Primárním cílem nutričních doporučení je odstranit rizikové faktory kardiovaskulárních onemocnění, a tak snížit výskyt prvních nebo opakujících se klinických příhod, jako např. ischemické choroby srdeční, ischemické CMP a ischemické choroby dolních končetin.
Dlouhodobě testuje mentální schopnosti zejména u seniorů a včas podchytí zhoršení, které se jinak těžko rozpozná – tak funguje revoluční mobilní aplikace Cogni Trainee, na jejímž vývoji spolupracovali čeští odborníci v oblasti neurověd.
Technologická novinka může pomoci rozpoznat příznaky, které mohou být známkou nastupujícího neurodegenerativního onemocnění. Pomocí strojového učení a matematických modelů testuje paměť, řeč, pozornost, prostorovou orientaci a rozhodování. Pokud by se díky Cogni Trainee onemocnění zachytilo v rané fázi a člověk by se včas dostal do lékařské péče, nemoc by se výrazně zpomalila a člověk by zůstal déle samostatný a nezávislý.
Mikrobiální rezistence vůči antibiotikům je v dnešní době přímou příčinou úmrtí asi 1,3 milionů lidí ročně. Rezistence se šíří kvůli užívání antibiotik, které působí jako mocný selekční faktor. Pokud jsou antibiotika užívána zbytečně, situaci to zhoršuje.
Velký význam pro prevenci šíření rezistencí mají testy, které zjišťují, jak je konkrétní patogen citlivý na antibiotika. Takové testy již existují, ale jsou velmi pomalé. Typicky trvají přes 20 hodin. Proto je velká poptávka po rychlých testech rezistencí, aniž by ale rezignovaly na spolehlivost.
Dr. Fang Liu ve své dřívější práci identifikovala nový cíl pro léčbu roztroušené sklerózy (RS). Na základě těcho zjištění nyní vytvořila se svým týmem malou molekulovou sloučeninu, která je účinná na dvou různých zvířecích modelech RS.
RS je progresivní neurologické onemocnění, které v současné době nelze vyléčit. Je spojena s celou řadou vysilujících příznaků, včetně problémů s koordinací, poznáváním, svalovou slabostí a depresí. Z neznámých důvodů je častější v severních zeměpisných šířkách a více než dvakrát častější u žen.
Omeprazol je inhibitor protonové pumpy používaný při poruchách trávení, „překyselení žaludku“, žaludečních vředech atd. Nový výzkum ukazuje, že kurkumin, sloučenina obsažená v kurkumě může být v tomto ohledu účinný stejně.
O kurkuminu se již dlouho předpokládá, že má antimikrobiální i protizánětlivé účinky. Je to antioxidant, v doplňcích stravy se také propaguje k regeneraci jater. V Asii se při poruchách trávení používá již tradičně. Dále se pokládá např. za analgetikum, takže díky množství pozitivních účinků jde o látku málem zázračnou, srovnatelnou řekněme s resveratrolem (a v obou případech rovněž platí, že ale ne všechny deklarované efekty jsou dostatečně vědecky prokázány).
Sychravé podzimní počasí přivodí mnohým z nás nepříjemné zdravotní komplikace v podobě rýmy, kašle či virózy. Jak v tomto období nemocem předcházet? Kromě udržování zdravého životního stylu – tedy dostatkem spánku, kvalitní stravou a pravidelným pohybem můžeme naši imunitu posílit také otužováním.
Otužování rozhodně není vyhrazeno pouze pro elitní plavce či vrcholové sportovce. Může se stát běžnou součástí životního stylu těch, kteří si přejí zlepšit své zdraví. Kromě prevence nachlazení má otužování totiž pozitivní vliv i na alergie, vysoký krevní tlak či psychické napětí.
Mezinárodní výzkumný tým, jehož součástí byli vědci z Českého centra pro fenogenomiku a laboratoře transgenních modelů nemocí Ústavu molekulární genetiky AV ČR v centru BIOCEV, odhalil nové poznatky o poruše vývoje zubů (amelogenesis imperfecta), která ovlivňuje zdraví zubů u pacientů s autoimunitním onemocněním. Studie uveřejněná v časopise Nature vrhá světlo na málo známé stavy amelogenesis imperfecta u pacientů s autoimunitním polyglandulárním syndromem typu 1 (APS-1) a celiakií.
Nově vyvinutý lék MitoTam slibuje pokrok v léčbě rakoviny ledvin. V prvních klinických testech se ukázal jako účinný právě proti tomuto onemocnění. Jde o významný průlom, protože onkologové nemají u řady nádorů ledvin k dispozici dostatečně účinnou léčbu.
K prvním klinickým testům MitoTamu spojili síly vědci Akademie věd a Karlovy univerzity pracující ve špičkovém výzkumném centru BIOCEV ve Vestci u Prahy. Neužilův tým testoval lék proti různým typům zhoubných nádorů. Výsledky klinických zkoušek dopadly povzbudivě právě při léčbě rakoviny ledvin. Studie zahrnovala jen malý počet pacientů s tímto závažným onemocněním, takže pro definitivní potvrzení prakticky využitelných léčebných účinků bude zapotřebí provést další, podstatně rozsáhlejší a mnohem náročnější klinické testy. První klinické zkoušky ale svádějí k optimismu.
Většina dětí ve věku 3 až 6 let má strach ze tmy; to je normální vývojová fáze.
Strach se stává fobií – v tomto případě nyktofobií – když začne narušovat každodenní život.
Rodiče a pečovatelé mohou výrazně pomoci fobii vyřešit postupnými behaviorálními intervencemi.
Strach ze tmy je jedním z nejčastějších strachů u dětí. Většina psychologů a dětských psychiatrů by zřejmě potvrdila, že je to normální fáze vývoje. Například ve studii holandských dětí více než 73 procent dětí ve věku 4 až 12 let uvedlo, že mají v noci strach. Z této a dalších studií není jasné, zda jde o strach ze tmy samotné nebo z jiných věcí, které si děti se tmou spojují. Několik studií se snažilo pochopit, jak je to běžné, ale většina studií spojuje „strach“ ze tmy spolu s „fobií“ ze tmy. Je velký rozdíl mezi normálním dětským strachem, i když si zaslouží zásah rodičů, a specifickou fobií.
Seznamte se s Anthrobotem. Kredit: Gizem Gumuskaya, Tufts University.
Pozoruhodné Xenoboty mají důstojné nástupce v podobě Anthrobotů. Tito mnohobuněční bioboti nabízejí fascinující možnosti v praktických aplikacích i ve výzkumu. Přeprogramováním buněčných interakcí se lidské tělo stává oživlou stavebnicí LEGO. Co si postavíme příště?
Možná si vzpomente na pozoruhodné Xenoboty, zombie biostrojky z živých buněk žab drápatek. Postavili je před pár lety v laboratořích Michaela Levina z Tufts University a Joshe Bongarda z University of Vermont. Xenoboty navrhoval superpočítač, později i umělá inteligence a dokázaly leccos. Orientovaly se v bludišti, sbíraly materiál, zaznamenávaly data, léčily si poškození a dokonce zvládly i několik cyklů rozmnožování, pokud měly dost potřebných surovin.