Podcast & blog by Pepik Hipik & Knižní kočka
Dobrodružství poznávání
Bakterie jsou velmi účinným zdrojem živin v půdě. Některé mohou přeměňovat atmosférický dusík na amoniak. Přitom jsou nejen výrobcem živin, ale také napomáhají regeneraci půdy a chrání rostliny před škůdci. Problém je v tom, že takové bakterie bývají citlivé na teplo a vlhkost, což komplikuje jejich průmyslové zpracování a používání jako hnojiva na polích.
Prezidentova poradkyně Kellyanne Conwayová mírně řečeno přestřelila a naštvala přitom mnoho lidí, když v lednu 2017 v rozhovoru obhajovala nepravdivé tvrzení tiskového mluvčího Seana Spicera, že na inauguraci prezidenta Donalda Trumpa přišla do Washingtonu rekordní návštěva. Spicerovo chlubení bylo snadno vyvráceno fotografiemi, které ukázaly, že na Trumpově inauguraci byla v nákupním centru asi třetina lidí než na inauguraci prezidenta Baracka Obamy v roce 2009.
Jak je tedy možné, že se Conwayová – a někteří Trumpovi příznivci vůbec – drží jiné verze reality? Kritici tvrdí, že političtí oponenti již dlouho zastávají odlišné názory, které však vždy vycházely z rozdílných analýz stejných faktů. Pokud se tedy obě strany nedokáží shodnout ani na faktech, jaká je pak naděje na skutečnou debatu?
Pozoruhodné Xenoboty mají důstojné nástupce v podobě Anthrobotů. Tito mnohobuněční bioboti nabízejí fascinující možnosti v praktických aplikacích i ve výzkumu. Přeprogramováním buněčných interakcí se lidské tělo stává oživlou stavebnicí LEGO. Co si postavíme příště?
Možná si vzpomente na pozoruhodné Xenoboty, zombie biostrojky z živých buněk žab drápatek. Postavili je před pár lety v laboratořích Michaela Levina z Tufts University a Joshe Bongarda z University of Vermont. Xenoboty navrhoval superpočítač, později i umělá inteligence a dokázaly leccos. Orientovaly se v bludišti, sbíraly materiál, zaznamenávaly data, léčily si poškození a dokonce zvládly i několik cyklů rozmnožování, pokud měly dost potřebných surovin.
Částicová fyzika je podivnější, než by se mohlo zdát. Vědci z mezinárodní observatoře Telescope Array, kde je zapojen také vědec z Fyzikálního ústavu AV ČR, zachytili extrémně energetickou částici, která byla pojmenována „Amaterasu“ podle japonské nebeské bohyně Slunce. Původ takto vysokoenergetické částice zůstává záhadný, protože zpětné sledování směru příletu nevede k žádnému zřejmému zdroji, například galaxii.
Vědci z univerzity v Sydney objevili v lidských plicích protein, který blokuje nákazu virem SARS-CoV-2 a vytváří v těle přirozenou ochrannou bariéru proti nemoci covid-19. Podle autorů otevírá práce zcela novou oblast imunologického výzkumu obrany proti covidu. Současně nabízí farmaceutickému průmyslu slibnou cestu k vývoji nových léků, které by zabránily virovým infekcím způsobeným koronaviry nebo se vypořádaly s fibrózou plic.
Vědci z University of Virginia School of Medicine zjistili, jak Lactobacillus, bakterie nacházející se ve fermentovaných potravinách a jogurtech, pomáhají tělu zvládat stres a mohou pomoci předcházet depresi a úzkosti. Zjištění ze studie (publikováné v časopise Brain, Behavior and Immunity) otevírají dveře novým terapiím k léčbě úzkosti, deprese a dalších stavů duševního zdraví.
O marihuaně se někdy mluví jako o droze, která by mohla nahrazovat užívání silnějších návykových látek, které způsobují mnohem závažnější problémy. Teď ale rozsáhlá studie ukázala, že se taková očekávání nemohou naplnit – marihuana totiž takhle nefunguje.
Pouze korelace, nebo i kauzalita? V údajích Úřadu pro sčítání lidu, na které upozornil americký deník The New York Times, se objevuje znepokojivý nárůst počtu Američanů hlásících vážné kognitivní problémy, což představuje nejvyšší čísla za posledních 15 let. Růst, který je zvlášť patrný u dospělých ve věku od 20 do 50 let, přiměl výzkumníky pátrat po příčinách tohoto znepokojivého trendu. Čísla, patrně ovlivněná nástupem pandemie covidu-19, odhalují, že zhruba jeden milion pracujících dospělých nyní přiznává „závažné obtíže“ s myšlením, soustředěním nebo rozhodováním.
Lidé si už nepamatují, jak ve skutečnosti vypadala pandemie covidu. Ukazuje to nová studie, která zkoumala vzpomínky lidí na dobu lockdownů a začátků vakcinace. Právě to, jestli respondenti podstoupili, nebo nepodstoupili očkování, mělo největší dopad na to, jak si tři roky staré události pamatovali.
V České republice nyní žije zhruba 200 tisíc pacientů s nějakým typem neurodegenerativního onemocnění a odhady pro rok 2050 počítají dokonce až s necelým půl milionem nemocných! Jedná se odhadem o 100 tisíc pacientů s Alzheimerovou chorobou, 30–50 tisíc pacientů s Parkinsonovou nemocí a 5–10 tisíc pacientů s některou formou fronto-temporální lobární neurodegenerace (FTDL).
Jednou z příčin takového nárůstu může být i negativní vliv toxických látek v životním prostředí. Akutně mozek ohrožují i cévní mozkové příhody, které u nás každoročně postihnou přibližně 25 tisíc lidí. Neurologická klinika 1. LF UK a VFN hraje klíčovou roli ve výzkumu neurologických onemocnění. Programově se zabývá výzkumem řeči a dalších příznaků, které vzniku neurodegenerativních poruch přecházejí.
Podcast & blog by Pepik Hipik & Knižní kočka