Blog & Podcast by Pepik Hipik & Knižní kočka
Dobrodružství poznávání
Pylová sezóna je letos v Česku poměrně silná a dává zabrat všem, kdo trpí pylovými alergiemi. Alergici často popisují zhoršení potíží – silné kýchání, pálení očí, rýmu nebo i dušnost. V některých dnech je pylová zátěž tak vysoká, že může omezovat běžné denní fungování.
Každý třetí Čech se trápí s pylovou alergií. Nejčastěji se alergici během pylové sezóny potýkají s kýcháním a rýmou – tyto potíže trápí téměř 9 z 10 dotázaných. Více než 7 z 10 pak uvádí svědění očí, zatímco kašel a dušnost se objevují u zhruba každého třetího. Únava, která často doprovází dlouhodobý kontakt s alergeny, postihuje přibližně čtvrtinu alergiků. Ukázal to průzkum společnosti Stiebel Eltron, který probíhal mezi 1037 respondenty ve věku 18 až 65 let prostřednictvím aplikace Instant Research agentury Ipsos.
Uprostřed rostoucího počtu ohnisek, včetně rozsáhlého výskytu v západním Texasu, oznámilo americké Centrum pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) ve svém týdenním přehledu dalších 88 případů spalniček. Celkový počet případů v zemi tak vzrostl na 800.
Toto onemocnění kůže, někdy též označované jako atopická dermatitida, nebo syndrom atopické dermatitidy, je chronické, velice často podmíněné geneticky. Přestože se častěji vyskytuje u dětí (až 20 %), může jím být postižena i populace dospělých. V závislosti na rozsahu a míře projevů má nejen primární dopad na zdraví jedince, může mít i dopad na osobní, profesní a společenský život. Mimo dermatologů spolupracují na diagnostice a léčbě atopické dermatitidy i lékaři z dalších oborů, jako jsou alergologové, imunologové, mikrobiologové a psychologové.
Infekce spalničkami není jen „běžné dětské onemocnění“. Vědci potvrzují, že virus spalniček dokáže zničit část naší imunitní paměti. Tělo pak zapomene, jak bojovat s nemocemi, které už jednou překonalo nebo proti kterým bylo očkované. Tento stav se nazývá „imunitní amnézie“ a může trvat i několik let.
👉Mezinárodní klinická studie vedená Národním centrem pro rakovinu v Singapuru zjistila, že užívání aspirinu po standardní léčbě rakoviny tlustého střeva a konečníku nepřináší významný přínos při prevenci návratu nemoci.
Dlouhodobý pobyt ve vysokohorském prostředí s nízkým obsahem kyslíku pomáhá chránit srdce. Srdeční buňky v takovém prostředí aktivují proteiny, jako je například HIF-1α, které nastartují molekulární mechanismy k obraně. Tým z Fyziologického ústavu Akademie věd ČR zjistil, že přítomnost proteinu HIF-1α je klíčová pro aktivní odstraňování nefunkčních či nadbytečných mitochondrií, tj. buněčných továren na energii. Odhalil tak nový buněčný mechanismus, který pomáhá ochránit srdce před důsledky akutního infarktu myokardu.
Většina léčebných postupů, které se dnes používají na ochranu před Alzheimerovou chorobou, se zaměřuje na amyloidní plaky a sešmodrchané proteiny tau, které se hromadí v mozku – ať už jako samotná příčina nemoci, nebo jako její průvodní jev.
Podle nové zprávy Americké onkologické společnosti (American Cancer Society) postihují některé druhy nádorových onemocnění stále častěji dospělé v mladém a středním věku, zejména pak ženy. Úsilí v oblasti veřejného zdraví se v USA ale soustředí spíše na osoby s vyšším rizikem a starší obyvatele. Na zprávu upozornil deník The New York Times.
Vědci z Univerzity v Montrealu a jejího Institutu pro výzkum imunologie a rakoviny (IRIC) pracují na rozsáhlém projektu vývoje léků zaměřených na léčbu vysoce rizikové leukémie u dětí. Cílem je objevit cílené terapie, které by mohly být efektivnější a méně zatěžující než současná léčba.
Blog & Podcast by Pepik Hipik & Knižní kočka