Podcast & blog by Pepik Hipik & Knižní kočka
Dobrodružství poznávání
Moderní děti se stále častěji vyskytují v digitálních světech. Žádné generace v minulosti něco takového nezažily, proto vědce zajímá, jak se taková zkušenost na dětech projevuje.
Děti narozené po roce 2000 prožívají začátek svého života obklopené digitálními technologiemi. Vědce logicky zajímá, jaké změny to působí – ať už k lepšímu, nebo k horšímu.
Tato nemoc, nazývaná subakutní sklerotizující panencefalitida (SSPE), se zřejmě bude v následujících letech objevovat častěji, protože stále více rodičů odmítá své děti proti spalničkám očkovat. Onemocnění se vyskytuje přibližně u 1 z 10 000 případů spalniček. Vědci nyní studovali případ muže, který následkům SSPE podlehl. Pacient se spalničkami nakazil v dětství. Podle vědců z Mayo Clinic trvalo několik let, než se virus dostal do mozku, kde zmutoval a způsobil smrtelné onemocnění.
Navzdory slibným výsledkům imunoterapie se mnoho druhů rakoviny nedaří léčit, včetně více než 80 % nejpokročilejších druhů rakoviny prsu. A u mnoha pacientek, které na léčbu reagují, se nakonec stejně objeví metastázy. Nový výzkum Stanfordovy univerzity a Arc Institute odhalil lepší způsob, jak předvídat a zlepšit reakce pacientů.
Tým vedený Lingyin Li, docentkou biochemie na Stanfordu a hlavní výzkumnicí ústavu Arc, zjistil, že protein zvaný ENPP1 funguje jako vypínač, který řídí schopnost rakoviny prsu odolávat imunoterapii i metastazovat.
Za poslední měsíc zemřelo v Česku na covid 230 lidí, tedy v průměru k 8 denně. Kolem tisíce lidí je v nemocnici, z toho stovka lidí na JIP nebo ÚPV/ECMO. Přičemž stát zaplatí za týden hospitalizace na JIP statisíce korun, nepočítaje náklady na léčbu postcovidu u těch, kteří jím budou trpět (5-10 % infikovaných).
Šetří čas strávený v laboratoři a zároveň zprostředkuje podrobné informace o dějích třeba v nádorech nebo zánětech. Nový software, který vyvinuli vědci z Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR ve spolupráci s kolegy z univerzity v německém Münsteru, výrazně urychluje a zjednodušuje popis chemických látek v tkáních. Nástroj umožňuje badatelům molekuly s jistotou identifikovat i zobrazovat jejich přítomnost v orgánech. Článek vyšel v prestižním vědeckém časopise Nature Communications.
Pokud se omezí čas strávený na sociálních sítích, zlepší se pracovní výkonnost. To je výsledek německého psychologického experimentu, který se snažil prokázat, jak se mění lidské duševní zdraví v závislosti na množství času stráveného na sítích.
Vědci testovali po dobu jednoho týdne, jaký vliv má dopad sledování nebo nesledování sociálních médií. Ukázalo se, že k výrazné změně stačilo snížit dobu jejich užívání o pouhých třicet minut denně. Vedlo to ke zlepšení duševního zdraví, spokojenosti s prací, ale i s pracovním nasazením účastníků. Výzkum vedla Julia Brailovskaia z Centra pro výzkum a léčbu duševního zdraví na univerzitě v německé Bochumi.
Infekce vyvolaná koronavirem SARS-CoV-2 se v naší populaci nadále běžně vyskytuje. Nicméně oproti předchozím pandemickým rokům se její obraz významně změnil, což je dáno řadou faktorů. Významnou roli tak hraje, vedle snížení agresivity, dnes převažující virové varianty omikron, promoření i proočkování většiny naší populace. Tato fakta zásadním způsobem ovlivňují rozhodnutí o zahájení i výběru protivirové terapie, což se odráží ve výsledcích studií publikovaných v posledním roce. V této souvislosti jde především o dvě ambulantně používaná perorální antivirotika: ritonavir/nirmatrelvir a molnupiravir. Další možností ambulantně podávané protivirové terapie je intravenózní remdesivir, jehož aplikace je však možná pouze v lůžkových zdravotnických zařízeních, což ale v současnosti nabízí jen menší počet našich nemocnic.
Obdržení alespoň jedné dávky vakcíny COVID-19 před první infekcí je silně spojeno se sníženým rizikem rozvoje stavu po prodělání onemocnění covid19, běžně známého jako long covid, uvádí studie zveřejněná v The BMJ.
Zjištění založená na údajích více než půl milionu dospělých ve Švédsku ukazují, že neočkovaní jedinci měli téměř čtyřikrát vyšší pravděpodobnost onemocnění long covidem, než ti, kteří byli očkovaní před první infekcí. Vědci zdůrazňují, že z těchto důkazů nelze přímo odvodit kauzalitu, ale tvrdí, že jejich výsledky „zdůrazňují důležitost primárního očkování proti COVID-19 pro snížení zátěže long covidem v populaci“.
Výzkumný tým vedený vědci ze City University of Hong Kong a University of Hong Kong oznámil pokrok v léčbě poranění míchy pomocí geneticky modifikovaných lidských nervových kmenových buněk. Ukázalo se, že specifická modulace genové exprese na určitou úroveň v hNSC (human neural stem cells) může účinně podpořit rekonstrukci poškozených nervových obvodů a obnovit pohybové funkce, což nabízí velký potenciál pro terapii u pacientů s poraněním míchy.
Světová zdravotnická organizace (WHO) obvinila tabákový průmysl, že ve svých marketingových kampaních vědomě šíří falešné informace o elektronických cigaretách a cílí je na děti. Tabákové firmy podle WHO financují a pouštějí do světa falešné důkazy, aby podpořily své argumenty, že tyto výrobky jsou méně škodlivé. WHO požaduje, aby jednotlivé státy zavedly přísnější regulaci elektronických cigaret.
Podcast & blog by Pepik Hipik & Knižní kočka