Ve svých příspěvcích adoroval například Adolfa Hitlera, útočil na židy a urazil třeba i polského premiéra Donalda Tuska. „Na trénink jazykového modelu jsou potřeba biliony slov. Vývojáři pravděpodobně vzali texty z X, které jsou nekorektního obsahu plné,“ myslí si Jan Šedivý z Českého ústavu robotiky a kybernetiky ČVUT.
Univerzitní květnaté louky jsou ostrůvky života po celý rok
Letní počasí představuje náročnou výzvu pro všechny. Nakrátko sečené městské trávníky neposkytují živočichům téměř žádný úkryt ani potravu a za dlouhého horka a sucha někdy dokonce z části usychají a odumírají. Jsou ale místa, kde to pořád žije – a mezi ně patří i květnaté louky, které od loňského jara díky Udržitelné univerzitě zpestřují okolí univerzitních kolejí či právnické fakulty. Pestrý porost se postupně proměňuje a v letošním roce postupně rozkvétají i dvouleté a víceleté druhy.
Vědci objevili nový protein u červů, jeho lidská obdoba souvisí s poruchami vývoje
Odborníci z Lékařské fakulty Masarykovy univerzity objevili protein, který pomáhá zajistit správné rozdělení genetické informace při tvorbě pohlavních buněk. U červů a myší ovlivňuje plodnost, u lidí je jeho obdoba dávána do souvislosti s vývojovými vadami.
Jak členské státy EU bojují proti informačním manipulacím
Evropská digitální mediální observatoř (EDMO) zveřejnila zásadní zprávu, která podrobně mapuje, jak všechny členské státy EU reagují na výzvy spojené s dezinformacemi a mediální gramotností.
Masivní přemnožení invazního sumce v jižním Španělsku
Katastrofální přemnožení invazního sumce velkého v nádrži Iznájar v jižním Španělsku potvrdili vědci z Biologického centra AV ČR. Během průzkumu jezera minulý týden ulovili 29 jedinců o celkové hmotnosti přes 800 kilogramů. Podle odborníků zatím nebyla taková populační biomasa zaznamenána nikde jinde na Pyrenejském poloostrově. Největší odlovení sumci měřili přes dva metry a vážili téměř 80 kilogramů.
BIS varuje před radikalizací mladých mužů na sociálních sítích. Zmapovala i weby placené Ruskem

Na sociálních sítích se radikalizuje česká mládež, která nachází zalíbení v násilném obsahu. Ve výroční zprávě za rok 2024 na to upozorňuje Bezpečnostní a informační služba. Kontrarozvědka v ní také popsala, že Rusko se v loňském roce stále snažilo obnovit špionážní struktury v Česku. Svá tvrzení o ruské hrozbě podepřela i zmapováním dezinformačních webů, které jsou přímo napojené na ruský státní aparát.
Jak evropská jezera čelí klimatické změně?
Na zdroji vody záleží. Jezera napájená převážně podzemní vodou odolávají suchu a extrémním teplotám lépe než ta, která závisejí pouze na srážkách. Ukázal to výzkum vědců z Biologického centra Akademie věd ČR, kteří mezi lety 2022 a 2024 analyzovali složení vody v 350 jezerech napříč 18 evropskými zeměmi. Své výsledky dnes (9. 7.) představí na mezinárodní geochemické konferenci Goldschmidt v Praze.
Z mnohdy podceňovaných dělnických kolonií pocházely i slavné osobnosti
Byly rozesety po celých českých zemích, občas i v místech, kde bychom je vůbec nehledali. Dělnické kolonie hrály v procesu urbanizace a industrializace zvlášť v průmyslových regionech naprosto zásadní roli. Ve svých výzkumech se jim věnuje Martin Jemelka z Masarykova ústavu a Archivu AV ČR, který vytvořil také webový portál delnickekolonie.cz. O tématu jsme psali v A / Magazínu v článku Ubytko pro dělníky.
Etolog Ondřej Fišer a filozof jazyka Tomáš Koblížek objasňují, jak výzkum ptačích hejn inspiruje studium internetových komunit
Viděli jste někdy na obloze hejno špačků, jak se vlní jako obří živoucí mrak? Nebo husy letící v dokonalé formaci písmena „V“? Jak to, že se ptáci pohybují v hejnu tak hladce, aniž by do sebe vráželi? A napadlo vás někdy, že podobný fenomén existuje nejen na nebi, ale třeba také v online světě? I zde uživatelé internetu, třeba nevědomky, vytvářejí hejna, v nichž dochází k vzájemné koordinaci a souladu.
Češi se podle nejnovějšího výzkumu o své stravování více zajímají. Nejvíc se vyhýbají cukru, palmovému oleji a tučným jídlům
Češi se o to, co jedí, opravdu zajímají. Podle průzkumu Sociologického ústavu AV ČR „Potraviny 2025“ považuje stravování za důležité 92 % respondentů – a dvě pětiny berou výživu velmi vážně. Studie přináší podrobné informace o tom, jak lidé přistupují k potravinám, zda některé omezují a co je k tomu vede.
