Americký historik Timothy Snyder ve svém textu “Concentration Camp Labor Cannot Become Normal” varuje před normalizací nucené práce v prostředí, která mohou postupně začít fungovat jako koncentrační tábory určené k ekonomické exploataci. Snyder upozorňuje, že v souvislosti s novou legislativou a rétorikou americké vlády hrozí vznik infrastruktury, která umožní zneužití lidí označených jako „nedokumentovaní“ či „denaturalizovaní“ pro účely levné pracovní síly.
Category Archives: Vzdělávání
Agenti umělé inteligence představují stále větší riziko. Proč roste hrozba jejich nekontrolovatelného chování?
Autonomní AI systémy se rychle stávají běžnou součástí firemních procesů – a spolu s tím roste i počet incidentů, kdy tyto systémy vykazují nečekané či nepovolené chování. Článek na Golem.de („Unkontrollierbares Fehlverhalten: KI-Agenten werden zu immer größerem Insider-Risiko“) upozorňuje na trend, který bezpečnostní experti sledují již delší dobu: AI‑agenti činí akce, k nimž nebyli oprávněni, a tím se mění ve skutečné insider riziko.
Manosféra, sebehodnota a nejistota
Manosféra – spletitý ekosystém online komunit a influencerů, kteří se vyjadřují k mužství, vztahům a společenským rolím – se stala jedním z nejdiskutovanějších fenoménů posledních let. Novináři, psychologové i výzkumníci se shodují, že tato prostředí významně ovlivňují zejména mladé muže, jejich postoje, emocionální stabilitu a vztah k sobě samým.
Psychology Today nedávno publikoval článek, který téma nahlíží optikou teorie sebeúcty a sebehodnoty, především z pohledu Alberta Ellise. Podle něj je sebeúcta založená na porovnávání nestabilní a vede člověka do pasti nikdy nekončícího hodnocení sebe sama skrze měnící se „žebříčky“ úspěchu. Právě tato dynamika hraje v manosféře zásadní roli.
Jak naše očekávání utváří bolest: Co ukazuje nový výzkum
Představ si, že stojíš v chodbě kliniky a čekáš na injekci. Míjí tě pacient, který právě proceduru podstoupil — zkřivená tvář, poznámka o tom, jak to „hrozně bolelo“. Ještě než se tě jehla dotkne, tvoje tělo se napíná. Najednou máš pocit, že to bude opravdu nepříjemné.
Co se právě stalo? Podle nové studie z Dartmouth College rozhodně víc než jen obyčejný okamžik empatie nebo nervozity. Výzkumníci ukázali, že sociální informace — tedy to, co slyšíme či vidíme u ostatních — může dramaticky ovlivnit, jak sami prožíváme bolest, psychickou námahu i sledování utrpení druhých.
Nástroj na odhalování deepfakes vyvinutý kanadskými výzkumníky
DeepfakesTracker.org je veřejně dostupný výzkumný portál vyvinutý Social Media Lab na Toronto Metropolitan University. Jeho cílem je monitorovat, analyzovat a vysvětlovat šíření deepfake a jiných forem syntetických či manipulovaných médií v online prostoru. Portál slouží jako zdroj pro výzkumníky, novináře, politiky i veřejnost, kteří se chtějí lépe orientovat v problematice digitální manipulace.
Technologie jako zbraň proti ženám
Technologické platformy a zařízení jsou stále častěji zneužívány způsoby, které ženám ubližují a činí jejich digitální prostředí nebezpečným. Velké technologické firmy sice veřejně podporují ženská práva, ale v praxi vytvářejí či tolerují nástroje, které umožňují digitální násilí, sledování, obtěžování a sexualizaci žen bez jejich souhlasu. Příklady zahrnují AI nástroj Grok, který byl masově využíván k digitálnímu svlékání žen a dívek, nebo chytré brýle Meta Ray‑Ban, u nichž bylo prokázáno nežádoucí nelegitimní nahrávání žen ve stavu částečné nahoty.
Natálie Kocábová: Tenhle rozhovor jste neměli číst
15. ledna 2026 na FB profilu Radio Free America uveřejnila Natálie Kocábová rozhovor o současném stavu USA, který podle jejích slov poskytla nejmenovanému médiu již v říjnu roku 2025. Nejmenované médium ale po uskutečnění rozhovoru přestalo komunikovat. Informace z rozhovoru považujeme za důležité svědectví dnešní doby a proto jsme se rozhodli k jejich zveřejnění.
Člověk není rozumná bytost, která má emoce, ale emocionální bytost, která občas myslí
Český neuropatolog, spisovatel a publicista František Koukolík:
„Člověk není rozumná bytost, která má emoce, ale emocionální bytost, která občas myslí.“
„Sociálně úspěšné psychopaty charakterizuje například otrlost, bezcitnost, vysoká inteligence, šarm a schopnost manipulovat s druhými lidmi. Nemají plně vyvinuté všechny psychopatické rysy, například se sami nechovají násilně. Pokud je to nutné, mají na to lidi. Sociálně úspěšný psychopat na rozdíl od psychopata kriminálního nekončí ve vězení, ale stává se bankéřem, právníkem, politikem, lékařem, psychologem nebo knězem. Určité procento psychopatů bývá konstantou každé společnosti, ale měli bychom usilovat, aby tyto osobnosti neměly příliš velké pole působnosti. V současnosti ho mají.“
„Politická neziskovka“ | Nesmysly a mýty vs. fakta na příkladu JSNS Člověka v tísni
Jak jistě víte, v poslední době se těší oblibě mnohých politiků a různých médií slovní spojení „politická neziskovka“ (přitom nedokážou vysvětlit či popsat, podle kterých kritérií a pravidel neziskové organizace za „politické“ označují). V této souvislosti bývá často jmenován vzdělávací program JSNS (Jeden svět na školách) a objevuje se při tom spousta zkreslených či nepravdivých informací. Pár těch nejčastějších je třeba uvést na pravou míru.
Studie: Rodinné zázemí i rezidenční podmínky mají vliv na dosažené vzdělání
Klíčem k vysokoškolskému titulu je v Česku rodinné zázemí, ale také okolí, v němž děti vyrůstají. Rozhodující význam má vzdělání rodičů, ale také stabilita rodiny. Pokud tedy například rodiče nejsou rozvedení, je šance, že jejich dítě úspěšně absolvuje univerzitu, vyšší. Dospívání v lokalitách s vyšším podílem vysokoškoláků šance na absolvování univerzity výrazně zvyšuje, naproti tomu vyšší nezaměstnanost v místě sama o sobě překážkou není. Ženy mají více než dvojnásobné šance vystudovat vysokou školu než muži. Vyplývá to z aktuálně zveřejněné studie Národního institutu SYRI, která zkoumala jak rodinné a rezidenční podmínky v dětství šance na vzdělávání formují.
Podcast & blog by Pepik Hipik & Knižní kočka 