeno s vyšším rizikem srdečního infarktu a mozkové mrtvice.

Každoroční průzkum zjistil, že v roce 2019 uvedlo 48,2 milionu osob ve věku 12 let a starších, že alespoň jednou užily konopí, zatímco v roce 2002 to bylo 25,8 milionu osob ve věku 12 let a starších, což představuje nárůst z 11 % na 17 %.

Další

Zárodečné buňky, noví hráči v určení pohlaví želv

Z vajec želvy nádherné inkubovaných při nižších teplotách se líhnou samci, z vajec inkubovaných při vyšších teplotách samice. Současná představa teplotního určení pohlaví u této želvy se točí okolo podpůrných buněk gonád. Tým, jehož součástí byla i Barbora Straková z Katedry ekologie PřF UK, publikoval v časopise Current Biology práci, ve které se autoři zaměřili na roli dalšího buněčného typu – zárodečných buněk – při tomto procesu.

Další