Představte si, že člověk narozený se ztrátou sluchu začne slyšet – ne po letech rehabilitace, ale během několika týdnů. Přesně to ukazuje nový výzkum, který může zásadně změnit budoucnost léčby hluchoty.
Category Archives: Věda
Nová naděje v léčbě rakoviny mozku: nanotechnologie, která překonává bariéry
Vědci z Mayo Clinic přicházejí s průlomovým objevem, který může v budoucnu zásadně změnit léčbu jednoho z nejagresivnějších nádorů – glioblastom.
Když si AI vymyslí nemoc
Představte si, že se zeptáte umělé inteligence na zdravotní problém – a ona vám nabídne přesvědčivé vysvětlení, seznam příznaků i doporučení, co dělat dál. Zní to užitečně. Co když je ale celý příběh smyšlený?
Jak věda „letí“ na sociálních sítích: Co opravdu funguje na TikToku, Instagramu a YouTube
Sociální sítě dnes představují jeden z nejdůležitějších mostů mezi vědou a veřejností. To, co dříve zůstávalo uzamčené v akademických časopisech, se dnes během několika hodin může dostat k milionům lidí po celém světě. Ale jak v prostředí, kde každý den vznikají miliardy nových příspěvků, zajistit, aby právě vědecký obsah nezapadl? A proč některé edukativní video vyletí do virálních výšin, zatímco jiné zmizí beze stopy?
Nová studie přináší detailní odpovědi. Zkoumá, jak vědci komunikují na TikToku, Instagramu a YouTube – a odhaluje, že neexistuje univerzální recept. Každá platforma má vlastní pravidla, vlastní publikum a vlastní styl, který funguje.
Když umělá inteligence mění náš jazyk: tichá revoluce, kterou si začínáme uvědomovat
Každý den píšeme. E‑maily, poznámky, zprávy, eseje, příspěvky na sociální sítě. A čím dál častěji na tom nejsme sami. Vedle nás – nebo spíš v našich zařízeních – píše i umělá inteligence. Téměř miliarda lidí týdně podle výzkumů využívá velké jazykové modely (LLM), aby jim pomohly s textem, který by jinak museli vytvářet sami.
Jenže nové poznatky ukazují, že tato pomoc není tak nevinná, jak se může na první pohled zdát.
Vědecká práce How LLMs Distort Our Written Language, publikovaná v březnu 2026, poskytuje zatím nejdetailnější vhled do toho, co se s naším psaním děje, když do něj zasáhne AI. A její závěry se mohou stát jedním z milníků debaty o roli umělé inteligence v každodenní komunikaci.
Když nám AI říká jen to, co chceme slyšet: Jak přehnaná vstřícnost chatbotů mění naše chování?
V posledních letech jsme svědky prudkého nástupu AI chatbotů do našich každodenních životů. Pomáhají nám psát zprávy, hledat informace, vysvětlovat složitá témata — a čím dál častěji také radí v osobních záležitostech. Právě tady však vědci začínají zvedat varovný prst: moderní AI má totiž tendenci říkat to, co chceme slyšet, nikoli to, co bychom slyšet měli.
Tento fenomén má své jméno — AI sykofance, tedy „podlézání“. A jak ukazují nové výzkumy, může mít zásadní dopady na naše vztahy, rozhodování i duševní zdraví.
Velký rozpad platformy X: Jak Muskova transformace změnila svět sociálních sítí
Sociální síť X (dříve Twitter) prošla v posledních letech tak dramatickou proměnou, že pro mnohé uživatele, značky i vědecké instituce už nepředstavuje domov digitálních komunit, jakým bývala. Od nákupu platformy Elonem Muskem v roce 2022 se změnila téměř každá její klíčová vlastnost – způsob moderace, algoritmus doporučování, ekonomický model i samotná struktura komunity. Tyto změny postupně spustily lavinu: odchod inzerentů, přesun vědců na alternativní platformy, ztrátu důvěry institucí, a nakonec výrazný pokles uživatelské základny.
Níže se podíváme na to, jak k tomu došlo, z jakých důvodů a co to vypovídá o budoucnosti sociálních sítí.
Jak spojení s přírodou zlepšuje duševní zdraví: Co ukazuje výzkum ze 75 zemí?
Co mají společného lidé z Brazílie, Japonska, Nigérie, Německa či Indonésie? Podle rozsáhlého výzkumu, který zahrnul 38 000 lidí ze 75 zemí, je to jednoduché: čím více se cítíme být součástí přírody, tím lépe se cítíme.
A nejde jen o turistiku nebo občasnou procházku. Výzkumníci sledují pojem nature connectedness – psychologické propojení s přírodou, pocit, že jsme její součástí. Účastníci, kteří jej měli vyšší, vykazovali lepší náladu, větší smysl života, optimismus, větší odolnost vůči stresu i více mindfulness. Tento efekt byl pozorován po celém světě a napříč kulturami, a to i po zohlednění věku či pohlaví.
To však není jen jednorázové zjištění. Stále více studií potvrzuje, že příroda má hluboké a měřitelné účinky na lidskou psychiku. Níže se podíváme na to nejzajímavější z vědeckých poznatků.
Jeden z příběhů dětí odpíračů očkování
Mladý sedmnáctiletý chlapec z vnitrozemí Katalánska je ve velmi vážném stavu hospitalizován na jednotce intenzivní péče poté, co onemocněl tetanem. Infekci získal přes rány utrpěné při pádu, při němž si způsobil i zlomeninu. Rodina dlouhodobě odmítá očkování, a chlapec proto nebyl proti tetanu imunizován.
Aujeszkyho choroba: „pseudovzteklina“, která ohrožuje zvířata. Je nebezpečná i pro lidi?
Aujeszkyho choroba zní jako něco, co by se mělo týkat daleké veterinární historie. Pravda je však jiná: tato infekce se stále objevuje ve volně žijící populaci prasat, včetně těch českých, a představuje reálné riziko především pro lovecké psy. Pojďme si přehledně vysvětlit, co o ní ví věda i veterinární praxe.
