Blog & Podcast by Pepik Hipik & Knižní kočka
Dobrodružství poznávání
Od vnějšího ucha až po sluchový nerv. Nový kompletní počítačový model ucha, který vyvinuli badatelé z Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR, umožní neinvazivně zkoumat sluch savců včetně člověka, a to v nebývalé šíři. Pomoci má nejen k lepšímu poznání lidského ucha, ale i ke zdokonalení sluchových pomůcek. Výsledky výzkumu zveřejnil vědecký časopis Hearing Research.
Vědci shromáždili data, která se týkají úmrtí mladých a zdánlivě zdravých sportovců, za dvacet let. Nepodařilo se jim v nich najít žádný důkaz, který by ukazoval, že covid nebo očkování proti němu nějak zvýšily počet těchto tragických událostí.
Častou konspirační teorií je, že očkování proti covidu vede k úmrtím mladých, jinak zdravých lidí, zejména vrcholových sportovců. Nic takového ale nepotvrdila žádná demografická data – u mladých lidí nedošlo po vakcínách k žádnému skokovému nárůstu úmrtnosti. Ale vyvrátit tyto pověry o sportovcích bylo složitější.
Americká FDA má rozhodnout, zda povolí první využití editace genomu pomocí CRISPR/Cas9 k léčbě srpkovité anémie. Tímto onemocněním trpí celosvětově přes sedm milionů lidí. Americká léková agentura tak čelí rozhodnutí, zda povolit genovou terapii, jež má potenciál pomoci velkému množství pacientů, ale zároveň nejsou ještě plně popsány její dopady a důsledky.
Mladá žena pracující v zařízení na zpracování konopí v Massachusetts, u které se rozvinulo nově vzniklé astma a později zemřela na smrtelný astmatický záchvat, je prvním takovým případem v rozvíjejícím se průmyslu. Vědci se domnívají, že velké množství alergeny nasyceného prachu vytvořeného v těchto zařízeních by mohlo pro pracovníky představovat skutečné nebezpečí.
Průlomová studie projektu SPRINT, financovaného z programu Evropské unie Horizon, odhalila znepokojivou skutečnost: rezidua pesticidů jsou rozšířená jak v zemědělském prostředí, tak v obytném prostředí, což vyvolává obavy o životní prostředí a lidské zdraví.
Tato zjištění, která mají významné důsledky pro rozhodovací orgány Evropské unie, zdůrazňují naléhavou potřebu komplexních regulačních opatření k řešení potenciálně dalekosáhlých dopadů společného výskytu pesticidů.
Adolescenti s depresí mají v krvi vyšší hladiny určitých látek než ti, kteří tímto onemocněním netrpí. Toto zjištění by mohlo pomoci identifikovat dospívající, kteří jsou k depresi náchylnější, a vést k včasnějším intervencím. O novém objevu informuje web New Scientist.
Více než 8 % dospělých ve Spojených státech trpí těžkou depresí a toto procento je vyšší u specifických skupin – zejména u dospívajících a starších dospělých. Deprese je komplexní onemocnění, které zahrnuje mnoho různých genetických složek a rizikových faktorů prostředí. Vědci se snaží pochopit přesné mechanismy v mozku, které odpovídají riziku nebo rozvoji deprese, v naději na včasnější identifikaci a účinnější možnosti léčby.
Léčba chronických ran obvykle vyžaduje, aby lékaři udržovali rány bez bakterií. Nový experimentální obvazový materiál naopak využívá živé bakterie, aby tím podpořil léčbu chronických ran. Když dojde k infekci diabetických vředů či dalších chronických ran, kolonie patogenů často vytváří biofilm. Ten pak do značné míry patogeny chrání před působení antibiotik či dezinfekce.
Pokud se již nacházíte ve středním věku, většina z vás si jistě vzpomíná na dobu, kdy jste mohli jíst tolik, kolik jste chtěli, a nepřibrali jste u toho ani gram tuku navíc. Bohužel s přibývajícím věkem, přibývají obvykle i nadbytečné kilogramy a většina z nás tento efekt přisuzuje zpomalenému metabolismu. Jistě jste minimálně ve vašem okolí již vícekrát zaslechli větu: „Už nespaluju tak, jako dříve.“ Zpomaluje se však náš metabolismus s věkem nebo to není pravda?
Covid proniká do mozku i svalů. Následky pacienty vyřazují z běžného života. V Česku se jim ale nikdo speciálně nevěnuje. V rozhovoru pro Zdravé Zprávy to řekl přednosta Plicní kliniky LF UK a FN v Hradci Králové Vladimír Koblížek.
V nové studii vědci z Beth Israel Deaconess Medical Center (BIDMC) vrhli nové světlo na klíčové buněčné procesy, které se podílejí na progresi Parkinsonovy choroby. Výzkum je publikován v časopise Nature Communications.
Blog & Podcast by Pepik Hipik & Knižní kočka