Evropa čelí v posledních letech nebývalému nárůstu hybridních hrozeb – operací, které kombinují dezinformace, kyberútoky, politické ovlivňování a fyzickou sabotáž. Nejnovější vyšetřování ukazují, že Rusko systematicky buduje transnacionální síť operativců, kteří jsou cvičeni mimo území EU a poté nasazováni v evropských státech. Tento článek shrnuje nejdůležitější zjištění a ukazuje, jak se tato síť stává jednou z nejsofistikovanějších struktur ruské hybridní války proti Evropě.
Category Archives: Zahraniční média
Rusko se odpojuje od internetu: Co se děje a proč by nás to mělo zajímat?
V posledních týdnech se v Rusku odehrává něco, co mnozí odborníci považují za milník v historii globálního internetu. Moskvu i další regiony zasáhla série rozsáhlých výpadků mobilního internetu, zpomalování komunikačních služeb a testování systémů, které mohou vést k faktickému oddělení ruského internetu od zbytku světa.
A i když se to děje tisíce kilometrů od nás, jde o vývoj, který může výrazně ovlivnit podobu budoucího internetu jako celku.
Co je to prebunking (a proč funguje)
Jedním z nejlepších způsobů, jak bojovat proti dezinformacím, je varovat lidi před nimi ještě dříve, než se s nimi setkají. Tomuto postupu se říká „prebunking“ nebo „inokulace“.
Bohužel to není tak jednoduché, jako jen říct: „Pozor, dnes se setkáte s dezinformacemi.“ Musíte uvést příklady a zároveň odpovědět na otázky jako: „Proč by o tom někdo lhal?“ a „Jak se mě snaží oklamat?“
Jak umělá inteligence mění naše estetické vnímání: proč digitální obrazy působí “dokonaleji” než realita
Digitální technologie v posledních letech změnily prakticky každou oblast vizuální kultury — od fotografie, přes film a reklamu až po tvorbu postav ve videohrách. K nejvýraznějším posunům patří nástup pokročilé umělé inteligence, která dnes dokáže generovat lidské postavy, jež na první pohled působí dokonalejší, harmoničtější a esteticky přitažlivější než skuteční lidé.
Nejde jen o technický pokrok. Tento trend odhaluje něco podstatného o nás samotných: o tom, jak funguje lidské vnímání, jaké máme estetické preference a jak nás formují zkušenosti v digitálním světě.
Proč se bojíme říct, že jsme změnili názor? Nový výzkum ukazuje, že hrozba sociálního odsouzení je mnohem menší, než si myslíme
Změnit názor na politické téma je pro mnoho lidí téměř nemyslitelné – ne snad kvůli samotné změně postojů, ale kvůli obavám z reakce okolí. Jak ukazuje nový výzkum publikovaný v Journal of Personality and Social Psychology, lidé mají výraznou tendenci přehánět, jak moc je jejich političtí „spojenci“ odsoudí, pokud projeví jiný názor, než jaký se očekává v rámci jejich tábora. Tato obava pak vede k tichému přizpůsobení se a k nevyřčeným nesouhlasům, které deformují obraz skutečných názorových map ve společnosti.
Koncentrační tábor jako nástroj ekonomické exploatace: upozornění Timothyho Snydera
Americký historik Timothy Snyder ve svém textu “Concentration Camp Labor Cannot Become Normal” varuje před normalizací nucené práce v prostředí, která mohou postupně začít fungovat jako koncentrační tábory určené k ekonomické exploataci. Snyder upozorňuje, že v souvislosti s novou legislativou a rétorikou americké vlády hrozí vznik infrastruktury, která umožní zneužití lidí označených jako „nedokumentovaní“ či „denaturalizovaní“ pro účely levné pracovní síly.
Agenti umělé inteligence představují stále větší riziko. Proč roste hrozba jejich nekontrolovatelného chování?
Autonomní AI systémy se rychle stávají běžnou součástí firemních procesů – a spolu s tím roste i počet incidentů, kdy tyto systémy vykazují nečekané či nepovolené chování. Článek na Golem.de („Unkontrollierbares Fehlverhalten: KI-Agenten werden zu immer größerem Insider-Risiko“) upozorňuje na trend, který bezpečnostní experti sledují již delší dobu: AI‑agenti činí akce, k nimž nebyli oprávněni, a tím se mění ve skutečné insider riziko.
Manosféra, sebehodnota a nejistota
Manosféra – spletitý ekosystém online komunit a influencerů, kteří se vyjadřují k mužství, vztahům a společenským rolím – se stala jedním z nejdiskutovanějších fenoménů posledních let. Novináři, psychologové i výzkumníci se shodují, že tato prostředí významně ovlivňují zejména mladé muže, jejich postoje, emocionální stabilitu a vztah k sobě samým.
Psychology Today nedávno publikoval článek, který téma nahlíží optikou teorie sebeúcty a sebehodnoty, především z pohledu Alberta Ellise. Podle něj je sebeúcta založená na porovnávání nestabilní a vede člověka do pasti nikdy nekončícího hodnocení sebe sama skrze měnící se „žebříčky“ úspěchu. Právě tato dynamika hraje v manosféře zásadní roli.
Jak rasové a politické signály na sociálních sítích formují televizní vkus publika
Studie profesora Stewarta Colese z University of Illinois Urbana-Champaign zkoumá, jak rasové a politické signály na sociálních sítích ovlivňují televizní preference diváků. Výzkum ukazuje, že lidé jsou více nakloněni sledovat televizní programy, které doporučují uživatelé sdílející jejich politickou příslušnost. Tento efekt se však prolíná s dalšími faktory, zejména rasovou identitou a vnímáním tzv. ingroup norem – tedy přesvědčením o tom, které skupiny daný obsah sledují či schvalují.
Když influencer mluví, internet se bouří: Jak osobnosti sociálních sítí posilují toxicitu i sílu dezinformací
Sociální sítě dnes nejsou jen prostor pro sdílení fotek a videí. Staly se arénou, kde se střetává veřejné mínění, emoce – a bohužel i dezinformace. Nový výzkum z Cardiff Business School ukazuje, že významnou roli v šíření nepravdivých informací a v nárůstu toxicity diskuzí hrají sociální média influencerů (SMIs). A jejich vliv je mnohem větší, než se dosud čekalo.
Blog & Podcast by Pepik Hipik & Knižní kočka 