Podcast & blog by Pepik Hipik & Knižní kočka
Dobrodružství poznávání
Tým vědců z Case Western Reserve University School of Medicine poskytl nový pohled na nebezpečí, které některé běžné chemikálie v domácnosti představují pro zdraví mozku. Naznačují, že chemické látky, které se nacházejí v celé řadě předmětů, od nábytku po vlasové přípravky, mohou souviset s neurologickými onemocněními, jako je roztroušená skleróza a poruchy autistického spektra.
MANILA, Filipíny – Ministerstvo zdravotnictví (DOH) nadále monitoruje případy pertuse neboli černého kašle na Filipínách, neboť od začátku letošního roku zaznamenalo celkem 49 úmrtí.
K 23. březnu DOH zaznamenalo nejméně 862 případů, z nichž většina pochází z Mimaropy (187), z metropole Manily (158), ze středního Luzonu (132), ze středního Visayasu (121) a ze západního Visayasu (72). Z celkového počtu případů pertuse bylo 79 % mladších 5 let. Nejméně 66 procent těchto malých dětí nebylo očkováno nebo nebyla známa jejich očkovací historie. Dospělí ve věku 20 let a více představují pouze 4 procenta případů, uvedlo DOH.
Pokud se chystáte na delší túru, přibalte si do batohu vteřinové lepidlo. Řezné rány „sešívá“ stejně dobře, jako slepuje rozbité věci.
Lepidlo ve všech jeho podobách je dnes běžnou součástí každé domácnosti. Pomocí toho vteřinového slepujeme nejrůznější věci, které se rozbily. Můžeme ale postupovat stejně i v případě, že tou „rozbitou věcí“ jsme my sami? Odpověď je ano, můžeme. Vteřinové lepidlo otevřenou ránu hygienicky uzavře a my můžeme dokončit túru, nebo bezpečně dojít k nejbližšímu lékaři. Kromě skutečné soupravy šití neexistuje nic, co by se pro tuto práci hodilo lépe.
Neustále dochází k exponenciálnímu vzestupu počtu případů pertuse. Nemoc se šíří po celé Evropě. Od ledna 2024 již máme kumulativně hlášeno přes 3 tisíce případů, v roce 2024 tak můžeme očekávat nárůst klidně až k 10 tisícům případů. Nejvyšší výskyt je ve věkových kategoriích 15-19 let a hned za nimi jsou malé děti do 12 měsíc věku a adolescenti. I včas očkovaný kojenec nezíská plnou ochranu dříve něž kolem 6 měsíců věku. V Rakousku v březnu zemřelo měsíční dítě na pertusi.
Jsou různé cesty, jak se parazit dostane do lidského těla. Nejčastěji je to kontaminovaná potrava nebo voda, ale existují tací, kteří se dokáží provrtat pokožkou. Poté migrují tělem, krevním oběhem a mohou se dostat až do mozku. Jsou jednotky parazitů, které cílí na mozek primárně, ale je to spíše vzácnost, řekl v rozhovoru s ČTK parazitolog Roman Kuchta z Parazitologického ústavu Biologického centra Akademie věd ČR.
V každém krajském městě sbírali vědci klíšťata v parcích a zjišťovali, nakolik jsou pro člověka nebezpečná. Nyní vyhodnotili výsledky za loňskou sezonu a vyplynulo z nich, že klíšťata v městských parcích jsou infikovaná víc než ta v přírodě.
U každého čtvrtého klíštěte byly nalezeny bakterie způsobující lymeskou borreliózu. V řadě parků pak bylo borrelií infikováno i více než 30 % klíšťat.
Nová vakcína dodává molekuly zacílené na nádor přímo do lymfatických uzlin. Tam aktivuje T buňky, imunitní buňky, které hrají kritickou roli v reakci těla v boji s nemocí.
84 procent všech účastníků studie mělo pozitivní odpovědi T buněk
Myšlenka nové vakcíny proti rakovině spočívala v aktivaci imunitního systému pacienta k boji proti nádorovým buňkám, což by mohlo vést k efektivnějšímu zásahu a prevenci onemocnění. Avšak navzdory rozsáhlému výzkumu a experimentům zůstávaly tyto vakcíny historicky za očekáváním, neboť nedokázaly vyvolat dostatečně silnou imunitní odpověď v klinickém prostředí. Tento nedostatek účinnosti vyvolal potřebu hledat nové strategie a inovativní přístupy k vývoji terapeutických vakcín, které by mohly překonat tyto překážky a přinést naději pacientům trpícím rakovinou.
Evžen Bouřa, Radim Nencka a jejich týmy z Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd ČR (ÚOCHB) vyvinuli látky, které by mohly zastavit virus opičích neštovic. Objev zveřejnili v prestižním vědeckém časopisu Nature Communications.
Slovo „malomocenství“ vyvolává představu biblických morových ran, ale tato nemoc je tu s námi i dnes. Způsobuje ji infekční bakterie a podle Světové zdravotnické organizace je každoročně hlášeno přibližně 200 000 nových případů. Ve Spojených státech je malomocenství zakořeněno již více než sto let v jižních regionech, kde lidé přicházeli do styku s pásovci, což je zásadní prokázaná vazba přenosu ze zvířete na člověka. Nedávná ohniska na jihovýchodě země, zejména na Floridě, však nebyla spojena s kontaktem se zvířaty.
Společnosti Neuralink, zaměřující se na výzkum a vývoj technologií spojených s rozhraním mozek–počítač (BCI), se v rámci klinické studie podařilo implantovat čip do mozku prvnímu člověku. Tímto úkonem se tak firma zařadila k dalším podobným úspěšným projektům (v minulých letech například Braingate).
Podcast & blog by Pepik Hipik & Knižní kočka