Lesní vegetace v Národním parku České Švýcarsko se po požáru v roce 2022 obnovuje neuvěřitelnou rychlostí. Vědci Botanického ústavu AV ČR tuto obnovu detailně zaznamenali pomocí časosběrných videí. Díky desítkám výzkumných ploch, které vědci sledují 15 let, získali unikátní poznatky o dynamice lesa a změnách lesního mikroklimatu.
V Poodří žijí jen samečci skokana zeleného a žádné samičky. Přesto se tyto žabky dále rozmnožují, a to za pomoci partnerek jiného druhu. Pozoruhodnou reprodukci bez míchání genetické informace od obou rodičů aktuálně potvrdili vědci z Ústavu živočišné fyziologie a genetiky AV ČR také u dalšího druhu skokana, který se vyskytuje ve Francii a Španělsku. Fenomén popsali v časopise Genome Biology and Evolution.
Katalyzátor, který přeměňuje metan na metanol, bude vyvíjet nová spin-off společnost Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR. Jeho ředitel Martin Hof podepsal dohodu s evropskou akciovou společností METTOC, SE, o majetkovém vstupu do firmy. Zvládnutí nového postupu přeměny by znamenalo výrazný ekonomický přínos i výhodné využití odpadních surovin.
Evžen Bouřa, Radim Nencka a jejich týmy z Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd ČR (ÚOCHB) vyvinuli látky, které by mohly zastavit virus opičích neštovic. Objev zveřejnili v prestižním vědeckém časopisu Nature Communications.
Společnosti Neuralink, zaměřující se na výzkum a vývoj technologií spojených s rozhraním mozek–počítač (BCI), se v rámci klinické studie podařilo implantovat čip do mozku prvnímu člověku. Tímto úkonem se tak firma zařadila k dalším podobným úspěšným projektům (v minulých letech například Braingate).
Dengue, způsobené virem přenášeným kousnutím samičky komára Aedes aegypti a v menší míře komára Aedes albopictus, je akutní onemocnění charakterizované především vysokou horečkou, bolestmi těla a zarudnutím kůže.
Nový krevní test zkracuje dobu diagnózy z měsíců na hodiny
Netuberkulózní mykobakterie nejsou nic výjimečného. Vyskytují se ve vodních systémech, půdě a prachu po celém světě, mnoho lidí se s nimi setká a mnohým nezpůsobují žádné škody.
Včera večer ve 21:23 (16. března 2024) došlo na poloostrově Reykjanes k další erupci. Puklina, ze které vytéká láva se otevřela ve stejné oblasti jako 8. února, tedy mezi kopci Hagafell a Stóra-Skógfell a je dlouhá přibližně 3.5km. Podle odborníka na přírodní hrozby Bjarki Kaldalóns Fris (IMO – Islandský meteorologický institut) je erupce výjimečná tím, že jí předcházela velmi slabá seismická aktivita a nebylo možné ji s dostatečným předstihem předpovědět. Evakuace termálních lázní Modrá laguna a Grindavíku probíhala až po jejím počátku. Včerejší erupce je doposud nejmohutnější ze všech v dané oblasti. Láva proudí přibližně rychlostí 1.5km/h a blíží se k ochranným bariérám, které na severu chrání město Grindavík. To je kompletně evakuováno. Podle islandského meteorologického institutu je možné, že láva doputuje až k moři východně od Grindavíku pokud erupce výrazně nezeslábne.
Ekologická obnova nížinné krajiny: přirozená pastva velkých kopytníků v hotspotu biodiverzity
Hned dvěma světovými unikáty se může pochlubit milovická rezervace velkých kopytníků v bývalém vojenském prostoru Milovice. Díky využívání zkušeností ze zahraničí se stala první rezervací na světě, kde se vyskytují všechny tři klíčové skupiny velkých kopytníků Evropy, tedy zubr evropský, divoký kůň a zpětně šlechtěný pratur. Kromě toho je v současnosti jediným místem na světě, kde se prokazatelně vyskytuje vzácný korýš hrotnatka neočekávaná. Tento druh perloočky objevili překvapení vědci v loňském roce při výzkumu tůní, které svojí činností udržují právě velcí kopytníci.
Chtěli byste přístup k pečlivě zpracovanému výběru špičkových předmětů z Fakulty elektrotechnické a Fakulty informačních technologií ČVUT a Matematicko-fyzikální fakulty a Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy? Máte chuť rozšířit své technické znalosti a dovednosti? Chcete také porozumět etickým a bezpečnostním důsledkům umělé inteligence a strojového učení a jejich uplatňování v praxi?