Category Archives: Výzkum

Kde se před vznikem života vzaly sacharidy?

Pentózové sacharidy život jsou součástí dnešních nukleových kyselin, takže je život zřejmě potřeboval od samého počátku. Jejich dostupnost na rané Zemi je však nejasná, protože tyto molekuly jsou chemicky celkem nestabilní.

Nová studie provedená vědci z Tokyo Institute of Technology došla k závěru, že aldonáty C6 mohly fungovat jako zdroj pentóz i bez potřeby enzymů. Tyto reakce by navíc měly probíhat i na rané Zemi (být „kompatibilní“ s tehdejšími podmínkami). Aldonáty jsou soli karboxylových kyselin s více hydroxylovými skupinami. Aldonáty můžeme brát jako deriváty sacharidů. Nové vysvětlení tedy počítá s tím, že jednodušší (tj. s méně uhlíky) molekuly vznikaly ze složitějších. Jde ovšem o to, že aldonáty jsou oproti pentózám chemicky mnohem stálejší.

Další

Vědci odhalili nové spojení mezi buněčným transportem a obranou rostlin proti chorobám

Bílkoviny komplexu exocyst regulují přepravu látek ven z buňky. Podle nové studie rovněž spolupracují s proteiny zvanými MLO, čímž ovlivňují odolnost rostlin proti patogenům.

Odborníci z České republiky a Německa publikovali tento objev v prestižním časopise The Plant Cell. Jedním ze dvou sdílených hlavních autorů práce je George Caldarescu, doktorský student z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy, a na počátku tohoto výzkumu stál během práce na doktorátu Ivan Kulich, také bývalý zaměstnanec našeho ústavu.

Další

Jak by vnitřnosti komářích larev mohly pomoci vytvořit vysoce specifické insekticidy

Věděli jste, že živočichem, který ročně zabije nejvíc lidí, je komár? A komár Aedes aegypti je jedním z nejnebezpečnějších. Tento hmyz šíří více než 50 virů, např. virus Marburg, virus Zika, virus žluté zimnice či virus způsobující horečku dengue, která byla nedávno v Portoriku vyhlášena jako epidemie.

Přestože existují insekticidy proti komárům, škůdci si vůči nim vyvíjejí rezistenci a je třeba dalších pokroků, které by snížily jejich počet a zpomalily šíření patogenů, které přenášejí, včetně parazita malárie a virů Zika a dengue.

Další

Skáčou klíšťata na lidi ze stromů?

Rozšířený mýtus, klíšťata hostitele hledají u země

Václav Hönig z Biologického centra Akademie věd v Českých Budějovicích zkoumá nemoci přenášené klíšťaty a komáry. Aby pochopil zákonitosti přenosu, musí toho hodně vědět jak o životě bakterií a virů, tak cizopasníků. A jedná-li se o přenos na člověka, potřebuje znát i jeho zvyklosti a vycházkové trasy. Proto se teď s kolegy zapojil do monitoringu klíšťat v krajském městě.

S klíšťaty se pojí různé vžité představy. Zakládají se ale na pravdě? Parazitolog Václav Hönig ve studiu Českého rozhlasu České Budějovice komentoval některé pravdy a mýty o klíšťatech.

Další

Výzkum naznačuje, že běžné chemikálie v domácnosti ohrožují zdraví mozku

Tým vědců z Case Western Reserve University School of Medicine poskytl nový pohled na nebezpečí, které některé běžné chemikálie v domácnosti představují pro zdraví mozku. Naznačují, že chemické látky, které se nacházejí v celé řadě předmětů, od nábytku po vlasové přípravky, mohou souviset s neurologickými onemocněními, jako je roztroušená skleróza a poruchy autistického spektra.

Další

Parazité jsou schopni migrovat v těle a dostat se až do lidského mozku

Jsou různé cesty, jak se parazit dostane do lidského těla. Nejčastěji je to kontaminovaná potrava nebo voda, ale existují tací, kteří se dokáží provrtat pokožkou. Poté migrují tělem, krevním oběhem a mohou se dostat až do mozku. Jsou jednotky parazitů, které cílí na mozek primárně, ale je to spíše vzácnost, řekl v rozhovoru s ČTK parazitolog Roman Kuchta z Parazitologického ústavu Biologického centra Akademie věd ČR.

Další

Klíšťata v městských parcích jsou infikovaná víc než ta v přírodě

V každém krajském městě sbírali vědci klíšťata v parcích a zjišťovali, nakolik jsou pro člověka nebezpečná. Nyní vyhodnotili výsledky za loňskou sezonu a vyplynulo z nich, že klíšťata v městských parcích jsou infikovaná víc než ta v přírodě.

U každého čtvrtého klíštěte byly nalezeny bakterie způsobující lymeskou borreliózu. V řadě parků pak bylo borrelií infikováno i více než 30 % klíšťat.

Další

Nové vakcíny proti rakovině by mohly léčit některé typy pankreatických, kolorektálních a jiných smrtelných forem onemocnění

Nová vakcína dodává molekuly zacílené na nádor přímo do lymfatických uzlin. Tam aktivuje T buňky, imunitní buňky, které hrají kritickou roli v reakci těla v boji s nemocí.

84 procent všech účastníků studie mělo pozitivní odpovědi T buněk

Myšlenka nové vakcíny proti rakovině spočívala v aktivaci imunitního systému pacienta k boji proti nádorovým buňkám, což by mohlo vést k efektivnějšímu zásahu a prevenci onemocnění. Avšak navzdory rozsáhlému výzkumu a experimentům zůstávaly tyto vakcíny historicky za očekáváním, neboť nedokázaly vyvolat dostatečně silnou imunitní odpověď v klinickém prostředí. Tento nedostatek účinnosti vyvolal potřebu hledat nové strategie a inovativní přístupy k vývoji terapeutických vakcín, které by mohly překonat tyto překážky a přinést naději pacientům trpícím rakovinou.

Další