Umí odvát smog, toxické látky z fabrik či elektráren i jedovaté plyny šířené teroristy. Od zplodin všeho druhu dokáže vzduch „očistit“ jen vítr. Jak rychle a účinně to zvládá, zkoumají vědci z Ústavu termomechaniky AV ČR v aerodynamickém vzduchovém tunelu v Novém Kníně. Vkládají do něj modely měst či krajiny a pozorují, jak se v nich turbulentní proudění chová. Už takhle prověřili „Staromák“, kovohutě na Příbramsku nebo třeba kravín. O větrných experimentech píšeme v hlavním tématu aktuálního A / Magazínu.
Category Archives: Výzkum
Zdravotní poradna: Očkování proti klíšťové encefalitidě
Odpovídá: MUDr. Jan Dvořák, Lékař Center Očkování a cestovní medicíny Avenier
Octomilka ve službách vědy: Malý hmyz s velkým vlivem
Je to zase tady! Sezóna malých mušek, které sedají na přezrálé ovoce nebo padají do vína. Octomilky, kterým se přezdívá ovocné, banánové nebo vinné mušky, jsou sice otravné, ale také velmi užitečné. Slouží jako oblíbený modelový organismus v řadě biologických výzkumů. Co jsme se díky nim dozvěděli?
Velký objev s názvem CaviPlasma
Vědci z výzkumné skupiny Jana Mendela se podílejí na testování jedinečné technologie CaviPlasma v rybochovných zařízeních. Tento přístroj na čištění vody vynalezli odborníci z Vysokého učení technického v Brně, Masarykovy univerzity a Botanického ústavu AV ČR.
Vnitrozemská akvakultura: „Spící obr“ Evropy pro udržitelnou výživu
Studie Fakulty rybářství a ochrany vod Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích upozorňuje na dosud nevyužitý potenciál polointenzivních rybníků a multitrofní akvakultury pro produkci nízkoemisních, na živiny bohatých vodních potravin v Evropě, čímž výrazně snižuje závislost na dovozu z moří. Článek zveřejněný v časopise Reviews in Aquaculture, zdůrazňuje, jak nové přístupy k rybniční akvakultuře mohou podpořit environmentálně šetrnou výživu a přispět k proměně evropských potravinových systémů.
Lže i vydírá. Umělá inteligence se učí nové triky
Nejvyspělejší modely umělé inteligence na světě v poslední době začínají vykazovat nové chování. Aby dosáhly svých cílů, manipulují lidmi. Pozoruhodné je, že to dělá celá řada různých modelů od různých tvůrců.
Vědci přečetli dosud největší genom v čeledi brukvovitých
Martin Lysák z CEITEC Masarykovy univerzity (MUNI) společně s kolegy z čínské Huazhong Agricultural University koordinoval sekvenování dosud největšího genomu z čeledi brukvovitých, kam patří i známý laboratorní model huseníček rolní, řepka olejka nebo brokolice. Jedná se o genom fialy šedivé (Matthiola incana), okrasné příjemně vonící rostliny, která se pěstuje k řezu i jako letnička. Genom fialy (2 Giga párů bází) je dvanáctkrát větší než genom huseníčku, ačkoliv oba druhy mají podobný počet chromozomů.
Obnovující se krajina po požáru svědčí suchomilným druhům brouků
V květnu 2012 zasáhl požár přibližně 165 hektarů lesa v oblasti Moravské Sahary. Výzkum ukázal, že požár měl pozitivní dopad na obnovu biodiverzity. Vědci a vědkyně z Lesnické a dřevařské a Agronomické fakulty MENDELU pod vedením Emanuela Kuly se zaměřili na to, jak požár a následné lesnické zásahy ovlivňují společenstva střevlíkovitých brouků v písčitých lesích nacházející se na jihu Moravy. Zjistili, že požár může vytvářet cenné biotopy, které podporují výskyt vzácných a suchomilných druhů brouků. Výsledky svého výzkumu zveřejnili v prestižním časopise Agricultural and Forest Entomology.
Technika toxického samce: slibný pokrok v boji proti nemocem přenášeným komáry
Průlomová inovace výzkumníků z ARC Center of Excellence in Synthetic Biology a Applied BioSciences na Macquarie University by mohla změnit způsob, kterým bojujeme proti komářím přenašečům velmi nebezpečných nemocí. Technika toxického samce (TMT – z angl. Toxic Male Technique) využívá genetické modifikace komářích samců, kteří při páření předávají samicím spolu se semenem proteiny, které jsou pro ně jedovaté. Tato metoda je rychlejší a účinnější než současné biologické alternativy a představuje významný milník v aplikaci syntetické biologie v ochraně veřejného zdraví.
Co víme o UFO nebo UAP?
Termíny UFO i UAP označují stejnou věc, jen ji v jednom případě nazýváme „neidentifikovaný létající objekt“ (v angličtině „Unidentified Flying Object“), ve druhém pak „neidentifikovaný vzdušný (nebo anomální) fenomén“ („Unidentified Aerial/Anomalous Phenomenon“) [1]. Vždy však jde o nějaký úkaz, který vidíme na obloze a nedokážeme jej v tu chvíli vysvětlit. UFO (dále budu pro jednoduchost používat jen tuto známější zkratku) tedy prokazatelně existují, nejde rozhodně o nesmysl na úrovni ploché Země, vždyť tento fenomén dlouhodobě zkoumá i americká NASA [2] či americké ministerstvo obrany [3].
Podcast & blog by Pepik Hipik & Knižní kočka 