Nejstarší světově rozšířená sociální síť Facebook slaví dvacet let své existence. V Česku ji používá více než polovina populace. Podle antropoložky Marie Heřmanové ze SYRI Facebook změnil zejména formu toho, jak přijímáme a předáváme si informace. Zatímco před jeho spuštěním jsme měli média jako producenty a na druhé straně konzumenty mediálních sdělení, tak teď jsme vlastně všichni konzumenty i producenty těchto sdělení. A to je ten největší posun, říká Heřmanová.
Category Archives: Výzkum
Válka žížal
USA čelí podzemní invazi. „Nájezdnické“ žížaly ničí tamní půdu, škodí i stromům
V Severní Americe probíhá okem neviditelná invaze, která může vyvolat katastrofické změny. Podle nové studie vědců ze Stanfordovy univerzity totiž kontinent kolonizovalo nejméně sedmdesát importovaných druhů žížal, které představují do značné míry přehlíženou hrozbu pro původní ekosystémy.
OBJEV: Bakterie mléčného kvašení Lactobacillus iners v mikrobiomu nádoru zhoršuje odpověď na léčbu a zkracuje dobu přežití pacientů
Na rozdíl od obvyklých cest uvolňování energie v normálních buňkách se rakovinné buňky přizpůsobují tak, aby získávaly více energie z příjmu glukózy, po němž následuje fermentace kyseliny mléčné – takzvaný Warburgův efekt.

Tým z The University of Texas MD Anderson Cancer Center nyní učinil objev, který mění pravidla hry. V článku publikovaném v časopise Cancer Cell popisují, jak kyselina mléčná produkovaná bakteriemi v nádorovém mikrobiomu a jeho okolí může rovněž podporovat růst nádorů.
Přítomnost bakterie Lactobacillus iners (L. iners) způsobuje v nádorových buňkách změny v mnoha metabolických drahách, což vede k odolnosti vůči radioterapii.
Zdravý životní styl vytváří v mozku „kognitivní rezervu“, která může zabránit demenci
Nový výzkum naznačuje, že zdravý životní styl by mohl pomoci odvrátit demenci tím, že ve stárnoucím mozku vytvoří odolnou „kognitivní rezervu“.

Studie byla založena na pitvách mozku 586 lidí, kteří se dožili průměrného věku téměř 91 let. Výzkumníci porovnávali životní styl a duševní schopnosti jednotlivých osob na konci života s neurologickými příznaky demence, jako jsou mozkové bílkovinné plaky nebo změny v průtoku krve mozkem.
Nanoroboti pohánění močovinou zmenšili nádory močového měchýře o 90%
Rakovina močového měchýře je dnes jednou z nejčastějších rakovin. Obzvláště se to týká mužů, u nichž jde o čtvrtý nejčastější nádor vůbec.

Navzdory relativně nízké úmrtnosti je tento nádor považován za problematický. U téměř poloviny případů se nádor do 5 let znovu objeví. To vyžaduje neustálé monitorování pacientů. Časté návštěvy nemocnice a nutnost opakované léčby přispívají k tomu, že léčba rakoviny močového měchýře patří k těm nejdražším.
Vědci zkoumají efektivitu imunitního systému netopýřích samic

U březích samic netopýra rezavého se mění množství a druhy netuberkulózních mykobakterií, které u jiných zvířat mají negativní dopad na jejich mláďata. Studie vědců z Ústavu biologie obratlovců AV ČR (ÚBO) a Veterinární univerzity Brno (VETUNI) prokázala, že nejvíc mykobakterií mají netopýří samičky před porodem, a ještě více ty, které čekají dvojčata.
Hygienická teorie vzniku alergií byla znovu odmítnuta

Studie provedená na „špinavých“ myších zpochybňuje hygienickou hypotézu. Ta tvrdí, že určitá míra vystavení mikrobům nebo parazitům typu tasemnic může snížit riziko vzniku alergií. Výzkum provedený na švédském Karolinska Institutet ale ukazuje, že myši s vysokou expozicí infekcím od narození mají stejnou, ne-li dokonce vyšší předpoklady rozvíjet alergické imunitní reakce jako „čisté“ laboratorní myši.
Prach v galaxiích ovlivňuje měření jejich vzdáleností ve vesmíru

Prach v okolí center galaxií významně ovlivňuje měření jejich vzdáleností ve vesmíru. Upozornil na to tým fyziků pod vedením Michala Zajačka z Masarykovy univerzity, který zpracovával ultrafialová a rentgenová data ze souboru 58 aktivních galaxií.
Šestnáct obětí, překvapivý pachatel
21. ledna 2024 zemřel, dva dny před svými 94. narozeninami, dr. Lubor Červa, jeden z významných českých parazitologů, jehož jméno je navždy spojeno s identifikací původce primární amébové meningoencefalitidy ve Vrbenského lázních v Ústí nad Labem. Úžasný rovný člověk. Čest jeho památce!
Muskova firma Neuralink poprvé implantovala čip do mozku člověka
Společnost Neuralink miliardáře Elona Muska oznámila, že v neděli 28. ledna 2024 byl prvnímu člověku implantován její mozkový čip. Pacientovi se daří dobře, napsal podnikatel na své síti X.

Musk doplnil, že počáteční výsledky jsou slibné. Neuralink, který vyvíjí mozkové čipy, dostal loni od amerického Úřadu pro kontrolu potravin a léčiv (FDA) souhlas k první klinické studii na lidech. Tyto čipy mají v současné fázi výzkumu umožnit postiženým pacientům znovu se pohybovat a komunikovat. Musk s nimi má ale ještě větší plány.