Podcast & blog by Pepik Hipik & Knižní kočka
Dobrodružství poznávání
Mezinárodní výzkumný tým, jehož součástí byli vědci z Českého centra pro fenogenomiku a laboratoře transgenních modelů nemocí Ústavu molekulární genetiky AV ČR v centru BIOCEV, odhalil nové poznatky o poruše vývoje zubů (amelogenesis imperfecta), která ovlivňuje zdraví zubů u pacientů s autoimunitním onemocněním. Studie uveřejněná v časopise Nature vrhá světlo na málo známé stavy amelogenesis imperfecta u pacientů s autoimunitním polyglandulárním syndromem typu 1 (APS-1) a celiakií.
Nově vyvinutý lék MitoTam slibuje pokrok v léčbě rakoviny ledvin. V prvních klinických testech se ukázal jako účinný právě proti tomuto onemocnění. Jde o významný průlom, protože onkologové nemají u řady nádorů ledvin k dispozici dostatečně účinnou léčbu.
K prvním klinickým testům MitoTamu spojili síly vědci Akademie věd a Karlovy univerzity pracující ve špičkovém výzkumném centru BIOCEV ve Vestci u Prahy. Neužilův tým testoval lék proti různým typům zhoubných nádorů. Výsledky klinických zkoušek dopadly povzbudivě právě při léčbě rakoviny ledvin. Studie zahrnovala jen malý počet pacientů s tímto závažným onemocněním, takže pro definitivní potvrzení prakticky využitelných léčebných účinků bude zapotřebí provést další, podstatně rozsáhlejší a mnohem náročnější klinické testy. První klinické zkoušky ale svádějí k optimismu.
Strach ze tmy je jedním z nejčastějších strachů u dětí. Většina psychologů a dětských psychiatrů by zřejmě potvrdila, že je to normální fáze vývoje. Například ve studii holandských dětí více než 73 procent dětí ve věku 4 až 12 let uvedlo, že mají v noci strach. Z této a dalších studií není jasné, zda jde o strach ze tmy samotné nebo z jiných věcí, které si děti se tmou spojují. Několik studií se snažilo pochopit, jak je to běžné, ale většina studií spojuje „strach“ ze tmy spolu s „fobií“ ze tmy. Je velký rozdíl mezi normálním dětským strachem, i když si zaslouží zásah rodičů, a specifickou fobií.
Pozoruhodné Xenoboty mají důstojné nástupce v podobě Anthrobotů. Tito mnohobuněční bioboti nabízejí fascinující možnosti v praktických aplikacích i ve výzkumu. Přeprogramováním buněčných interakcí se lidské tělo stává oživlou stavebnicí LEGO. Co si postavíme příště?
Možná si vzpomente na pozoruhodné Xenoboty, zombie biostrojky z živých buněk žab drápatek. Postavili je před pár lety v laboratořích Michaela Levina z Tufts University a Joshe Bongarda z University of Vermont. Xenoboty navrhoval superpočítač, později i umělá inteligence a dokázaly leccos. Orientovaly se v bludišti, sbíraly materiál, zaznamenávaly data, léčily si poškození a dokonce zvládly i několik cyklů rozmnožování, pokud měly dost potřebných surovin.
Střevo je svalová trubice, která dosahuje značných rozměrů. Celková délka střeva je asi sedm metrů. Obzvláště pozoruhodná je vnitřní struktura tenkého střeva. Jeho vnitřní stěna se totiž vyznačuje velkým množstvím tenkých a dlouhých výběžků – tzv. klků, které mnohonásobně zvětšují vnitřní povrch této části trávicího traktu. Živiny se tak mohou vstřebávat daleko účinněji, než kdyby byl povrch hladký. Kdyby se vnitřní povrch tenkého střeva dal „narovnat“, odpovídal by ploše asi 200 metrů čtverečních.
V Číně došlo k uvolněním proticovidových opatřeních, a tak se očekávalo, že vzroste počet respiračních onemocnění. Podle epidemiologů je ale neobvyklý vysoký nárůst zápalu plic. V Pekingu se plní nemocnice dětmi nakaženými hlavně bakterií Mycoplasma pneumoniae, která infikuje plíce. Zápal plic se navíc začíná šířit i v Evropě.
Vědci z univerzity v Sydney objevili v lidských plicích protein, který blokuje nákazu virem SARS-CoV-2 a vytváří v těle přirozenou ochrannou bariéru proti nemoci covid-19. Podle autorů otevírá práce zcela novou oblast imunologického výzkumu obrany proti covidu. Současně nabízí farmaceutickému průmyslu slibnou cestu k vývoji nových léků, které by zabránily virovým infekcím způsobeným koronaviry nebo se vypořádaly s fibrózou plic.
Vědci z University of Virginia School of Medicine zjistili, jak Lactobacillus, bakterie nacházející se ve fermentovaných potravinách a jogurtech, pomáhají tělu zvládat stres a mohou pomoci předcházet depresi a úzkosti. Zjištění ze studie (publikováné v časopise Brain, Behavior and Immunity) otevírají dveře novým terapiím k léčbě úzkosti, deprese a dalších stavů duševního zdraví.
O marihuaně se někdy mluví jako o droze, která by mohla nahrazovat užívání silnějších návykových látek, které způsobují mnohem závažnější problémy. Teď ale rozsáhlá studie ukázala, že se taková očekávání nemohou naplnit – marihuana totiž takhle nefunguje.
Pouze korelace, nebo i kauzalita? V údajích Úřadu pro sčítání lidu, na které upozornil americký deník The New York Times, se objevuje znepokojivý nárůst počtu Američanů hlásících vážné kognitivní problémy, což představuje nejvyšší čísla za posledních 15 let. Růst, který je zvlášť patrný u dospělých ve věku od 20 do 50 let, přiměl výzkumníky pátrat po příčinách tohoto znepokojivého trendu. Čísla, patrně ovlivněná nástupem pandemie covidu-19, odhalují, že zhruba jeden milion pracujících dospělých nyní přiznává „závažné obtíže“ s myšlením, soustředěním nebo rozhodováním.
Podcast & blog by Pepik Hipik & Knižní kočka