Category Archives: Psychologie

Člověk není rozumná bytost, která má emoce, ale emocionální bytost, která občas myslí

Český neuropatolog, spisovatel a publicista František Koukolík:

„Člověk není rozumná bytost, která má emoce, ale emocionální bytost, která občas myslí.“

„Sociálně úspěšné psychopaty charakterizuje například otrlost, bezcitnost, vysoká inteligence, šarm a schopnost manipulovat s druhými lidmi. Nemají plně vyvinuté všechny psychopatické rysy, například se sami nechovají násilně. Pokud je to nutné, mají na to lidi. Sociálně úspěšný psychopat na rozdíl od psychopata kriminálního nekončí ve vězení, ale stává se bankéřem, právníkem, politikem, lékařem, psychologem nebo knězem. Určité procento psychopatů bývá konstantou každé společnosti, ale měli bychom usilovat, aby tyto osobnosti neměly příliš velké pole působnosti. V současnosti ho mají.“

Další

Manipulační strategie DARVO

DARVO je manipulační strategie, která obrací pozornost od skutečného pachatele a nutí oběť pochybovat o sobě i o své zkušenosti. Typicky ji používají agresoři, zneužívající, nebo i instituce, když jsou konfrontováni s vlastním nevhodným, škodlivým nebo neetickým chováním.

Další

Pětina dospělých je ve stresu z neustálého online připojení

Nový report týmu z Masarykovy univerzity přináší první reprezentativní data o takzvaném digitálním well-beingu české dospělé populace. Výsledky ukazují, že technologie jsou pro většinu lidí nepostradatelné a přinášejí jim inspiraci, smysl a zábavu – zároveň ale u části populace vyvolávají stres, rozptylují pozornost a narušují pocit kontroly.

Další

Odvaha nebo pád?

Co přinese budoucnost? Jak bude vypadat naše humanita, až se fašismus, fanatismus a antihumanita rozlijí do všech institucí a temné síly se chopí většiny?

Co zůstane z naší kultury, až se jejich hlas stane zákonem a vypukne ničivá psychická epidemie zlé vůle?

„Největší nebezpečí pro lidstvo není v přírodních katastrofách, ale v temnotě duše, která číhá v každém z nás.“

C.G. Jung

Další

Stát v pasti: dopady pandemie na postoje, důvěru a chování veřejnosti

Co se stane s důvěrou veřejnosti, když udeří pandemie? Proč se někteří lidé obracejí ke zdravotnickým autoritám zády, zatímco jiní respektují opatření více? V nové studii se těmito otázkami zabývá ekonom Christian Ochsner z CERGE-EI, společného pracoviště Univerzity Karlovy a Akademie věd ČR. Na příkladu španělské chřipky, která vypukla po první světové válce, zkoumá dlouhodobé dopady pandemie na skepsi lidí vůči zdravotní politice států. Jeho zjištění přinášejí zásadní vhled: když nastane krize, stát se často ocitá v pasti – mezi nutností jednat a rizikem dlouhodobé nedůvěry.

Další

Meditace a mindfulness mají stinnou stránku, varuje psycholog

Meditace a technika mindfulness jsou v současné době oblíbenější než kdy dříve. Obě slibují, že zlepší duševní i psychický stav člověka, mají být štítem proti stresu i duševním problémům. Prokazatelně fungují, mají ale i odvrácenou stránku. Podle řady výzkumů se o problémech nedostatečně mluví, přitom se o nich ví nejméně patnáct set let.

Další

Tragédie filosofa, který se stal užitečným idiotem

1. Filozofická rovina

Anna Hogenová je významná česká fenomenoložka, která navazuje na Heideggera, Patočku a Sókrata. Její filozofická kritika současného systému je založena na hlubinné fenomenologické analýze:

  • varuje před technokratickým věkem, který redukuje člověka na funkci a výkon,
  • upozorňuje na ztrátu bytostného vztahu k pravdě, k sobě samému, ke světu,
  • její jazyk je zaměřen na odvahu k pravdě, na návrat k existenciální autentičnosti a bytí ve světě bez ideologických nánosů.

V této rovině je její přínos hluboký a důležitý. Její diagnóza duchovní krize západní civilizace je relevantní a rezonuje s evropskou existenciální filozofií 20. století.

Podepisuju.

Další

Intenzivní používání sociálních médií spojené s vírou ve falešné zprávy a jejich šířením

Jedinci, kteří zažívají vysokou míru úzkosti a funkčního poškození v důsledku nadměrného používání sociálních médií, výrazně častěji věří falešným zprávám a interagují s nimi. Výzkumníci zjistili, že problémoví uživatelé mají větší sklon klikat, lajkovat, komentovat a sdílet falešné zprávy bez ohledu na jejich přesnost.

Další