Jednodušší a levnější výroba metanolu se přiblížila k realizaci

Katalyzátor, který přeměňuje metan na metanol, bude vyvíjet nová spin-off společnost Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR. Jeho ředitel Martin Hof podepsal dohodu s evropskou akciovou společností METTOC, SE, o majetkovém vstupu do firmy. Zvládnutí nového postupu přeměny by znamenalo výrazný ekonomický přínos i výhodné využití odpadních surovin.

Další

V USA přibývá případů lepry – co je to za starobylou nemoc a proč se šíří právě teď?

Slovo „malomocenství“ vyvolává představu biblických morových ran, ale tato nemoc je tu s námi i dnes. Způsobuje ji infekční bakterie a podle Světové zdravotnické organizace je každoročně hlášeno přibližně 200 000 nových případů. Ve Spojených státech je malomocenství zakořeněno již více než sto let v jižních regionech, kde lidé přicházeli do styku s pásovci, což je zásadní prokázaná vazba přenosu ze zvířete na člověka. Nedávná ohniska na jihovýchodě země, zejména na Floridě, však nebyla spojena s kontaktem se zvířaty.

Další

Hmyzem roku jsou samotářské včely

Česká společnost entomologická vyhlašuje v roce 2024 Hmyzem roku samotářské včely. Veřejnost chceme seznámit s jejich krásou a významem, ale také poukázat na problematiku úbytku těchto volně žijících opylovačů. V ČR žije okolo 580 druhů samotářských včel. Jejich svět je vskutku fascinující, plný barev, tvarů i vůní. Patří sem hedvábnice, pískorypky, čalounice nebo třeba ploskočelky. Některé samotářky překvapí i svou velikostí – temně černé drvodělky dosahují délky přes dva centimetry, drobná nicotěnka nejmenší naopak dorůstá jen pár milimetrů. Mnohé druhy jsou pestře zbarvené či pronikavě voní, jedny hnízdí v dutých stoncích a další zase v ulitách hlemýžďů. Pojmem „samotářské včely“ se zjednodušeně označují volně žijící druhy včel, řada z nich však žije velmi společenským životem. Některé, třeba dobře známí čmeláci, dokonce tvoří sociální společenství s dělnicemi a královnou. Jiné druhy naopak vsadily na parazitismus a chovají se jako kukačky v hnízdech jiných druhů včel.

Další

Erupce na Islandu pokračují

Včera večer ve 21:23 (16. března 2024) došlo na poloostrově Reykjanes k další erupci. Puklina, ze které vytéká láva se otevřela ve stejné oblasti jako 8. února, tedy mezi kopci Hagafell a Stóra-Skógfell a je dlouhá přibližně 3.5km. Podle odborníka na přírodní hrozby Bjarki Kaldalóns Fris (IMO – Islandský meteorologický institut) je erupce výjimečná tím, že jí předcházela velmi slabá seismická aktivita a nebylo možné ji s dostatečným předstihem předpovědět. Evakuace termálních lázní Modrá laguna a Grindavíku probíhala až po jejím počátku. Včerejší erupce je doposud nejmohutnější ze všech v dané oblasti. Láva proudí přibližně rychlostí 1.5km/h a blíží se k ochranným bariérám, které na severu chrání město Grindavík. To je kompletně evakuováno. Podle islandského meteorologického institutu je možné, že láva doputuje až k moři východně od Grindavíku pokud erupce výrazně nezeslábne.

Další

Dva světové unikáty v jediné rezervaci. Z Milovic se stala výkladní skříň české ochrany přírody

Ekologická obnova nížinné krajiny: přirozená pastva velkých kopytníků v hotspotu biodiverzity

Biologické centrum AV ČR

Hned dvěma světovými unikáty se může pochlubit milovická rezervace velkých kopytníků v bývalém vojenském prostoru Milovice. Díky využívání zkušeností ze zahraničí se stala první rezervací na světě, kde se vyskytují všechny tři klíčové skupiny velkých kopytníků Evropy, tedy zubr evropský, divoký kůň a zpětně šlechtěný pratur. Kromě toho je v současnosti jediným místem na světě, kde se prokazatelně vyskytuje vzácný korýš hrotnatka neočekávaná. Tento druh perloočky objevili překvapení vědci v loňském roce při výzkumu tůní, které svojí činností udržují právě velcí kopytníci.

Další

Počet případů spalniček v Evropě neustále roste, přibývají i úmrtí

Od 1. ledna do 31. prosince 2023 nahlásilo 23 zemí do Evropského systému dozoru (TESSy) celkem 2 361 případů spalniček, přičemž nejvíce případů nahlásilo Rumunsko (1 755), Rakousko (186), Francie (118), Německo (82), Belgie (69), Itálie (44), Polsko (37), Španělsko (13) a Švédsko (11). Zbývající země s hlášenými případy (Chorvatsko, Česko, Dánsko, Estonsko, Finsko, Maďarsko, Irsko, Lotyšsko, Lichtenštejnsko, Litva, Nizozemsko, Norsko, Portugalsko a Slovensko) hlásily v roce 2023 méně než 10 případů.

Další