Ukázka z knihy Papouščí nářek a jiné pravdivé příběhy o zvířecích intrikách, inteligenci a důvtipnosti. Eugene Linden, americký biolog, autor šesti knih o živé přírodě, přispívá do časopisů Time a National Geographic a je poradcem ministerstva zahraničí pro rozvojový program OSN.
Zajímavosti ze země pyramid (1) – Největší nepřátelé Egypta
Ukázka z knihy Zajímavosti ze země pyramid aneb 100 nej ze starého Egypta autorů Dušana Magdolena a Jaromíra Krejčího. Čím nás tak fascinuje starobylá egyptská kultura, tolik vzdálená v čase i prostoru?
Ona neznala lidské způsoby a on gorilí
Ukázka z knihy Papouščí nářek a jiné pravdivé příběhy o zvířecích intrikách, inteligenci a důvtipnosti. Eugene Linden, americký biolog, autor šesti knih o živé přírodě, přispívá do časopisů Time a National Geographic a je poradcem ministerstva zahraničí pro rozvojový program OSN.
Smrt se podobá milování
Ukázka z knihy Doba z druhé ruky držitelky Nobelovy ceny za Literaturu (2015) Světlany Alexijevič v podání herce Davida Schneidera.

Doba z druhé ruky je zcela výjimečná kniha mimořádné autorky, laureátky nejprestižnějších ruských, evropských i amerických literárních cen. Konec komunistického režimu a následující rozpad sovětského impéria přinesl jeho občanům po počátečních nadějích zklamání, frustraci a dezorientaci. Text je mozaikou desítek skutečných hlasů, které Alexijevičová zaznamenala na magnetofon při rozhovorech s nejrůznějšími lidmi. Vyprávějí o tom, jak věřili sovětskému systému, jak zabíjeli a umírali pro jeho ideu, mluví o tajemstvích a hrůzách komunismu, o stalinském gulagu, válkách, Černobylu… Před čtenářem defilují rozmanité osudy a názory, z nichž postupně vyvstávají společná traumata a obsese.
Kokainovník
Ukázka z knihy „ŠEST ROSTLIN, KTERÉ ZMĚNILY SVĚT“. Autor Henry Hobhouse, nakladatelství Academia (2004), překlad Zuzana Šťastná.

Kniha vypráví příběh šesti rostlin (chinovníku, cukrové třtiny, čajovníku, bavlníku, bramboru a kokainovníku) a ukazuje, jak významně spoluurčovaly tyto plodiny vývoj v některých částech světa a jak skrze člověka, který je pěstoval, přinášel do nových oblastí a bohatl jejich využíváním, mohly skrytě ovlivňovat nejen zemědělství a průmysl, ale kupříkladu i kolonizaci tropických oblastí, obchod s otroky či mezinárodní vztahy.
Henry Hobhouse (24. prosince 1924 – 5. března 2016) byl anglický námořník, redaktor americké tv CBS, novinář, farmář, spisovatel a politik.
Inženýři orangutani a šimpanzi louskající ořechy

Ukázka z knihy Papouščí nářek a jiné pravdivé příběhy o zvířecích intrikách, inteligenci a důvtipnosti. Eugene Linden, americký biolog, autor šesti knih o živé přírodě, přispívá do časopisů Time a National Geographic a je poradcem ministerstva zahraničí pro rozvojový program OSN.
Inkové (1)
O šepotech a výkřicích… a nadšení
Ukázka z knihy Doba z druhé ruky držitelky Nobelovy ceny za Literaturu (2015) Světlany Alexijevič v podání herce Davida Schneidera.

Bělorusko-ukrajinská spisovatelka Světlana Alexijevič podrobuje analýze život a čas v bývalém Sovětském svazu. Nikoli z perspektivy hrdinské, dějinné nebo geopolické, ale ryze intimní, vnitřní, doslova domácké. Za tuto knihu získala nejprve prestižní Prix Médicis essais a následně titul Nejlepší kniha roku 2013, kterou vyhlašuje časopis Lire. Kniha Doba z druhé ruky nese podtitul „Konec rudého člověka“ a autorka se v ní zabývá koncem komunistického režimu, nadějemi, zklamáními, frustracemi a dezorientací, které přinesla dvě desetiletí následující rozpad sovětského impéria lidem žijícím na jeho území.
Mravenčí farmáři

Farmaření není u živočichů zrovna časté – kromě člověka se mu věnují jen někteří mravenci, termiti a brouci kůrovci. Hned po člověku jsou nejlépe prozkoumanými farmáři mravenci z taxonomické skupiny Attini.
Cukr
Ukázka z knihy „ŠEST ROSTLIN, KTERÉ ZMĚNILY SVĚT“
Autor: Henry Hobhouse

Příběh šesti rostlin (chinovníku, cukrové třtiny, čajovníku, bavlníku, bramboru a kokainovníku) ukazuje, jak významně spoluurčovaly tyto plodiny vývoj v některých částech světa a jak skrze člověka, který je pěstoval, přinášel do nových oblastí a bohatl jejich využíváním, mohly skrytě ovlivňovat nejen zemědělství a průmysl, ale kupříkladu i kolonizaci tropických oblastí, obchod s otroky či mezinárodní vztahy.