Některé houby dokážou hromadit velké množství kovů ze svého okolí – takovým druhům říkáme hyperakumulátory. Muchomůrka šiškovitá (Amanita strobiliformis) je jednou z těchto hub a dokáže ve svých plodnicích nashromáždit až stovky miligramů stříbra na kilogram sušiny.
Category Archives: Výzkum
Podle vědců mají nejbohatší lidé zásadní vliv na změny klimatu
Deset procent nejbohatších lidí na světě přispělo od roku 1990 ke dvěma třetinám globálního oteplování. Kdyby měl svět emise jako polovina chudších, tak by se změna klimatu v podstatě nekonala, konstatovala nová studie.
Čeští vědci vynalezli elektrolyt, který řeší současné problémy baterií
O krok blíže jednodušší výrobě baterií, které navíc mají větší stabilitu a delší životnost, se posunuli vědci z Fyzikálního ústavu AV ČR. Představili novou polopevnou látku pro baterie, která by mohla změnit budoucnost ukládání energie. Suspenzní elektrolyt s částečkami soli zlepšuje výkon a životnost dvouiontových baterií.
BAKTERIÁLNÍ VODIČE: Sci-fi nebo nová biotechnologie?
Představte si, že díky vodivým vláknům tvořeným bakteriemi by bylo možné do těla instalovat implantáty, které se následně úplně rozloží.
Silná rodina, odolná společnost: jak se bránit manipulaci a toxické propagandě?
Když se svět zdánlivě hroutí a vy se topíte v dezinformacích, přestaňte reagovat na zprávy a začněte se starat o svou rodinu. Zůstat pohromadě je jediný způsob, jak učinit nepřátelskou propagandu bezmocnou.
Průlom ve šlechtění rýže: Vysoké výnosy a nízké emise metanu
Mezinárodní tým vědců dosáhl významného pokroku v boji proti změně klimatu vyvinutím nové odrůdy rýže, která výrazně snižuje emise metanu, ale zachovává vysoké výnosy. Rýže, jedna z hlavních světových potravin, je zodpovědná za přibližně 13 % celosvětových emisí metanu antropogenního původu. Tradičně se však pěstuje na zaplavených polích, což vytváří ideální prostředí pro mikroorganismy produkující metan.
Nové metody ochrany lesa drží kůrovce na uzdě
Kalamita lýkožrouta smrkového v České republice v posledních několika letech ustupuje a objem smrkového dřeva, které je nutné vytěžit, meziročně významně klesá. Je to nejen díky průběhu počasí, ale také díky zásadním úpravám v postupech ochrany lesa. Na jejich vývoji se podílejí i odborníci z Biologického centra AV ČR (BC AV ČR), kteří dlouhodobě spolupracují s Lesy České republiky a zpřesňují poznatky o chování kůrovců. Nové výzkumné výsledky se uplatňují v lesnické praxi jak v tuzemsku, tak i v zahraničí.
Vědci nahlédli do mozků extremisticky smýšlejících lidí. Co tam našli?
Tým španělských vědců v první studii svého druhu identifikoval zásadní rozdíly v oblastech mozku spojených se sociálním uvažováním a regulací emocí u osob podporujících pravicové a levicové autoritářství oproti ostatním, ale i mezi těmito dvěma tábory.
Vědci odhalili tajemství symbiotických vztahů mezi houbami a brouky
Výzkumný tým z Mikrobiologického ústavu Akademie věd ČR přinesl nové poznatky o symbiotickém vztahu mezi ambróziovými houbami a kůrovci. Studie, publikovaná v časopise Fungal Ecology, odhaluje, jak metabolity produkované houbou Geosmithia eupagioceri ovlivňují růst bakterií, hub, hlístic a roztočů, a tím pomáhají broukům přežít v jejich přirozeném prostředí. Překvapivě šlo o látky využívané člověkem ke konzervaci potravin.
Extrémní nadzvukové větry naměřené na planetě mimo Sluneční soustavu
Astronomové objevili extrémně silné větry, které zmítají rovníkem obří exoplanety WASP-127b. Vítr dosahuje rychlosti až 33 000 km/h a představuje nejrychlejší proudění svého druhu, jaké kdy bylo na planetě naměřeno. Objev byl učiněn pomocí dalekoledu VLT (Very Large Telescope) na Evropské jižní observatoři (ESO) v Chile a poskytuje jedinečný pohled na průběh počasí na vzdáleném světě.
Podcast & blog by Pepik Hipik & Knižní kočka 