Americkým Úřadem pro kontrolu potravin a léčiv (FDA) byl pro pacienty s rakovinou slinivky břišní schválen nový lék nazvaný daraxonrasib. Tento lék se zaměřuje na specifickou mutaci, která je zodpovědná za většinu případů této agresivní rakoviny. Výzkumy ukázaly, že daraxonrasib může téměř zdvojnásobit dobu přežití pacientů, kteří už podstoupili běžnou chemoterapii.
Včely medonosné jsou sice technicky vzato introdukovaným druhem, ale i přesto si myslíme, že je můžeme vnímat jako něco pozitivního. Jsou hnacím motorem světově špičkového medového průmyslu a hrají zásadní roli při opylování plodin, jako jsou kiwi, jablka a jetel. Jejich přínos se odhaduje na více než 5 miliard dolarů ročně. Podle nového výzkumu Univerzity v Aucklandu však mohou také přispívat k ničení původních stromů. Více zjistíte v rozhovoru Radio New Zealand, kde byl hostem Dr. David Pattemore, vedoucí vědec z Novozélandského institutu pro bioekonomické vědy.
Vědci z University of Colorado Boulder vyvinuli způsob, jak rozsvítit mořské řasy, konkrétně obrněnky Pyrocystis lunula, bez použití elektřiny. Tyto řasy obvykle svítí, když jsou mechanicky podrážděny, ale jejich světlo trvá jen krátce, obvykle milisekundy.
Zatímco řada dnešních politických programů staví na snaze zbavit se elit, athénská demokracie měla radikální řešení: ostrakismus. Jednou ročně se občané scházeli, aby hlasovali v otázce, koho je třeba vyloučit, aby se město uchránilo před tyranií.
Na palubě vědecké expediční lodi v Atlantském oceánu se odehrává situace, která připomíná scénář katastrofického filmu. Izolované prostředí, omezené možnosti pomoci a šířící se nákaza vyvolávají mezi pasažéry i odborníky obavy. Podle dostupných informací se na lodi objevil vzácný, ale potenciálně smrtelný virus, který si už vyžádal lidské životy.
Organizace Global Virus Network (GVN), která zastupuje přední humánní a veterinární virology z více než 90 Center excelence a přidružených pracovišť ve více než 40 zemích a jež se věnuje podpoře výzkumu, spolupráci a připravenosti na pandemie, pečlivě sleduje zprávy o ohnisku nákazy hantavirem spojeném s výletní lodí plující v Atlantiku.
Astronomové dokončili největší trojrozměrnou mapu vesmíru v historii, která zahrnuje 47 milionů galaxií. Projekt realizovaný přístrojem DESI (Dark Energy Spectroscopic Instrument) má pomoci objasnit povahu temné energie. Celý projekt zároveň využívá teleskop v Arizoně vybavený 5000 roboticky řízenými optickými vlákny, která umožňují rychlé mapování galaxií ve velkém měřítku.
Mapa vznikala pět let a překonala původní plán o 13 milionů galaxií. Cílem projektu je hledat „vlnění“ v rozložení galaxií v různých vzdálenostech od Země, které umožňuje rekonstruovat rychlost rozpínání vesmíru v různých obdobích. Právě tato měření odhalují vliv temné energie. Dosavadní data přitom naznačují, že temná energie se nemusí chovat jako konstantní síla – její účinek se mohl v průběhu kosmické historie měnit.
Na úspěchu projektu se podle spoluřešitele Davida Schlegela z Lawrence Berkeley National Laboratory podílela nejen technologie, ale i postupné zlepšování a zkušenosti týmu. „Dnes víme o robotech a motorech mnohem více než před deseti lety,“ uvedl Schlegel pro časopis Science, a zároveň dodal, že vyhodnocení nové mapy potrvá zhruba rok, než bude možné přesně určit, co data říkají o povaze temné energie.
Aktuálně DESI pokračuje v pozorováních dalších, hůře dostupných částí oblohy s cílem zachytit více než 15 milionů dalších galaxií. Výsledky by tak mohly zásadně přispět k pochopení vývoje vesmíru i samotné podstaty temné energie.
Zdroj:
Cílem portálu je sdružovat informace o dění v oblasti výzkumu, vývoje a inovací, přinášet aktuality o vědní politice a podporovat diskusi o úspěších i výzvách české vědy. Provoz portálu byl zahájen v září 2016.
První pilotovaný oblet Měsíce v rámci nového amerického lunárního programu, Mise Artemis II (více informací naleznete v tomto článku), potvrdila podle časopisu Nature podstatnou roli Evropy v současném kosmickém výzkumu. Klíčovým prvkem celé mise byl totiž evropský servisní modul (European Service Module – ESM), vyvinutý společností Airbus pro European Space Agency (ESA), který zajistil pohon kosmické lodi Orion, dodávky energie i systémy podpory života pro posádku.
Evropské univerzity mohou čelit zásadním změnám v důsledku používání umělé inteligence v souvislosti s nástupem Aktu o umělé inteligenci (AI ACT). Podle vyjádření expertů pro portál Times Higher Education se regulace dotkne i běžných akademických praktik, například využívání nástrojů typu ChatGPT ze strany akademiků při hodnocení studentů.