Sociální média dnes používá většina mladých, ale nečekaně velká část z nich to pokládá za problém a myslí si, že kdyby internet vůbec neexistoval, byl by pro ně svět lepším místem pro život.
Proč se po fentanylu člověk cítí tak dobře?
Fentanyl musí být něco úžasného – tolik lidí se kvůli němu vzdá všeho, co dělá život dobrým: svých blízkých, všeho ostatního majetku a zájmů, domova, důstojnosti a nakonec i života. Ve skutečnosti je ale fentanyl jen „odpadní heroin“, horší ve všem kromě jediné věci: je dokonalý pro dealery. A i když se neustále mluví o tom, jak smrtelný je, řada lidí, které zabije, vůbec nebyla závislá na fentanylu. Je to opravdu ta nejhloupější droga, pro kterou si můžete zničit život. Podívejme se, co fentanyl s člověkem dělá, jak se při něm cítí a proč je mnohem horší než heroin.
Čeští lékaři našli nečekanou příčinu nebezpečné genetické nemoci
Fabryho chorobou trpí v tuzemsku podle odhadu asi tisíc lidí. Lékaři a vědci si dlouho mysleli, že má jedinou příčinu, teď ale tým pražských expertů našel i další. Objev přináší naději na možnou léčbu.
Netopýři ve městě: Nový výzkumný projekt zkoumá soužití lidí a netopýrů
Netopýři patří mezi nejvíce přehlížené a nepochopené obratlovce městského prostředí. A právě to se rozhodli vědci změnit v novém projektu, který nazvali „Netopýři v urbánním prostředí – problematika jejich soužití s člověkem ve městech“. Tříletý projekt vedený Janem Zukalem z Ústavu biologie obratlovců AV ČR (ÚBO) se zaměřuje na výskyt a ochranu netopýrů ve Zlíně.
Doc. MUDr. Michal Mokrý, PhD.: Když šest recenzentů obratem odmítne článek, aneb poučení z českého preprintu o „míře početí“
Minulý měsíc byl publikován preprint, který naznačuje spojitost očkování proti COVID-19 s poklesem porodnosti. Jedním z hlavních autorů je matematik Tomáš Fürst, člen Sdružení mikrobiologů, imunologů a statistiků (SMIS). Šest editorů vědeckých časopisů si příspěvek přečetlo a odmítlo ho ještě před zahájením recenzního řízení. SMIS a jeho stoupenci to interpretovali jako cenzuru a pokus o potlačení nepohodlných pravd.
Hrozí další pandemie? Odborníci varují před virem ptačí chřipky H5N1
Mezinárodní síť virologických odborníků Global Virus Network (GVN), jejímž členem je i Národní institut virologie a bakteriologie, vydala varování před rostoucím rizikem pandemie.
Ebola v Česku? Naštěstí ne. Ale víme, co dělat, kdyby se to změnilo.
O víkendu se v médiích objevila zpráva o pacientovi, u kterého měli lékaři podezření na nákazu virem ebola. Spustila se přísná opatření podle mezinárodních zdravotnických směrnic – izolace, trasování kontaktů, testování. Výsledek? Negativní. Ebola i jiné krvácivé horečky byly vyloučeny a Česku aktuálně žádné riziko nehrozí.
Temnou minulost republiky zkoumá nový výzkumný projekt Zdivočelá země
Nacistická a komunistická totalita zanechala své stopy nejen na „velké scéně“ dějin Česka, ale také v krajině, v opuštěných továrnách, zaniklých vesnicích, pracovních táborech nebo na hřbitovech. Právě na materiální otisky kritických desetiletí 20. století se zaměří nový výzkumný projekt Zdivočelá země, který se svým názvem hlásí ke stejnojmennému románu i televiznímu seriálu. Podílí se na něm Akademie věd ČR, Západočeská univerzita v Plzni a Centrum pro teoretická studia, společné pracoviště Univerzity Karlovy a Akademie věd ČR.
Nebezpečné bublinky
Všichni známe situaci, kdy otevřeme lahev koly nebo piva a vytryskne na nás pěna plná bublinek – z kapaliny se uvolnil rozpuštěný oxid uhličitý. Dokud je lahev uzavřená, rozpuštěný CO2 je v rovnováze s plynem ve zbytku láhve, protože ta nikdy není naplněná až po okraj. Jakmile ji otevřeme, klesne parciální tlak CO2 nad kapalinou na úroveň tlaku v okolním vzduchu. Přebytečný plyn rozpuštěný v kapalině se poté uvolňuje až do dosažení nové rovnováhy.
Tragédie filosofa, který se stal užitečným idiotem
1. Filozofická rovina
Anna Hogenová je významná česká fenomenoložka, která navazuje na Heideggera, Patočku a Sókrata. Její filozofická kritika současného systému je založena na hlubinné fenomenologické analýze:
- varuje před technokratickým věkem, který redukuje člověka na funkci a výkon,
- upozorňuje na ztrátu bytostného vztahu k pravdě, k sobě samému, ke světu,
- její jazyk je zaměřen na odvahu k pravdě, na návrat k existenciální autentičnosti a bytí ve světě bez ideologických nánosů.
V této rovině je její přínos hluboký a důležitý. Její diagnóza duchovní krize západní civilizace je relevantní a rezonuje s evropskou existenciální filozofií 20. století.
Podepisuju.