Category Archives: Psychologie

Jak umělá inteligence mění naše estetické vnímání: proč digitální obrazy působí “dokonaleji” než realita

Digitální technologie v posledních letech změnily prakticky každou oblast vizuální kultury — od fotografie, přes film a reklamu až po tvorbu postav ve videohrách. K nejvýraznějším posunům patří nástup pokročilé umělé inteligence, která dnes dokáže generovat lidské postavy, jež na první pohled působí dokonalejší, harmoničtější a esteticky přitažlivější než skuteční lidé.

Nejde jen o technický pokrok. Tento trend odhaluje něco podstatného o nás samotných: o tom, jak funguje lidské vnímání, jaké máme estetické preference a jak nás formují zkušenosti v digitálním světě.

Další

Proč se bojíme říct, že jsme změnili názor? Nový výzkum ukazuje, že hrozba sociálního odsouzení je mnohem menší, než si myslíme

Změnit názor na politické téma je pro mnoho lidí téměř nemyslitelné – ne snad kvůli samotné změně postojů, ale kvůli obavám z reakce okolí. Jak ukazuje nový výzkum publikovaný v Journal of Personality and Social Psychology, lidé mají výraznou tendenci přehánět, jak moc je jejich političtí „spojenci“ odsoudí, pokud projeví jiný názor, než jaký se očekává v rámci jejich tábora. Tato obava pak vede k tichému přizpůsobení se a k nevyřčeným nesouhlasům, které deformují obraz skutečných názorových map ve společnosti.

Další

Manosféra, sebehodnota a nejistota

Manosféra – spletitý ekosystém online komunit a influencerů, kteří se vyjadřují k mužství, vztahům a společenským rolím – se stala jedním z nejdiskutovanějších fenoménů posledních let. Novináři, psychologové i výzkumníci se shodují, že tato prostředí významně ovlivňují zejména mladé muže, jejich postoje, emocionální stabilitu a vztah k sobě samým.

Psychology Today nedávno publikoval článek, který téma nahlíží optikou teorie sebeúcty a sebehodnoty, především z pohledu Alberta Ellise. Podle něj je sebeúcta založená na porovnávání nestabilní a vede člověka do pasti nikdy nekončícího hodnocení sebe sama skrze měnící se „žebříčky“ úspěchu. Právě tato dynamika hraje v manosféře zásadní roli.

Další

Jak rasové a politické signály na sociálních sítích formují televizní vkus publika

Studie profesora Stewarta Colese z University of Illinois Urbana-Champaign zkoumá, jak rasové a politické signály na sociálních sítích ovlivňují televizní preference diváků. Výzkum ukazuje, že lidé jsou více nakloněni sledovat televizní programy, které doporučují uživatelé sdílející jejich politickou příslušnost. Tento efekt se však prolíná s dalšími faktory, zejména rasovou identitou a vnímáním tzv. ingroup norem – tedy přesvědčením o tom, které skupiny daný obsah sledují či schvalují.

Další

Jak emoce vypínají kritické myšlení – a proč je to ideální půda pro dezinformace

Emoce jsou základním stavebním kamenem lidské zkušenosti. Ale v digitálním prostředí, které je postaveno na maximalizaci pozornosti, se z emocí stává nástroj manipulace. Silné emoce oslabují kritické myšlení, a když se spojí s algoritmy sociálních sítí, vytvářejí ideální prostředí pro šíření dezinformací a vznik informačních bublin.

Dobrá zpráva je, že existují účinné způsoby, jak se bránit. Stačí trénovat jednoduché návyky: zpomalit, ověřovat, rozpoznávat manipulaci a cíleně pracovat s vlastním informačním prostředím.

Digitální svět nezměníme ze dne na den. Ale můžeme změnit způsob, jak v něm myslíme.

Další

Jak naše očekávání utváří bolest: Co ukazuje nový výzkum

Představ si, že stojíš v chodbě kliniky a čekáš na injekci. Míjí tě pacient, který právě proceduru podstoupil — zkřivená tvář, poznámka o tom, jak to „hrozně bolelo“. Ještě než se tě jehla dotkne, tvoje tělo se napíná. Najednou máš pocit, že to bude opravdu nepříjemné.

Co se právě stalo? Podle nové studie z Dartmouth College rozhodně víc než jen obyčejný okamžik empatie nebo nervozity. Výzkumníci ukázali, že sociální informace — tedy to, co slyšíme či vidíme u ostatních — může dramaticky ovlivnit, jak sami prožíváme bolest, psychickou námahu i sledování utrpení druhých.

Další

Když minulost firmy ožívá: Proč lidé nezapomínají ani po 60 letech

Kdy jste naposledy slyšeli někoho říct: “To už je dávno, to se nepočítá!”? V běžném životě to může platit — ale ve světě firem a veřejného mínění nikoliv. Nový výzkum vedený Cornellovou univerzitou ukazuje, že lidé si pamatují firemní minulost s nečekanou vytrvalostí. A co víc: tato paměť má skutečný dopad na reputaci i byznys samotný.

Další

Generální ředitel společnosti Palantir učinil šokující přiznání ohledně narušení demokratické moci

Generální ředitel společnosti Palantir Alex Karp v nedávném rozhovoru pro CNBC představil mimořádně kontroverzní tezi: umělá inteligence podle něj zásadně změní rozložení ekonomické a politické moci ve Spojených státech. Tvrdí, že technologie, které Palantir vyvíjí, oslabí vliv vysokoškolsky vzdělaných, převážně demokraticky orientovaných žen, a naopak posílí ekonomickou pozici dělnických a odborně vyučených mužů.

Další

Kde hledat příčiny obrovského rozdílu ve vnímání morálky a etiky Američanů a Kanaďanů? Odpověď nabízí profesor Robert Reich

Nový průzkum Pew Research Center ukazuje, že více než polovina Američanů hodnotí morálku a etiku svých spoluobčanů jako „špatné“, zatímco v Kanadě naopak drtivá většina považuje ostatní Kanaďany za „dobré“. Proč jsou Američané tak negativně naladěni vůči sobě navzájem? Klíčovou roli mohou hrát politické faktory, hluboká polarizace a toxická rétorika, která roztříštila společenskou soudržnost. Výsledkem je rostoucí nedůvěra, úzkost a pocit, že lidé „na druhé straně“ nejsou jen oponenti, ale morálně špatní.

Další