Osvěžující potenciál v parných letních dnech měly dvě publikace z červencového čísla časopisu Cell. Ty se týkaly studia mamutího genomu.
Dosahuje akreční disk rentgenových dvojhvězd v jejich tvrdém stavu až k černé díře?
Rentgenové dvojhvězdy jsou aktivními galaktickými jádry v malém. I proto se na jejich výzkum často používá technik odladěných pro tyto mnohem větší systémy. Početným tým pracovníků Oddělení galaxií a planetárních systémů ASU si pokládal otázku, zda jsou pro tyto případy používané modely validní a zda nejsou podané informace zkreslené.
Fyzici objevili slibnou cestu na bájný ostrov stability supertěžkých prvků
Nanoprotilátka NbE potlačuje vedlejší účinky opiátů
Opiáty jsou velmi účinné jako přípravky proti bolesti. Není to ale zadarmo. Jejich užívání přináší řadu vedlejších účinků, od zmatenosti až po potenciálně smrtící zástavu dechu. Nelegální nebo nemírné užívání opiátů má každoročně na svědomí téměř půl milionu lidí po celém světě.
Je to ono?
Beletristicky zpracované biografe nebo vůbec části dějin jsou oblíbeným žánrem. Tyto knihy dokáží širší publikum seznámit s důležitými částmi historie a zájemci srozumitelnou a přístupnou formou objasnit to, v čem suchopárný kantor ve vzdělávacím procesu selhal. Touto cestou se vydala také Milena Štráfeldová v knize o Toyen, talentované surrealistické malířce, která v posledních letech vstala z popela pozapomnění a rozletěla se k mnoha umění nepolíbeným divákům.
Dopad obřího meteoritu mohl kdysi dávno životu spíše pomoci
Impakty asteroidů a dalších těles představují ničivé události, které stojí za (některými) masovými vymíráními. Tím dochází zase obvykle k následnému zrychlení evoluce. Speciálně před více než 3 miliardami let mohla taková událost fungovat ještě jinak, bez vymírání. Nadja Drabon z Harvardu uvádí, že před asi 3,26 miliardami let došlo k impaktu obřího meteoritu, tzv. událost S2, jejíž stopy jsou dodnes patrné v oblasti Barberton Greenstone v Jihoafrické republice. Sedimentologie, geochemie a analýza složení izotopů uhlíků vykresluje podle autorů studie následující scénář: Meteorit S2, který byl podle odhadů až 200krát větší než ten z konce křídy (asi míněno ve smyslu hmotnosti?), vyvolal tsunami, která promíchala oceán a spláchla trosky z pevniny do pobřežních oblastí. Teplo z dopadu způsobilo vyvření nejsvrchnější vrstvy oceánu a zároveň ohřálo atmosféru. Vše zahalil hustý oblak prachu, který zastavil veškerou probíhající fotosyntézu.
Lidské tělo je vynikající inkubátor pro mikroby, říká Miloslav Kverka
Co vše víme o mikroorganismech, které žijí v našem těle i na něm? V čem se zásadně změnil jejich výzkum od dob Louise Pasteura? A začínají všechny nemoci ve střevě? Epizodou věnovanou střevnímu mikrobiomu provází imunolog Miloslav Kverka, vedoucí laboratoře buněčné a molekulární imunologie v Mikrobiologickém ústavu AV ČR. Se svým týmem se zaměřuje na tři hlavní témata spojená s mikrobiotou: na imunitu, autoimunitní onemocnění a možná překvapivě i na duševní zdraví.
Revoluční materiál COF-999 pro zachycování CO2 ze vzduchu přináší naději v boji s klimatickou změnou
Vědci představili revoluční materiál pro přímé zachycování oxidu uhličitého ze vzduchu, který by mohl významně přispět k řešení klimatické krize. Nová technologie představuje zásadní pokrok v oblasti přímého zachycování uhlíku ze vzduchu (direct air capture, DAC) a nabízí dosud nevídanou účinnost a stabilitu. Jakých výsledků vědci dosáhli?
Tomáš Koblížek: Nevýhody bezmezna. Kritika absolutismu v otázce svobody slova
Tomáš Koblížek působí v Oddělení analytické filosofie na Filosofickém ústavu AV ČR. Aktuálně se zaměřuje na témata, v nichž se filosofie jazyka překrývá s etikou, jako jsou hate speech či dezinformace. Mezi jeho hlavní publikace patří francouzská monografie La conscience interne de la langue (2021), kde se mj. zabývá otázkami agresivity v jazyce. Celkem třikrát byl hostujícím vědeckým pracovníkem na badatelských centrech na École normale supérieure a CNRS v Paříži. Vedle toho absolvoval studijní pobyty na University of Washington v Seattlu a St Mary’s University College v Londýně.
O vlastencích a ukradených symbolech
Vlastenec. Dřív hrdina, dnes pomalunadávka. Proč? Kde se bere nenávist ve společnosti? Jaký vliv na ni mají dezinformace? A proč bychom se měli míň ohlížet do doby první republiky? Otázky pro filozofa a odborníka na hate speech Tomáše Koblížka z Akademie věd. Ptá se Janetta Němcová.