Podle nové analýzy 39 lékařských institucí většina dětí a dospívajících, u kterých byl diagnostikován multisystémový zánětlivý syndrom u dětí (MIS-C) po prodělání COVID-19, dosahuje do šesti měsíců návratu k téměř plnému zdraví. Studie, kterou realizoval tým MUSIC (Multisystem Inflammatory Syndrome in Children), přináší povzbudivé výsledky, zejména co se týče obnovy srdeční funkce a celkového zdravotního stavu.
Category Archives: Výzkum
Nově objevená řasa může pomoci rozlousknout tajemství evoluce rostlin
Draparnaldia erecta. Tak se jmenuje mnohobuněčná zelená řasa, na kterou během procházky na dovolené na Sardinii náhodou narazila Lenka Caisová z Biologického centra AV ČR. Do té chvíle neznámá rostlina vědkyni zaujala natolik, že ji začala zkoumat. A rychle rozpoznala její potenciál. Právě tato řasa by totiž podle badatelky mohla pomoci zodpovědět zásadní otázky evolučního výzkumu, jako třeba jak se dostaly rostliny z vody na souš. O významu objevu Draparnaldie nepochybuje ani Německá botanická společnost, která ji vyhlásila řasou roku 2025.
Vědci MU koordinovali genetickou studii pohřebišť z avarského období
Alkohol zvyšuje riziko rakoviny tlustého střeva, zatímco vápník chrání, ukazuje studie
Vědci z Oddělení epidemiologie rakoviny na Oxfordské univerzitě ve spolupráci s mezinárodními institucemi zjistili, že konzumace alkoholu zvyšuje riziko rakoviny tlustého střeva, zatímco vápník a potraviny bohaté na mléčné produkty mají ochranný účinek. Analýzou dat od 542 778 žen ve Spojeném království odhalili významné souvislosti mezi stravou a rizikem tohoto onemocnění. Rakovina tlustého střeva je třetím nejčastějším nádorovým onemocněním na světě a v roce 2022 bylo diagnostikováno téměř 2 miliony případů. Výskyt je vyšší v bohatších zemích, ale rychle stoupá i v oblastech s nižšími příjmy, což naznačuje, že klíčovou roli hrají změny životního stylu a stravy.
Jak strava ovlivňuje naše geny: Nové poznatky o vlivu vlákniny na zdraví
Vláknina je dlouho známá jako klíčová součást zdravé stravy, přesto méně než 10 % Američanů konzumuje doporučené minimální množství. Studie provedená vědci ze Stanfordské univerzity, publikovaná v časopise Nature Metabolism, však přináší nové důkazy, které by nás mohly přesvědčit k zařazení většího množství vlákniny do jídelníčku.
Nové poznatky důležité pro zdraví buněk produkujících inzulin ve slinivce břišní
K vývoji nových léčiv zaměřených na metabolická onemocnění, jako je například cukrovka, by mohl vést objev vědců z Fyziologického ústavu Akademie věd ČR. Odhalili detaily mechanismu, jakým buňky slinivky břišní reagují na změny v hladině cukru v krvi. Zaměřili se na tzv. beta buňky, které produkují hormon inzulin a pomáhají udržovat metabolickou rovnováhu.
Inovativní plodiny pro udržitelnější hospodaření s vodou

Stres způsobený suchem je jedním z nejvýznamnějších limitujících faktorů rostlinné produkce na celém světě, přičemž se tento problém stále zhoršuje v důsledku klimatických změn. Z tohoto důvodu se vědci dlouhodobě zaměřují na klíčovou vlastnost rostlin, známou jako efektivní využití vody (Water Use Efficiency, WUE). Tato vlastnost umožňuje rostlinám růst i při omezeném množství dostupné vody, čímž jim pomáhá snížit negativní dopady sucha. Zvýšení WUE však u většiny plodin bývá spojeno s poklesem produktivity za podmínek přítomnosti dostatečného množství vody.
Řešením problému s mikroplasty by mohl být filtr ze sépiové kosti
Mikroplasty jsou dnes úplně všude, nevyjímaje potraviny, pitnou vodu i samotná lidská těla. Vědci na tom pracují a jako zajímavé nové řešení tohoto problému navrhují filtr tvořený neobvyklou kombinací materiálů. Tento filtr odstraní z vody až 99,9 procent mikroplastů.
Sexuální identita je proměnlivější, než jsme si mysleli, ukazuje švédská studie
To, jak lidé vnímají a popisují svou vlastní sexualitu, se velmi pravděpodobně v průběhu lidského života mění, a to i přesto, že si část lidí myslí, že sexualita je neměnná a pevně daná. Zásadní roli v tom hrají společenské postoje, včetně toho, co společnost vnímá jako přijatelné a co už nikoliv. Ukazuje to nová švédská studie publikovaná v žurnálu JAMA Network Open.
Jak COVID-19 ovlivňuje cévy: Nový objev vědců přináší odpovědi
I když je COVID-19 znám především jako respirační onemocnění, vědci zjistili, že virus SARS-CoV-2 způsobuje u neobvykle vysokého počtu pacientů vážné cévní komplikace – krevní sraženiny, infarkty nebo mrtvice. Výzkumníci z Whiteheadova institutu se rozhodli odhalit, jak může virus zaměřený na plíce způsobovat tak vážné problémy s krevním oběhem.