Dřevotřískový nábytek by podle brněnských vědců mohla nahradit tzv. konopotříska. Může totiž být pevnější, a technické konopí navíc roste mnohonásobně rychleji než dřevo. „Dřevotřísková deska vydrží cca o polovinu menší zatížení,“ srovnává Petr Vyškovský výsledky zátěžových testů materiálů ze dřeva a technického konopí.
Category Archives: Výzkum
Rýže odolávající změnám klimatu

Rýže je základní potravinou pro více než polovinu světové populace, a proto její odolnost vůči měnícím se klimatickým podmínkám představuje zásadní výzvu. Indičtí výzkumníci se zaměřili na genetické úpravy průduchů na listech rýže, které hrají klíčovou roli v regulaci fotosyntézy, výměny plynů nebo výparu vody. Pomocí technologie CRISPR/Cas9 upravili gen OsEPF1, čímž zvýšili hustotu průduchů, a tím zlepšili efektivitu fotosyntézy a odolnost rostlin vůči vysokým teplotám.
Sugarcrete z bogasy
Po zpracování cukrové třtiny zůstává spousta odpadní biomasy bagasy. Buď skončí na skládce, nebo z ní lze vyrobit něco užitečného. Pozoruhodnou možností je cukrbeton Sugarcrete, který je překvapivě odolný a přitom nabízí celou řadu výhod. V mírném pásu se ale budeme muset poohlédnout po jiné plodině.
Nejtenčí nanošpagety – z mouky a kyseliny mravenčí
Nejtenčí špagety na světě, asi 200krát tenčí než lidský vlas, vytvořili vědci z University College London a dalších institucí. Tyto špagety nemají být novou (exotickou, dekadentní…) potravinou, ale byly vytvořeny kvůli širokému využití, které nanovlákna tohoto typu mají v medicíně i průmyslu.
Popsali mechanismus vzniku rezistence bakterií k nanočásticím stříbra
Vědci z Univerzity Palackého v Olomouci (UP) popsali mechanismus, pomocí kterého si bakterie vytváří odolnost k nanočásticím stříbra, jež mohou vrátit antibiotikům jejich ztracenou sílu. Odborníci zjistili, že bakterie vystavené nanočásticím stříbra nadměrně produkují látky, pomocí kterých přinutí nanočástice stříbra ke shlukování – ty poté ztratí svoji antibakteriální účinnost. Zároveň našli způsob, jak bakteriím zabránit, aby si vůči nanočásticím stříbra vybudovaly rezistenci. Tyto nové poznatky mohou výrazně pomoci v boji s rostoucí odolností mikroorganismů vůči antibiotikům, která značně komplikuje léčbu bakteriálních infekcí. Výsledky práce olomouckých vědců zveřejnil časopis Communications Biology.
Vědci zkoumali, jak umělá inteligence dokáže v textu rozpoznávat lidské emoce
Vědci testovali, nakolik spolehlivě dokáže AI k textu přiřadit náladu pisatele – zda je například šťastný, smutný, nebo naštvaný. Výzkum je založen na analýze vesměs krátkých příspěvků na síti X (Twitter).
Laboratoř: Už před 12 tisíci lety zřejmě lidé používali přeslen
V Izraeli se našly 12 tisíc let staré vápencové kameny s otvorem, na nichž si zřejmě pravěcí lovci a sběrači vyráběli přízi. Vědci z Hebrejské univerzity v Jeruzalémě doložili, že jde o raný příklad používání rotační technologie. Doklady o zpracování vláken existují už z doby před 25 tisíci lety, připomínají vědci v pořadu Laboratoř Českého rozhlasu Plus.
Dusíkem dopovaný grafen může sloužit jako Popelka pro oddělování vzácných plynů
Výzkumný tým z CATRIN Univerzity Palackého a VŠB-Technické univerzity Ostrava přišel ve spolupráci s kolegy z americké Pacific Northwest National Laboratory a indického Institute of Technology Jammu s novým řešením pro oddělování vzácných plynů v podobě dvourozměrných dusíkem dopovaných grafenových materiálů.
Kvůli závislosti na technologiích zakrňujeme. AI nám může pomoci být více lidmi, tvrdí americká vědkyně
Sociální sítě a technologie vydělávají tím víc, čím víc času jim věnujeme. Můžeme je ale použít i naopak: aby nám pomohly trávit čas smysluplně. Změnit zažité algoritmy se snaží americká výzkumnice Sophie Hamiltonová ze Stanfordovy univerzity, která zároveň pracuje pro hudební a podcastovou službu Spotify.
Možnosti umělé inteligence v oblasti diagnostiky jsou slibné
Umělá inteligence diagnostikovala lépe než lékaři. Někteří její potenciál využít nechtějí, jiní to neumí. Alespoň to ukázala studie z letošního podzimu, kdy chatbot s umělou inteligencí (ChatGPT) při posuzování lékařských kazuistik předčil samotné lékaře – a to i v případě, že sami tento nástroj využívali. Studii zveřejnil časopis Americké lékařské společnosti (JAMA).