Evžen Bouřa, Radim Nencka a jejich týmy z Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd ČR (ÚOCHB) vyvinuli látky, které by mohly zastavit virus opičích neštovic. Objev zveřejnili v prestižním vědeckém časopisu Nature Communications.
Category Archives: Výzkum
Jak vědci reagují na projekt Elona Muska – implantovaný mozkový čip?

Společnosti Neuralink, zaměřující se na výzkum a vývoj technologií spojených s rozhraním mozek–počítač (BCI), se v rámci klinické studie podařilo implantovat čip do mozku prvnímu člověku. Tímto úkonem se tak firma zařadila k dalším podobným úspěšným projektům (v minulých letech například Braingate).
Brazilská vakcína proti horečce dengue v jedné dávce by mohla pomoci zvrátit situaci v boji proti horečce dengue

Dengue, způsobené virem přenášeným kousnutím samičky komára Aedes aegypti a v menší míře komára Aedes albopictus, je akutní onemocnění charakterizované především vysokou horečkou, bolestmi těla a zarudnutím kůže.
Infekce způsobené netuberkulózními mykobakteriemi jsou na vzestupu
Nový krevní test zkracuje dobu diagnózy z měsíců na hodiny
Netuberkulózní mykobakterie nejsou nic výjimečného. Vyskytují se ve vodních systémech, půdě a prachu po celém světě, mnoho lidí se s nimi setká a mnohým nezpůsobují žádné škody.
Dva světové unikáty v jediné rezervaci. Z Milovic se stala výkladní skříň české ochrany přírody
Ekologická obnova nížinné krajiny: přirozená pastva velkých kopytníků v hotspotu biodiverzity

Hned dvěma světovými unikáty se může pochlubit milovická rezervace velkých kopytníků v bývalém vojenském prostoru Milovice. Díky využívání zkušeností ze zahraničí se stala první rezervací na světě, kde se vyskytují všechny tři klíčové skupiny velkých kopytníků Evropy, tedy zubr evropský, divoký kůň a zpětně šlechtěný pratur. Kromě toho je v současnosti jediným místem na světě, kde se prokazatelně vyskytuje vzácný korýš hrotnatka neočekávaná. Tento druh perloočky objevili překvapení vědci v loňském roce při výzkumu tůní, které svojí činností udržují právě velcí kopytníci.
Studujete na UK nebo ČVUT a chcete se vzdělávat v AI? Prg.ai MINOR je tu pro vás

Chtěli byste přístup k pečlivě zpracovanému výběru špičkových předmětů z Fakulty elektrotechnické a Fakulty informačních technologií ČVUT a Matematicko-fyzikální fakulty a Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy? Máte chuť rozšířit své technické znalosti a dovednosti? Chcete také porozumět etickým a bezpečnostním důsledkům umělé inteligence a strojového učení a jejich uplatňování v praxi?
Velikost genomu ovlivňuje růst rostlin

Brněnští botanici objevili při výzkumu rostlinného genomu překvapivý trend. Na základě předchozích studií očekávali, že velikost genomu, která zásadně ovlivňuje růst rostlin, se bude zvětšovat od rovníku k pólům. Výzkum ale ukázal významné rozdíly mezi severní a jižní polokoulí, které jsou dány tím, jak velikost genomu ovlivňuje rozšíření rostlin ve vztahu k místnímu klimatu.
Tuberkulóza již nereaguje na antibiotika
Léčba odolné varianty trvá až dva roky a často nebývá úspěšná

Tak dlouho moderní společnost považovala tuberkulózu (TBC) za „nemoc minulosti“, až se z ní stala choroba, která připraví o život víc lidí než virus HIV a stává se stále hůř léčitelnou. V minulosti přitom nákaze podléhala až polovina nakažených a jde o nemoc, kterou lidé trpí už stovky tisíc let.
Embrya parazitických ryb hořavek se naučila přemet, který jim umožňuje přežít

Hořavky jsou ryby s výjimečným způsobem rodičovství. Podobně jako kukačky, které snášejí vejce do cizích hnízd, také hořavky kladou vajíčka k jinému druhu – k mlžům. Jikry se uvnitř mlže vylíhnou po jednom či dvou dnech, přetočí se kolem žloutkového váčku, prorazí vaječný obal a speciální kotvičkou se uchytí v žaberním aparátu hostitele. Unikátní způsob vývoje embrya popsal mezinárodní tým Martina Reicharda z Ústavu biologie obratlovců AV ČR v článku uveřejněném v časopise americké akademie věd PNAS.
Buňky sítnice pěstované na nanovláknech pomohou v léčbě slepoty
Vědci objevili způsob, jak využít nanotechnologii k tvorbě 3D matrice pro pěstování buněk sítnice. Otevřeli tím cestu pro nové postupy léčby běžného typu slepoty v pokročilém věku.