Valgir autorky Milady Střítezské se řadí mezi fantasy, nejedná se však o typického zástupce tohoto žánru. Kulisy fantaskních světů i vyskytující se magii autorka využívá k popisům problémů překračujících rámec příběhu. Život chlapce a později muže Valgira je ilustrací života každého z nás. I když Valgir sám se může zdát jako nedostižný hrdina, celou dobu je uvnitř také člověkem bojujícím s osudem, o jaký nežádal. Události i lidé kolem něj vytvářejí podobenství se současným děním a nenásilně připomínají odvěký souboj dobra i zla. Autorka však také neopomene připomenout, že černobílý není žádný svět a vše má svůj vývoj. Valgir je úžasné čtení, je to příběh překračující hranice stránek knihy. Rozhodně jej doporučuji každému, kdo se nebojí vkročit do reálií světa, který je tomu našemu velmi blízký ve všem dobrém, ale i zlém.
Slovenská akademie detailně prozkoumala vakcíny proti covidu. Nenašla problém
Slovenská akademie věd (SAV) oznámila, že přezkoumala očkovací látky proti onemocnění covid-19. Na základě této analýzy odmítla tvrzení zmocněnce slovenské vlády Petera Kotlára, že mRNA vakcíny obsahují zvýšené množství DNA a že představují riziko. Vakcíny organizace prozkoumala z podnětu vlády premiéra Roberta Fica.
Nemoci od komárů lámou rekordy. Evropa čelí nové realitě
Rekordní počet případů chikungunyi a viru Západního Nilu v Evropě naznačuje, že nejde o výjimečnou sezónu, ale o trend spojený se změnami klimatu. Delší léta, mírné zimy a častější srážky vytvářejí ideální podmínky pro komáry, kteří se šíří na sever a přinášejí s sebou nová zdravotní rizika.
„Mikročipy ve vakcínách“: Jak se z internetového vtipu stala nebezpečná lež
Když v roce 2020 moderátor Charlamagne tha God v nadsázce prohlásil, že „vakcína proti covidu bude mít mikročip pro všechny“, šlo o jasnou ironii. Jenže v éře sociálních sítí, kde se nadsázka snadno ztrácí a vtipy žijí vlastním životem, se tahle hláška vymkla kontrole. Lidé si ji začali přeposílat, sdílet a co hůř – brát ji vážně. A tak se z absurdního bonmotu stal jeden z nejrozšířenějších konspiračních narativů pandemie.
Mohou běžné respirační infekce jako chřipka nebo COVID-19 znovu „probudit“ rakovinu?
Nová studie publikovaná v časopise Nature ukazuje, že zcela zásadně – alespoň u rakoviny prsu.
Očkování a autismus? Mnohokrát vyvrácený mýtus. Další studie ukazuje, že příčiny leží jinde – už v raném vývoji mozku
Nový výzkum přináší důležité poznatky o tom, jak některé poruchy vývoje mozku, včetně autismu, vznikají už v raných fázích vývoje plodu. Vědci studovali lidské nervové kmenové buňky (NSC), tedy buňky, ze kterých se později vyvíjejí různé typy mozkových buněk, a zjišťovali, kdy a jak se u nich projevují geny spojené s různými vývojovými a psychiatrickými poruchami.
Odolné kmeny salmonely zachyceny v rámci dohledu nad drůbežím masem
Nová studie vědců ze Státní univerzity v Severní Karolíně upozorňuje na pokračující šíření multirezistentních (MDR) kmenů salmonely v drůbežím mase prodávaném v maloobchodu. Vědci analyzovali 132 izolátů Salmonella enterica ze vzorků prodávaných v Severní Karolíně mezi lety 2020 a 2024 a zjistili, že 14 z nich bylo odolných vůči třem a více skupinám antibiotik. Tyto kmeny nesly gen blaCTX-M-65, který je spojován s obtížně léčitelnými infekcemi.
Po troskách bývalého světa
Svět se po roce 2000 dost změnil. Nestabilní krajiny se staly ještě nestabilnějšími. Staří diktátoři byli mrtví, noví se hlásili o vládu po jednotlivcích i skupinách a části světa vřely. Rodily se nové pořádky na troskách starých pravidel, co ale nedávaly smysl už předtím. A do toho všeho jezdili novináři.
Byli jsme tam a budem možná zas
Zážitkových průvodců, kdy někdo někam jel a pak o tom něco napsal, není úplně málo. Od nejslavnějších autorů, kteří si na tomto žánru vyrobili popularitu a široké publikum až po drobné cestovatele, kteří pocestovali i s rodinou a pak vytěžili knihu.
Expozice Vlaku Lemkin propojuje dějiny s dnešními výzvami
Vzdělávací projekt Vlak Lemkin, který šíří osvětu o historii i prevenci genocid, bude na podzim pokračovat s novými tématy. Zájemci se dozvědí i o genocidě Rohingů v Barmě nebo masakru v bosenské Srebrenici. Speciálně upravené vagóny s multimediální expozicí o genocidách 20. století za dva roky fungování projektu navštívilo více než 23.000 lidí, z toho asi 7700 byli žáci základních a středních škol. Zástupci projektu o tom včera informovali v tiskové zprávě.