Blog & Podcast by Pepik Hipik & Knižní kočka
Dobrodružství poznávání
Dengue, způsobené virem přenášeným kousnutím samičky komára Aedes aegypti a v menší míře komára Aedes albopictus, je akutní onemocnění charakterizované především vysokou horečkou, bolestmi těla a zarudnutím kůže.
Netuberkulózní mykobakterie nejsou nic výjimečného. Vyskytují se ve vodních systémech, půdě a prachu po celém světě, mnoho lidí se s nimi setká a mnohým nezpůsobují žádné škody.
Včera večer ve 21:23 (16. března 2024) došlo na poloostrově Reykjanes k další erupci. Puklina, ze které vytéká láva se otevřela ve stejné oblasti jako 8. února, tedy mezi kopci Hagafell a Stóra-Skógfell a je dlouhá přibližně 3.5km. Podle odborníka na přírodní hrozby Bjarki Kaldalóns Fris (IMO – Islandský meteorologický institut) je erupce výjimečná tím, že jí předcházela velmi slabá seismická aktivita a nebylo možné ji s dostatečným předstihem předpovědět. Evakuace termálních lázní Modrá laguna a Grindavíku probíhala až po jejím počátku. Včerejší erupce je doposud nejmohutnější ze všech v dané oblasti. Láva proudí přibližně rychlostí 1.5km/h a blíží se k ochranným bariérám, které na severu chrání město Grindavík. To je kompletně evakuováno. Podle islandského meteorologického institutu je možné, že láva doputuje až k moři východně od Grindavíku pokud erupce výrazně nezeslábne.
Hned dvěma světovými unikáty se může pochlubit milovická rezervace velkých kopytníků v bývalém vojenském prostoru Milovice. Díky využívání zkušeností ze zahraničí se stala první rezervací na světě, kde se vyskytují všechny tři klíčové skupiny velkých kopytníků Evropy, tedy zubr evropský, divoký kůň a zpětně šlechtěný pratur. Kromě toho je v současnosti jediným místem na světě, kde se prokazatelně vyskytuje vzácný korýš hrotnatka neočekávaná. Tento druh perloočky objevili překvapení vědci v loňském roce při výzkumu tůní, které svojí činností udržují právě velcí kopytníci.
Od 1. ledna do 31. prosince 2023 nahlásilo 23 zemí do Evropského systému dozoru (TESSy) celkem 2 361 případů spalniček, přičemž nejvíce případů nahlásilo Rumunsko (1 755), Rakousko (186), Francie (118), Německo (82), Belgie (69), Itálie (44), Polsko (37), Španělsko (13) a Švédsko (11). Zbývající země s hlášenými případy (Chorvatsko, Česko, Dánsko, Estonsko, Finsko, Maďarsko, Irsko, Lotyšsko, Lichtenštejnsko, Litva, Nizozemsko, Norsko, Portugalsko a Slovensko) hlásily v roce 2023 méně než 10 případů.
Chtěli byste přístup k pečlivě zpracovanému výběru špičkových předmětů z Fakulty elektrotechnické a Fakulty informačních technologií ČVUT a Matematicko-fyzikální fakulty a Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy? Máte chuť rozšířit své technické znalosti a dovednosti? Chcete také porozumět etickým a bezpečnostním důsledkům umělé inteligence a strojového učení a jejich uplatňování v praxi?
Evropské centrum pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC) zveřejnilo své nejnovější výroční epidemiologické zprávy, které osvětlují stav pohlavně přenosných infekcí v Evropské unii/Evropském hospodářském prostoru (EU/EHP).
Zjištění odhalují znepokojivý nárůst případů syfilis, kapavky a chlamydií, což ukazuje na naléhavou potřebu zvýšit povědomí o přenosu pohlavně přenosných infekcí a na nutnost posílit důslednou prevenci, přístup k testování a účinnou léčbu, aby bylo možné řešit tento problém v oblasti veřejného zdraví.
Brněnští botanici objevili při výzkumu rostlinného genomu překvapivý trend. Na základě předchozích studií očekávali, že velikost genomu, která zásadně ovlivňuje růst rostlin, se bude zvětšovat od rovníku k pólům. Výzkum ale ukázal významné rozdíly mezi severní a jižní polokoulí, které jsou dány tím, jak velikost genomu ovlivňuje rozšíření rostlin ve vztahu k místnímu klimatu.
Tak dlouho moderní společnost považovala tuberkulózu (TBC) za „nemoc minulosti“, až se z ní stala choroba, která připraví o život víc lidí než virus HIV a stává se stále hůř léčitelnou. V minulosti přitom nákaze podléhala až polovina nakažených a jde o nemoc, kterou lidé trpí už stovky tisíc let.
Hořavky jsou ryby s výjimečným způsobem rodičovství. Podobně jako kukačky, které snášejí vejce do cizích hnízd, také hořavky kladou vajíčka k jinému druhu – k mlžům. Jikry se uvnitř mlže vylíhnou po jednom či dvou dnech, přetočí se kolem žloutkového váčku, prorazí vaječný obal a speciální kotvičkou se uchytí v žaberním aparátu hostitele. Unikátní způsob vývoje embrya popsal mezinárodní tým Martina Reicharda z Ústavu biologie obratlovců AV ČR v článku uveřejněném v časopise americké akademie věd PNAS.
Blog & Podcast by Pepik Hipik & Knižní kočka