Podcast & blog by Pepik Hipik & Knižní kočka
Dobrodružství poznávání
Conor Browne: Hlavní částí analýz, které provádím, je změna perspektivy, abych dokázal vidět celý obrázek. Zabývám se hlavně širším pohledem na účinky infekčních onemocnění na populaci, spíše než na jednotlivce.
Conor Browne
– prognostik a analytik z Belfastu, konzultant společnosti Biorisk se specializací na kontinuitu podnikání po COVIDu-19
Lidé zde na mé příspěvky často odpovídají: „všichni mí známí, co měli Covid, jsou v pořádku“.
Lidé si už nepamatují, jak ve skutečnosti vypadala pandemie covidu. Ukazuje to nová studie, která zkoumala vzpomínky lidí na dobu lockdownů a začátků vakcinace. Právě to, jestli respondenti podstoupili, nebo nepodstoupili očkování, mělo největší dopad na to, jak si tři roky staré události pamatovali.
V České republice nyní žije zhruba 200 tisíc pacientů s nějakým typem neurodegenerativního onemocnění a odhady pro rok 2050 počítají dokonce až s necelým půl milionem nemocných! Jedná se odhadem o 100 tisíc pacientů s Alzheimerovou chorobou, 30–50 tisíc pacientů s Parkinsonovou nemocí a 5–10 tisíc pacientů s některou formou fronto-temporální lobární neurodegenerace (FTDL).
Jednou z příčin takového nárůstu může být i negativní vliv toxických látek v životním prostředí. Akutně mozek ohrožují i cévní mozkové příhody, které u nás každoročně postihnou přibližně 25 tisíc lidí. Neurologická klinika 1. LF UK a VFN hraje klíčovou roli ve výzkumu neurologických onemocnění. Programově se zabývá výzkumem řeči a dalších příznaků, které vzniku neurodegenerativních poruch přecházejí.
Výzkumný tým vedený odborníky amerického Rensselaer Polytechnic Institute jako první vytvořil pomocí 3D biotisku lidské vlasové folikuly v laboratorně pěstované lidské kůži. Je to vůbec poprvé kdy byly vlasové folikuly, které jsou významné pro hojení a funkci kůže, vytvořeny technologicky.
Výsledky výzkumu mají slušný potenciál pro regenerativní medicínu nebo třeba testování nových léků a kosmetických přípravků. Do 3D tisku plnohodnotné náhradní kůže ale prý ještě bohužel schází několik let.
Od vnějšího ucha až po sluchový nerv. Nový kompletní počítačový model ucha, který vyvinuli badatelé z Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR, umožní neinvazivně zkoumat sluch savců včetně člověka, a to v nebývalé šíři. Pomoci má nejen k lepšímu poznání lidského ucha, ale i ke zdokonalení sluchových pomůcek. Výsledky výzkumu zveřejnil vědecký časopis Hearing Research.
Vědci shromáždili data, která se týkají úmrtí mladých a zdánlivě zdravých sportovců, za dvacet let. Nepodařilo se jim v nich najít žádný důkaz, který by ukazoval, že covid nebo očkování proti němu nějak zvýšily počet těchto tragických událostí.
Častou konspirační teorií je, že očkování proti covidu vede k úmrtím mladých, jinak zdravých lidí, zejména vrcholových sportovců. Nic takového ale nepotvrdila žádná demografická data – u mladých lidí nedošlo po vakcínách k žádnému skokovému nárůstu úmrtnosti. Ale vyvrátit tyto pověry o sportovcích bylo složitější.
Americká FDA má rozhodnout, zda povolí první využití editace genomu pomocí CRISPR/Cas9 k léčbě srpkovité anémie. Tímto onemocněním trpí celosvětově přes sedm milionů lidí. Americká léková agentura tak čelí rozhodnutí, zda povolit genovou terapii, jež má potenciál pomoci velkému množství pacientů, ale zároveň nejsou ještě plně popsány její dopady a důsledky.
Mladá žena pracující v zařízení na zpracování konopí v Massachusetts, u které se rozvinulo nově vzniklé astma a později zemřela na smrtelný astmatický záchvat, je prvním takovým případem v rozvíjejícím se průmyslu. Vědci se domnívají, že velké množství alergeny nasyceného prachu vytvořeného v těchto zařízeních by mohlo pro pracovníky představovat skutečné nebezpečí.
Průlomová studie projektu SPRINT, financovaného z programu Evropské unie Horizon, odhalila znepokojivou skutečnost: rezidua pesticidů jsou rozšířená jak v zemědělském prostředí, tak v obytném prostředí, což vyvolává obavy o životní prostředí a lidské zdraví.
Tato zjištění, která mají významné důsledky pro rozhodovací orgány Evropské unie, zdůrazňují naléhavou potřebu komplexních regulačních opatření k řešení potenciálně dalekosáhlých dopadů společného výskytu pesticidů.
Adolescenti s depresí mají v krvi vyšší hladiny určitých látek než ti, kteří tímto onemocněním netrpí. Toto zjištění by mohlo pomoci identifikovat dospívající, kteří jsou k depresi náchylnější, a vést k včasnějším intervencím. O novém objevu informuje web New Scientist.
Více než 8 % dospělých ve Spojených státech trpí těžkou depresí a toto procento je vyšší u specifických skupin – zejména u dospívajících a starších dospělých. Deprese je komplexní onemocnění, které zahrnuje mnoho různých genetických složek a rizikových faktorů prostředí. Vědci se snaží pochopit přesné mechanismy v mozku, které odpovídají riziku nebo rozvoji deprese, v naději na včasnější identifikaci a účinnější možnosti léčby.
Podcast & blog by Pepik Hipik & Knižní kočka