Blog & Podcast by Pepik Hipik & Knižní kočka
Dobrodružství poznávání
Stromy nejsou ostrovy – nemohou fungovat izolovaně, jsou závislé na síti hub, které kolem kořenů tkají složité sítě, jež jim pomáhají přežívat. Umí pro ně zprostředkovat vodu a živiny z půdy, jsou mezičlánkem, bez něhož se stromy jen těžko obejdou. Toto partnerství je staré miliony let – a podle nové studie je ohrožené změnou klimatu.
Inteligence je podle definice dispozice pro myšlení, učení a adaptaci, projevuje se intelektovým výkonem. Ačkoliv by se mohlo zdát, že něco takového je obtížně měřitelné, lidstvo se o to už nějakou dobu se střídavými úspěchy pokouší.
V druhé polovině 19. století psychologové věřili, že existuje přímá souvislost mezi velikostí lebky a inteligencí. To zpopularizovalo kraniometrii, vědu zabývající se měřením lebek. Myšlenka, že „míra inteligence souvisí s velikostí lebky nebo hmotností mozku“, vedla francouzského antropologa Pierra P. Brocu (1824–1880) k tomu, že vážil mozky zemřelých velikánů.
Ovšem když náhodou nebyl mozek k dispozici, vypomohl si tím, že lebku zemřelého vyplnil olověnými broky a určil váhu podle nich.
11. prosince dokázal technologický demonstrátor laserové komunikace agentury NASA přenést video v UHD rozlišení na vzdálenost 31 milionů kilometrů (cca 80× vzdálenost Měsíce od Země). Tento milník je součástí technologické demonstrace, která má streamováním objemově náročného videa z hlubšího vesmíru demonstrovat možnosti, které by laserová komunikace nabízela robotickým i pilotovaným misím, které opustí nízkou oběžnou dráhu Země.
Složení bakterií na zdravé kůži je u každého člověka jedinečné. Je ovlivněno řadou faktorů, které mohou snadno narušit rovnováhu mikroorganismů.
Stejně jako střeva je i zdravá kůže osídlena složitým souborem mikroorganismů, jako jsou bakterie, houby (kvasinky, plísně), viry nebo roztoči. Nejpočetnější skupinou mikroorganismů na kůži jsou bakterie (106 až 109 bakterií/cm2 u člověka). Přítomnost těchto drobných souputníků významně ovlivňuje správnou funkci kůže a celého organismu.
Výzkum nanomateriálů na Jihočeské Univerzitě spojil fyziky, chemiky a biology, kteří společnými silami vytvořili unikátní povrch proti bakteriím a virům, včetně SARS-CoV-2. Vyvinuté nanomateriály jsou založené na uvolňování měděných iontů pomocí galvanické koroze, čímž se antimikrobiální účinky povrchu zvyšují až 100krát.
V časopise Science právě vychází studie týkající se obchodu s luskouny a genetickou detekcí jejich původu. Spoluautorkami mezinárodní studie jsou vědkyně dvou fakult České zemědělské univerzity: Barbora Černá Bolfíková, Ph.D., a její doktorandka Iva Bernáthová z Fakulty tropického zemědělství a doktorandka Fakulty životního prostředí Markéta Swiacká. Vědecký časopis Science je považován za jeden z nejprestižnějších na světě.
Mezinárodní tým paleobiologů s českou účastí zkoumal zbytky ca 327 mil. let (spodní karbon, serpukhov) starých nálezů coleoidních hlavonožců z Montany.
Článek publikovaný v Nature Communications se zabývá hlavonožci, kteří mají unikátně zachovalé zbytky schránek i měkkých tkání. Na základě analýzy klíčových znaků byla přehodnocena fylogeneze dvoužábrých hlavonožců a potvrzena fylogenetická hypotéza (podpořená také molekulárními daty) o čase divergence osmi a deseti ramenných hlavonožců v intervalu mezi středním permem (ca 275 mil. tet) a spodním triasem (ca 250 mil. let). Zkoumané zbytky z karbonu USA představují evoluční experimenty raných coleoidů s řadou variabilních znaků, které se objevují v řadě fylogenetických linií pozdějších taxonů. Článek poukazuje na unikátní tafonomii, ale také neúplnost fosilního záznamu a limitované zachování jak původně měkkých, tak i pevných částí (např. omezené přetrvání biominerálu aragonitu v čase). Mezinárodní tým vedl prof. Christian Klug z Univerzity v Zurichu, českou paleontologii zastupoval prof. Martin Košťák, PřF UK.
Skupina Aleny Krejčí z Katedry molekulární biologie a genetiky PřF JU otestovala účinek houby sluky svraskalé (Cortinarius caperatus) proti vybraným včelím patogenům.
Zjistili, že alkoholový extrakt z této houby přidaný do včelího krmení potlačuje rozvoj infekce viru deformovaných křídel, který je v našich podmínkách jedním z hlavních faktorů způsobujících úhyny včel. Antivirový účinek sluky svraskalé byl otestován nejen v laboratorních podmínkách, ale také v kmenových včelstvech, čímž je studie unikátní a prakticky aplikovatelná.
Jak se liší mileniálové od svých rodičů? Jak výrazné jsou rozdíly v úrovni vzdělanosti, partnerských vztazích nebo relativních výdělcích? A žije se dnes mileniálům celkově lépe?
Studie představuje unikátní srovnání současného života generace Y, tzv. mileniálů (narozeni 1981–1996), s generací X jejich rodičů (narozeni 1965–1980) na základě dostupných statistik týkajících se úrovně vzdělanosti, partnerských vztahů či relativních výdělků.
Jak jsou některé rostliny, ryby, žraloci a korýši schopni přežít několik kilometrů pod hladinou oceánů – v hloubce, kde je teplota vody velmi nízká, nedostatek světla, ale především vysoký hydrostatický tlak?
Jakým způsobem se tyto organismy adaptovaly na tamní podmínky, především na odolnost vůči tlaku?
ptá se Martin Löffelmann, Olomouc
Have a WordPress.com account? Log in now.
